Stát by podle soudu neměl nikoho nutit do zaměstnaneckého poměru v situaci, kde by to nebylo výhodné ani pro pracovníka, ani pro zaměstnavatele.
Profesionální sport je prý navíc specifická oblast, na kterou nelze vztahovat všechny prvky zaměstnaneckého vztahu dle zákoníku práce.
"Pokud se sportovec s klubem domluví, že chce být zaměstnanec, nic proti tomu, je to možné. Pokud bude mít smlouvu jako osoba samostatně výdělečně činná a oběma stranám to bude vyhovovat, pak by do toho stát neměl vstupovat nějakým omezujícím způsobem," uvedl pro HN soudce Vojtěch Šimíček.
Homola měl podle finančních úředníků doplatit daně za vybavení, které mu poskytl klub. Zároveň ale úřady nechtěly uznat peníze, které klubu zaplatil, jako náklady. Nebylo totiž jasné, zda lze činnost profesionálního fotbalisty vykonávat jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo musí být hráč zaměstnancem klubu. Podle Nejvyššího správního soudu sportovci mohou být živnostníci. O vynaložené výdaje si pak sníží daňový základ. NSS už loni podobným způsobem rozhodl v kauze hokejisty Jaroslava Mrázka.