Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Šmicer před zápasem roku: V Liverpoolu očekávají vždy to nejlepší

Sport

  17:00
PRAHA - Letos uplyne už šest let od chvíle, kdy si Vladimír Šmicer (37) zahrál za FC Liverpool naposledy. Vzpomínky na památnou rozlučku při finále Ligy mistrů, v níž se v Istanbulu zaskvěl jedním gólem a proměněnou penaltou, ani s odstupem času neblednou. Právě naopak -před čtvrtečním soubojem se Spartou v Evropské lize zase ožívají. Současný manažer české fotbalové reprezentace má o čem vyprávět.

Vladimír Šmicer. foto: Reprofoto

LN Jak často si oblečete dres Liverpoolu dnes? V Dolních Chabrech je používáte jako rezervní sadu...
To je pravda, jinak se k tomu nedostanu. V březnu se ale chystám jet s Patrikem Bergrem hrát za starou gardu Liverpoolu na turnaje do Malajsie a Bruneje. Tam budeme mít možnost obléknout si liverpoolský dres zase oficiálně.

SPECIÁL K ZÁPASU SPARTA-LIVERPOOL

LN Hraje se vám v liverpoolských dresech pražská 1. A třída lépe?
Používáme je vlastně jen na hřištích soupeřů. Za podzim se to přihodilo tak dvakrát. Bereme si je totiž na sebe jen při pěkném počasí, abychom je zbytečně nezničili.

LN Váš nejslavnější zápas za Liverpool je také ten poslední. Už před finále Ligy mistrů v roce 2005 bylo jasné, že v klubu skončíte. Neobjevil se ale v euforii náznak, že byste mohl ještě v týmu pokračovat? Nepřišel někdo s nabídkou: Pojď to ještě na rok zkusit?
Náznak tam fakt nebyl. Je jasné, že kdyby mi po finále řekli, prodluž smlouvu, tak bych asi neváhal a udělal to. Jenže trenér Benítez už měl asi jiné plány, nasmlouvané další hráče a už to asi prostě nešlo. Pamatuju si, jak jsem si s ním podával naposledy ruku v tréninkovém centru, na druhý den jsem měl zamluvenou letenku do Prahy. Bylo jasné, že se vidíme naposledy. Rozloučili jsme se, řekl mi: Díky za finále....A bylo to.

Generálka na Spartu

JEN REMÍZA
Před cestou do Prahy si fotbalisté Liverpoolu připsali v anglické lize remízu s Wiganem 1:1. Ukončili tak čtyřzápasovou vítěznou sérii bez inkasované branky. Proti soupeři ze spodní části tabulky si "Reds" zopakovali výsledek z listopadu.

Na stadionu Anfield Road je poslal do vedení ve 24. minutě Raul Meireles svým pátým ligovým gólem v posledních šesti kolech. Bod zajistil hostům v 65. minutě obránce Gohouri. Trenér Liverpoolu Kenny Dalglish znovu postrádal zraněného kapitána Stevena Gerrarda i útočníka Andyho Carrolla.

LN V tom tedy opravdu asi žádný náznak nebyl...
Ono to asi tak bylo nejlepší. Těžko říct, jak by se mi dařilo další sezonu, takhle jsem odešel v obrovské euforii po velkém vítězství. Když si vezmu, za jakých okolností teď přestupoval do Chelsea Torres... V klubu toho dokázal daleko víc než já, ale lidi ho tam moc nebudou mít rádi kvůli těm okolnostem okolo. Mě mají spojeného s tím finále - dopadl jsem daleko líp.

LN Co vám z časů strávených v Liverpoolu dnes nejvíc schází?
Pocit, že hraju ve světovém klubu a jsem jeho součástí. Člověk si připadá, že něco dokázal a něco umí. Teď hraju za Chabry, že jo (rozesměje se), takže to už je jiný.

LN Do Anglie jste přišel z Francie. Jak obtížný byl přechod do jiného prostředí?
Zvykal jsem si hůř. Ve Francii jsem strávil tři roky, ale bylo to tam klidnější. Lens je rodinný klub v malém městečku, v Liverpoolu je to úplně někde jinde. Všechno bylo náročnější a sledovanější. Úplně jiný byl i tlak - v Lensu jsme nikdy neměli za úkol vyhrát ligu, konkurence v kádru byla také jiná. V Liverpoolu jste neměl jisté místo v sestavě, i když jste hrál dobře, protože se mohl najít někdo ještě lepší. Půlrok mi adaptace určitě zabrala. Jenže čím déle tam jsi, tím těžší je potom odejít. To jsem zase poznal na konci angažmá.

