U postranní čáry na sebe v euforii naskákal trenérský tým a objímal se, majitel Andrea Radrizzani stál u hráčského tunelu a každému hráči gratuloval jednotlivě, technický ředitel Victor Orta na tribuně vítězoslavně zvedl ruce a křičel s hlavou upřenou do nebe.
Leeds United si po vítězství nad Derby County 3:1 zajistil nedostižitelný náskok na druhý West Bromwich Albion, díky čemuž se po šestnácti letech katapultoval zpět mezi ostrovní fotbalovou smetánku.
„Je to splněný sen. Nepochopíte, v jak velkém a speciálním klubu jste, dokud neobléknete jeho dres,“ zářil devětadvacetiletý severoirský záložník Stuart Dallas během prvních oslav.
Pojďme si ho trochu přiblížit...
Tým s bohatou historií
Po turbulentních výsledcích, kdy Leeds jeden rok sestoupil z First Division (tehdejší Premier League) a další se probojoval zpět, přišla ekonomická konsolidace a od ročníku 1964/65 se začala psát první zlatá éra. The Whites jakožto opětovný nováček skončili na překvapivém druhém místě, k tomu dokráčeli až do finále FA Cupu, kde podlehli před zraky sta tisíc diváků 2:1 Liverpoolu.
Fotbalisté Leeds United s Normanem Hunterem slaví vítězství v FA Cupu.
V další sezoně si Leeds díky druhému místu zahrál Inter-Cities Fairs Cup (obdoba Evropské ligy), kde prošel až do semifinále, o rok později už z toho bylo finále (0:2 s Dinamem Záhřeb).
Sezona 1967/68 přinesla partě okolo legendárního Jacka Charltona a Billyho Bremnera hned dvojitý úspěch. Leeds byl v lize „jen“ čtvrtý, vše si ale vynahradil vítězstvím ve Fairs Cupu a anglickém poháru.
Sečteno, podtrženo, mezi lety 1965 až 1980 získal celkem dva mistrovské tituly, dvakrát opanoval Fairs Cup, byl ve finále a semifinále Poháru mistrů a finále Poháru vítězů pohárů. Díky tomu (a také atraktivnímu stylu) si Leeds vysloužil přezdívku „Barcelona ze severu“. V roce 1982 ale začal ekonomicky strádat, což vedlo až k pádu do druhé ligy, ze které se anglický klub dokázal vyhrabat až po devíti letech.
Následné výkony Leedsu byly jako na houpačce: čtvrtá příčka, titul (poslední před vznikem Premier League), sedmnácté, dvě pátá místa, třinácté a jedenácté místo. Pak se vše ale zase začalo vracet do starých kolejí.
Mužstvem prošla taková jména jako Eric Cantona, Rio Ferdinand, Harry Kewell, Robbie Keane či Paul Robinson, která vrátila The Whites zpátky na výsluní.
V sezoně 1999/2000 Leeds dokráčel ke třetímu místu v Premier League a semifinále Poháru UEFA (ve čtvrtfinále přešel přes pražskou Slavii), o rok později z toho bylo dokonce semifinále Ligy mistrů.
Fotbalisté Leedsu slaví postup do Premier League.
I zde ale přišel propad. Nejdříve patnácté místo v roce 2003, následoval ale pád do druhé ligy. A bylo ještě hůř. Po třech letech strádání se poprvé v historii anglický celek propadl až do League One (třetí nejvyšší anglická soutěž). Že nebylo vše v pohodě, dokládá, že klub za 14 let sedmnáctkrát měnil trenéra. Až přišel Marcelo Bielsa. Argentinský svéráz.
Netradiční přístup
Ve stejném roce, kdy Leeds slavil poslední mistrovský titul (1992), schytal Bielsův Newell’s debakl 0:6 od San Lorenza ve finále Poháru Osvoboditelů (jihoamerická obdoba Ligy mistrů). Následně si našlo cestu před jeho barák několik naštvaných fanoušků hrdého argentinského klubu...
Bielsa vyšel ven s granátem v ruce a řekl: „Pokud okamžitě nezmizíte, odjistím ho.“
Asi nepřekvapí, že do té doby mu v jeho vlasti neřekne nikdo jinak než El Loco (Blázen).
Trenér Leedsu Marcelo Bielsa.
Jenže právě tohle bláznovství dovedlo Leeds do Premier League. Před třemi lety začal budovat kostru týmu, doplňovat ji mladíky, když ho zklamal přístup a výsledek, přišel do šatny, svlékl si svoji týmovou teplákovku a nahý na gauči mlčky civěl do stropu. Stejně tak ale umí projevovat i pozitivní emoce, po postupu všechny hráče ještě na hřišti dlouze objal, zářil jako slunce.
Mimochodem, na Elland Road chodí pešky 45 minut, luxusní bydlení poblíž stánku odmítl. „Miluje to tu. Takový on je, buď si zamiluje klub i město, nebo tam trénovat nebude,“ svěřil se britským deníkům Ricardo Lunari, bývalý svěřenec Bielsy a nyní jeho přítel. Že to s hráči umí, dokládá i kapitán Leedsu Liam Cooper.
Marcelo Bielsa během oslav postupu do Premier League.
„S touto partou hráčů se cítím nezastavitelný. Když jsem přišel do klubu, zažil jsem nepěkné časy, ale s příchodem trenéra Bielsy se vše změnilo. Změnil mě jako osobnost mimo hřiště, ale i na samotném trávníku,“ děkoval trenérovi osmadvacetiletý Brit. Co na tom, že El Loco nevládne kvalitní angličtinou a častěji z jeho úst uslyšíte španělštinu.
Chválu k jeho nohám složil i manažer Manchesteru City Pep Guardiola. Dle něj je svéráz v teplákovce jeden z nejlepších koučů současnosti. Od příští sezony se budou potkávat ve stejné soutěži.
