Pondělí 4. července 2022, svátek má Prokop
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Plán selhal. Rusko se vzdalo fotbalového Krymu, ztráta to ale není

Vladimír Putin

  10:00
PRAHA (od našeho spolupracovníka) - Ruský fotbalový svaz zareagoval na rozhodnutí UEFA o zákazu startů krymských klubů v ruských soutěžích a 23. ledna je z právě probíhajícího ročníku Profesionální fotbalové ligy (PFL) vyloučil. Podle oficiální verze na jejich vlastní žádost.

Prezident FIFA Sepp Blatter předává symbolicky pořadatelství šampionátu 2018 do rukou prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. foto: ČTK/AP

Stalo se tak téměř přesně půl roku poté, co byla trojice Simferopol – Sevastopol – Jalta i přes protesty Ukrajiny a mezinárodních fotbalových organizací do ruských soutěží přijata. Na Krymu bude s největší pravděpodobností vytvořena samostatná liga, s jejíž organizací a financováním pomůže přímo UEFA.

Přesto ale tento krok Ruska není možné vnímat jen jako ústupek mezinárodnímu tlaku. Daleko spíše jde o opuštění nepovedeného PR projektu, o kterém se po půl roce zjistilo, že nepřináší předpokládané výsledky. Podobné „projekty“ už Kreml koneckonců zkoušel v minulosti na Kavkaze, a pokud by v nich chtěl pokračovat, zájemci by se našli i jinde.

FC Terek – fotbalové PR Kremlu

Asi nejvýraznějším příkladem podobného „PR“ Putinova režimu skrze fotbal je Terek Groznyj – klub, který byl rozpuštěn v polovině 90. let během čečenských válek a který pod patronátem Kremlu doslova „vstal z popela“ v roce 1999. Záměr byl jasný – použít pokud možno co nejúspěšnější fotbalový klub jako ukazatel postupné normalizace situace v Čečensku, protože kde se hraje dobrý fotbal, tam to s válkou a dalšími problémy nemůže přeci být tak horké. Co na tom, že až do roku 2008 neodehrál Terek jediný zápas na území Čečenska a kvůli bezpečnosti hostil většinu svých soupeřů za hranicemi republiky v jihoruském Pjatigorsku.

Moskva začlenila tři krymské kluby do svých soutěží. (archiv)

S mohutnou podporou Kremlu postoupil Terek v roce 2004 do ruské Premier ligy a ve stejný rok zvedl nad hlavu domácí pohár, i když se záhy objevily spekulace, že jeho soupeř – Křídla Sovětů Samara – dostal za inkasovaný gól v nastaveném čase ze státní pokladny štědře zaplaceno. Díky tomu se Terek, jakási neoficiální reprezentace vzmáhajícího se Čečenska, dostal i do pohárové Evropy a mohl odehrát zápasy s Lechem Poznaň a Basilejí. Oba samozřejmě v Moskvě, protože do Grozného by v té době žádný evropský fotbalový tým nedostali ani párem volů.

Svou úlohu tím ale Terek splnil a hned další rok z posledního místa sestoupil. Od roku 2008 sice znovu hraje nejvyšší ruskou soutěž, žádných výraznějších úspěchů ale nedosáhl. Pokud tedy nepočítáme výstavbu třicetitisícové Achmat Areny, dokončené v roce 2011, která je dnes jedním z nejlepších stadionů Ruska. Jak jinak než za peníze z Moskvy.

Anexe? V pravidlech fotbalu takové slovo nehledejte

Pokud se vrátíme ke krymským klubům, tak s těmi mohl mít Kreml podobný záměr, mezinárodní situace byla ovšem o poznání složitější. Krymské kluby se od začátku sezóny 2014/15 vznášely v jakémsi vzduchoprázdnu - oficiálně stále spadaly pod Fotbalovou federaci Ukrajiny (FFU), de facto „na černo“ ale své zápasy hrály v ruské Profesionální fotbalové lize. Tato jejich utkání UEFA neuznávala a výsledky nezapočítávala do mezinárodního koeficientu. V současnosti totiž ani neexistuje způsob, jakým by kluby mohly být převedeny z Ukrajiny do Ruska jinak, než vzájemnou (a v danou chvíli nemožnou) dohodou obou národních asociací. Stanovy UEFA s případem anexe, v 21. století celkem pochopitelně, nepočítají a upravují pouze přijetí nových členů (tím zatím posledním se v roce 2013 stal Gibraltar).