LN A co běžné životní záležitosti? Jiné jídlo, jiné počasí?
V jídlu byl obrovský rozdíl, to mi z Francie chybělo, ale i v Liverpoolu šlo najít dobré restaurace. Podobné počasí jako na ostrovech jsem zažil v Lensu, který leží u belgických hranic. Skutečný rozdíl jsem poznal, až když jsem odešel z Liverpoolu do Bordeaux a viděl, jak jiný je život, když často svítí slunce. V Anglii se stávalo, že v prosinci a lednu tři týdny v kuse nevylezlo zpoza mraků. Ale člověk si zvykne - fotbal všechno přebije.

LN A co jazyk? Nejde jen o to se naučit anglicky. V Liverpoolu se mluví specifickým přízvukem, který není pro cizince zrovna srozumitelný...
Rozumět Jamiemu Carragherovi, to bylo někdy fakt umění. My cizinci jsme měli angličtinu naučenou z knížek, proto jsme si nejlíp popovídali mezi sebou. Kolikrát jsem třeba Steviemu Gerrardovi musel povědět: Řekni mi to ještě jednou. Ani za ty roky nemáte šanci ten přízvuk získat. V kabině navíc bylo hodně Francouzů, takže jsem s nimi mluvil francouzsky, s Patrikem a Milanem Barošem zase česky. Ve Francii to pro mě ohledně jazyka bylo jednodušší, protože tam jsem musel mluvit jenom francouzštinou, a proto si myslím, že ji umím líp.

Šmicrovy časy v FC Liverpool

NEJDRAŽŠÍ ČESKÝ FOTBALISTA 20. STOLETÍ: Do Liverpoolu Šmicer přestoupil v květnu 1999 z francouzského Lensu za 248 milionů korun, což z něj udělalo nejdražšího českého fotbalistu 20. století.

BILANCE V ANGLICKÉ LIZE: Celé jeho angažmá v Liverpoolu brzdily časté zdravotní potíže, bez nich mohl dokázat víc. Celkově odehrál Šmicer v anglické lize 121 zápasů a vstřelil 10 gólů.

POSBÍRAL ŘADU POHÁRŮ: Seznam trofejí, které v rudém dresu Šmicer získal, je úctyhodný. Mimořádný byl pro Liverpool především rok 2001. Tehdy se radoval ze zisku Anglického poháru, Ligového poháru, Poháru UEFA a Superpoháru. V roce 2005 přidal Šmicer v posledním utkání za anglický klub vítězství v Lize mistrů. Spolu s Milanem Barošem se stal prvním českým fotbalistou, který tuto nejprestižnější klubovou soutěž v historii vyhrál.

FINÁLOVÁ STOPA Z ISTANBULU: Do finále Ligy mistrů vstoupil ve 23. minutě za zraněného Kewella a do konce prvního poločasu ještě sledoval, jak AC Milán zvýšil náskok na rozdíl tří branek. Po změně stran se stal jedním ze strůjců šokujícího obratu. Liverpool probrala první branka kapitána Gerrarda v 54. minutě a za chvíli do děje zápasu poprvé vstoupil výrazně právě Šmicer. Dvacet metrů od branky se pravačkou opřel do míče a přízemní ranou snížil na 2:3. Trefil se poprvé po téměř roce od vítězného gólu proti Nizozemsku na Euru 2004. Uspěl také v penaltovém rozstřelu. Jeho suverénní trefa ve čtvrté sérii předcházela úspěšnému zákroku gólmana Dudka, který odstartoval liverpoolské veselí.

ZAHRÁL SI VE FILMU: Šmicer je jedním z fotbalistů, kteří si sami sebe zahráli ve filmu Góóól! z roku 2005.

LN Jak se vyvíjelo vaše postavení v Liverpoolu? Očekávali od vás po příchodu, že hned budete patřit mezi opory?
Nějaké peníze za mě dali, ale na anglické poměry to zase nebyla rekordní částka. Měl jsem nahradit Stevena McManamana, který tam odehrál fantastické sezony, ale do Realu Madrid odcházel ne zrovna v dobrém, protože mu vypršela smlouva, Liverpool ho neměl šanci prodat a tratil dost peněz. Minimálně první rok jsem očekávání moc nenaplnil. Až před koncem první sezony jsem se začal zlepšovat a trenér mě po ní uklidnil. Zavolal si mě a řekl, že jsem něco ukázal a mám na to.

LN Co se změnilo, když trenéra Houlliera vystřídal před vaší poslední sezonou v Liverpoolu Rafael Benítez?
Pro mě dost zásadní moment. Měl jsem po Euru 2004 problémy s kolenem. Říkal jsem si, že potřebuju hrát, abych si zajistil prodloužení smlouvy. Nakonec to dopadlo tak, že jsem šel na operaci, půl roku zůstal mimo a Benítez mě vůbec neviděl. Se stejným zraněním tam přede mnou skončil Jamie Redknapp. Prostě jsem pro klub už nebyl perspektivní. Když jsem se vrátil do hry, zbývaly mi poslední tři měsíce.

