Slávistická obec čekala na titul od roku 1996, kdy Pražané slavili ještě ve stařičkém dřevěném Edenu. Možná také proto zůstával více než dvacetitisícový kotel zaplněné arény dlouho opatrný. Fanoušci sice vytrvale povzbuzovali, ale mistrovskou korunu zřejmě nechtěli zakřiknout.
Známý pokřik "mistři, mistři" se tak poprvé rozlehl ochozy nového stadionu až po hodině hry. Příznivci zřejmě dobře věděli, že konkurent ze Sparty prohrává v Liberci a Slavii už titul nic nesebere. Vzápětí se ve vršovické aréně poprvé naplno rozběhla mexická vlna, do níž se zapojili i diváci z Jablonce. Právě v jejich sektoru zůstala jediná prázdná místa.
Červenobílí ale postupem času přestali myslet na ofenzivní hru, což diváky rozhněvalo. K titulu v té chvíli zbývalo pět minut a místo chorálů se paradoxně ozýval ohlušující pískot. Fanoušky musel uklidnit až druhý gól v jablonecké síti z kopačky Pudila.
Oslavy pak naplno propukly po závěrečném hvizdu. Hráči si vzali přichystané mistrovské kšiltovky a po slavnostním kolečku zamířili do VIP patra pro vítězné trofeje. Z hlediště se ozývalo "Standa Vlček", to aby se snad nezapomnělo na to, že populární kanonýr před svým zimním odchodem do belgického Anderlechtu přispěl sedmi brankami.
Pak už došlo na dekorování. Za bouřlivého skandování "Slavie Praha, mistr ligy" převzal už ve speciálním triku s nápisem "Mistr ČR - 1. GL" jako první medaili pro šampiona z rukou svazového předsedy Pavla Mokrého Vladimír Šmicer, který přinesl do týmu vítězného ducha. Mužstvo po jeho příchodu postoupili do Ligy mistrů, otevřelo nový stadion a dnes získalo vysněný titul.
Jako poslední pověsil Mokrý medaili na krk kapitánovi Erichu Brabcovi, který vzápětí přesně šest minut po páté hodině zvedl nad hlavu pohár pro mistra. Z reproduktorů zněla známá píseň "We are the champions" a hřiště, pokryté konfetami z přichystaného ohňostroje, se rychle plnilo příznivci z hlediště.
Slávisté slavili ve stylu bundesligy, nezapomněli na několikalitrové sklenice s pivem. Pak se znovu přesunuli na trávník, kde je čekalo společné focení před panelem pro ligového šampiona a skákání s fanoušky v rytmu pokřiku "Kdo neskáče, fandí Spartě, hop, hop, hop".
Zuřivě se s pohárem líbal především záložník Martin Abraham, do zimy ještě hráč sparťanského rivala. Když opadla první vlna nadšení, přesunuli se fanoušci před stadion, kde vyrostlo improvizované pódium. Za zvuků skupiny Baraki, složené z příznivců vršovického klubu, pak mezi rozradostněné diváky zamířili jejich hrdinové. Kouč Karel Jarolím se radoval s pohárem a jeho "ovečky" zvesela spustili: "Věčně druhý to sme, to sme my."
Po sedmé hodině večer hudba utichla, ale oslavy zdaleka nekončily. Slávisté vyrazili do oblíbeného podniku Svatý Václav na Václavském náměstí a jejich fanoušci do hospod v okolí Edenu. Zapíjet titul se bude dlouho do noci.