Ruský prezident Vladimir Putin převzal za dohledu šéfa FIFA Seppa Blattera od...
Neznámé dívky si nechaly pokreslit těla karikaturami Vladimira Putina a Dmitrije Medveděva.

Pokud bychom si vzali k ruce stanovy FIFA, mohly by krymské kluby dle čl. 84 oficiálně startovat v ruských soutěžích jako zahraniční účastníci. Přijmout „zahraniční“ účastníky z území, které považuje za své vlastní, by ale nechtěla žádná země a je tu navíc další podmínka: k takovému kroku by kluby potřebovaly souhlas své domovské fotbalové asociace – což je podle UEFA Fotbalová federace Ukrajiny, podle krymských klubů už ale Ruský fotbalový svaz. Zamotané a v dané chvíli zřejmě neřešitelné.

Výhodné řešení pro obě strany

Problém znamenalo i zařazení krymských klubů až do třetí nejvyšší soutěže – Profesionální fotbalové ligy. V soutěži na úrovni české ČFL se s klubem jako s PR nástrojem pracuje poměrně těžko, nehledě na to, že šance prosadit se z ní do evropských pohárů a ukázat se tak světu je mizivá. 

ČTĚTE K TÉMATU

Většina ruských top klubů vyjádřila nevoli už ve chvíli, kdy byly týmy z Krymu do Ruska přijímány, a za riziko dalšího provokování UEFA, které by mohlo vést například k vyloučení ruských klubů z Ligy mistrů, jim jejich další podpora prostě nestála.

A řešení to zřejmě bude výhodné pro obě strany. Krymské kluby se v PFL nedokázaly prosadit (kvůli pravidlům ligy se například musely zbavit všech hráčů, jenž neměli ruské občanství), z hlediska návštěvnosti si pohoršily (fanoušek přijde přeci jen raději na Šachtar Doněck s jeho Brazilskými hvězdami než na třetiligové Torpedo Armavir). Sevastopolu a Jaltě patřila dokonce dvě poslední místa v jejich skupině.

Krym dostane, na co ostatní čekají léta

Postup Evropské fotbalové federace v případě Krymu je unikátní i tím, že je vlastně zcela opačný, než na jaký jsme dosud byli zvyklí u různých separatistických regionů, které bez všeobecného uznání mezinárodním společenstvím vyhlásily nezávislost. UEFA zřizuje zvláštní zónu, v ní samostatnou ligu a teprve do ní se přidávají místní kluby. I když je situace Krymu samozřejmě odlišná, lze v ní najít určité paralely s Abcházií nebo Jižní Osetií. Obě republiky, které se za ruské podpory odštěpily od Gruzie, mají vlastní fotbalové asociace, vlastní národní týmy a vlastní fotbalové ligy. Se žádostmi o členství ve FIFA, ani o povolení hrát přátelské zápasy s členskými zeměmi (jako to bylo přednedávnem povoleno Kosovu) ale zatím neuspěly.

Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin při sledování fotbalového utkání.

 V případě jihoosetinského klubu Spartak Cchinvali dokonce hrozilo, že se mezinárodní fotbalová federace bude muset případem podobajícím se tomu krymskému zabývat o několik let dříve, když se v roce 2009 rozšířila zpráva o jeho přihlášení do ruské PFL. Tehdy ale celá kauza poměrně rychle skončila, když jak představitelé klubu, tak ruská strana jakékoli plány související s účastí v ruských profesionálních ligách dementovali.

Jako v počítačové hře

Vytvoření samostatné zóny je v současné chvíli asi nejjednodušší varianta, kterou mohla UEFA zvolit. Krymským klubům sice co do kvality zápasů příliš nepomůže, alespoň částečně ale zmírní napětí (hlavně) mezi Ruskem a UEFA v době příprav na MS 2018 a libovolně dlouhou dobu vyčká na celkové řešení situace. 

UEFA se koneckonců mohla inspirovat v počítačových hrách: Slavný Football Manager ve své nejnovější verzi „založil“ ve snaze o co největší politickou korektnost zónu Krym už v říjnu loňského roku.

Autor:

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

Právě čtete