LN Po šesti letech strávených v klubu ale muselo mít vaše slovo v kabině váhu. Je to tak?
Určitě už si člověk dovolil daleko víc, už mě počítali do základu týmu. Jenže Benítez si po nástupu přivedl spoustu Španělů a atmosféra se změnila. Těch změn bylo najednou až moc, moc to rotovalo. To je možná příčina současných problémů Liverpoolu. Z toho základu týmu zůstal dnes jen Gerrard a Carragher a to je za pět let moc.

LN Přes všechny změny - dá se říct, že se udržuje typický liverpoolský styl ve fotbale?
Nehráli jsme nikdy tak hezký fotbal jako Arsenal nebo Manchester United. Proti silnějším jsme bránili a dělali brejky, s kluby ze špičky jsme uhráli ve vzájemných zápasech nejvíc bodů. Když jsme ale museli tvořit proti slabším mužstvům, ztráceli jsme. To byl náš největší problém.

LN Během vašeho působení jste vyhráli prakticky všechny trofeje, které mohl Liverpool získat -s jednou výjimkou. Proč se Liverpoolu už víc jak dvacet let nedaří vyhrát anglický titul?
Za mých časů jsme asi neměli takovou kvalitu. Navíc jsme stáli proti fantastickým týmům. Vezměte si Arsenal s Henrym a Piresem v top formě. Nebo Manchester United měl zase Beckhama, Roye Keana, Giggse a v útoku Colea a Solskjeara. Prostě byli lepší, to se nedá nic dělat. Když někdo vyhraje v Anglii ligu, není to určitě náhoda.

LN Kladou fanoušci Liverpoolu největší důraz na anglickou ligu?
Jsou tři soutěže, které je nejvíc zajímají: anglická liga, Champions League a Anglický pohár. Třeba i domácím pohárem můžete zachránit dojem ze sezony. Kdyby dal fanouškům před sezonou někdo na vybranou, většina by dala přednost úspěchu v anglické lize před Ligou mistrů.

Radost Gerrarda a Dalglishe.

LN Fanoušci jsou pro Liverpool hodně důležití. Co musíte předvést, abyste si je získal?
Není to nic jednoduchého, očekávají jen to nejlepší. Jsou zvyklí na velké hvězdy a chtějí vidět, jak předvádíte kličky a střílíte góly. Jen samé velké věci. Nejde jen o to odmakat zápas, to stačilo možná dřív. Teď musíte být vidět.

LN A dokázal jste si je tedy získat? Poznali by vás dnes na liverpoolské ulici rychle?
Oni nezapomínají, naposledy jsem tam byl loni na jaře a bylo to pořád znát. Jsou tam legendy jako Gerrard, Carragher nebo Sami Hyppiä. To já zase do takové kategorie nepatřím, ale na druhou stranu jsem se snažil hrát poctivě a měl takovou čistou povahu a usměvavou image. Samozřejmě mi strašně pomohlo to finále v Istanbulu. O tomhle zápase se chtějí fanoušci bavit pořád.

LN V jakých případech dávají najevo nespokojenost?
Pokud nejdete na sto procent do soubojů - to se jim vyloženě nelíbí. Když Gerrard vyhraje souboj a jde do toho jako kůň, můžou se z toho přímo zbláznit. Najít v sobě takovou výbušnou agresivitu jako má Stevie není lehké, podle něj vás ale všichni porovnávají. My jako Češi jsme víc "vyčůraní", tuhle vlastnost v Anglii nejde moc uplatnit. I když dopředu víte, že v souboji dostanete nakopáno, musíte do něj jít, na to je nutné si zvyknout. Nejhorší je, když jako domácí hráč zůstanete po souboji ležet, to také nemají rádi. Oni chtějí vidět vítězné typy, které nepadají pořád na zem, jsou silné a taky nebrečí. U nás někdo nasimuluje faul, poplácáme ho za to po zádech a fanoušci ještě jdou po rozhodčím, proč to neodpískal. Místo toho, aby domácímu hráči nadávali, jako se to děje v Liverpoolu. To je velký rozdíl.

LN Na české poměry je nezvyklé, že se v Anglii aplauduje i po porážce. Kolikrát vás na Anfield Road vypískali?
Stává se to, ale většinou se dá mluvit spíš o zklamání. To přímo cítíte z hlediště. Pamatuju si můj první domácí zápas v Liverpoolu. Prohráli jsme s Watfordem 0:1 a to byl opravdu šok. Ale nějaký ohlušující pískot si stejně nepamatuju.

LN Jaká se dá tedy čekat reakce, pokud by Sparta z Evropské ligy Liverpool vyřadila?
Tak to by jim asi diváci nezatleskali. Záleží také na způsobu, jakým by k tomu došlo. Jméno Liverpoolu je momentálně asi větší než jeho skutečná síla. Favoritem ale zůstane v Evropské lize vždycky.

Autor: