Velký přehled: jak je to s penaltami? Mistr jich většinou zahrával nejvíc

Nejvíc pokutových kopů v samostatné české lize zahrávala Sparta - 104. O jedenáct méně jich kopala Plzeň, která však čtyři ročníky z dosavadních dvadvaceti strávila v nižší soutěži. Třetí je Slavia s 84 pokutovými kopy.

Jak statistiky ukazují, Plzni počet narostl v posledních pěti sezonách, kdy hraje o titul. Sudí pro ni od léta 2010 odpískali 42 pokutových kopů, což je za tu dobu nejvíc ze všech.

V čele jednotlivých ročníků byla také před devíti lety, kdy skončila až čtrnáctá a záchranu v soutěži si vybojovala až v posledním zápase senzačním vítězstvím na Spartě 3:1. Tenkrát dva góly padly z pokutových kopů...

Nejvíc penalt v jednom ročníku nařídili sudí ve prospěch Sparty, při mistrovské sezoně 1994/1995 její hráči dostali výhodu dvanáckrát. Je pikantní, že tenkrát deset penalt kopala devátá Plzeň. Deset jich zahrávala i při své první mistrovské sezoně 2010/2011, pak to bylo šest, osm, devět a nyní jich má v devatenácti zápasech rovněž devět.

Sparta podle údajů na webu synotliga.cz měla měla druhou „nejpenaltovější“ sezonu před jedenácti lety, v ročníku 2003/2004 kopala deset penalt a skončila druhá. Od té doby její nejvyšší číslo za rok zaznamenaly statistiky v sezoně 2005/2006 a 2010/2011 - a to jen šest penalt.

V současné sezoně je třetí s pěti pokutovými kopy za Bohemians 1905 (7) a Plzní (9). Právě u menšího z pražských klubů počet překvapuje. Sedm pokutových kopů zahrávali Bohemians ve svých předchozích pěti sezonách dohromady.

Mimochodem, samozvaní jmenovci tradičního vršovického klubu - střížkovští Bohemians - při své historické sezoně mezi elitou 2008/2009 zahrávali rovněž sedm pokutových kopů...

Bohemians 1905 jsou také týmem, které letos nejvíc penalt neproměnil. Kapitán Josef Jindřišek selhal dvakrát, naposled o víkendu v Hradci Králové, což v důležitém souboji o záchranu znamenalo pro hosty porážku 0:1. Jednou nedal Marek Jarolím.

Dva pokutové kopy neproměnil i sparťan David Lafata. Zatímco na podzim v derby na Slavii to týmu nevadilo (2:0), před necelými třemi týdny v Ostravě jeho zaváhání pět minut před koncem bolelo (1:1). „Může nás to hodně mrzet,“ litoval Lafata.

Jak mrzí zahozené penalty, poznala Plzeň v minulém ročníku, kdy na Spartu nestačila. Nedala tři z devíti, což v součtu mohlo přinést sedm bodů navíc. Horváth selhal se Slavií a se Slováckem, oba duely skončily remízami. Bakoš neproměnil za stavu 0:0 v Teplicích, které nakonec vyhrály.

Navíc v Evropské lize proti Lyonu zaváhal Tecl, v poháru proti Jihlavě nedal Ďuriš a v Superpoháru na Spartě pálil Kovařík do břevna.

Od té doby se mnohé změnilo. Horváth se přesunul do role náhradníka, Bakoš přestoupil do Liberce a Plzeň, zdá se, našla spolehlivého exekutora. Daniel Kolář skóroval pokaždé z pěti střel, naposled v neděli dvakrát na Dukle, což znamenalo výhru 3:2.

„Loňská sezona je minulostí. Zatím jsem všechny penalty dal, musím to zaklepat,“ říkal Kolář. „A kdybych nedal, tak se svět nezboří. Nedali i jiní hráči.“

Například jeho spoluhráč Vaněk nedal loni v říjnu v Mladé Boleslavi, Plzeň však přesto vyhrála 3:0. Vedle Koláře byli v letošním ročníku z Plzně úspěšní i Hořava s Pilařem.