Nebál jste se reakce slávistických fanoušků?
Kdybych měl strach, nejezdím sem. Doufám, že převáží úspěchy nad chvílemi, kdy se týmu úplně nedařilo. U mě rozhodně, tak snad i u příznivců Slavie.
Sledujete, co vše se teď v Edenu děje?
Pochopitelně. I když tam nejsem, tak mi nemůže ty roky prožité v Edenu nikdo odpárat. Odnesl jsem si spoustu krásných zážitků, a toho se člověk nikdy nezbaví.
Slavia má nemalé finanční problémy, je čtrnáctá a ohrožena sestupem. Myslíte, že se zachrání?
O tom já vůbec nepochybuji. Upřímně jsem ovšem nečekal, že na tom bude tak mizerně. Začátek sezony nám celkem vyšel a po výhře v Brně jsme měli asi pět plusových bodů. Vše se zlomilo po domácí prohře s Libercem. Taky zápasy s Olomoucí a Spartou mohly dopadnout jinak, ale nedopadly. Od začátku podzimu nám prostě chyběl důraznější útočník.
 |
Chtěl jste kanonýra v přestupovém období přivést?
Určitě, protože se nám navíc zranil zkušený Standa Vlček. Určitý příslib tam byl, ale pak začaly vyplouvat na povrch všechny ty starosti a příchod kanonýra se vzdaloval.
Jak si vlastně vysvětlujete, že se klub ocitl v takové situaci?
To se musíte zeptat lidí, kteří měli na starost ekonomiku.
Kde tedy myslíte, že leží počátek krize?
Už rok zpátky. Neměli jsme stavět rozpočet na tom, že v těžké evropské konkurenci automaticky postoupíme do Ligy mistrů. Teprve až se tam dostanu, musím kalkulovat s financemi navíc. Ne předtím. Postoupili jsme sice do Evropské ligy, ale nervozita podle mě začala ve chvíli, kdy jsme se nedostali do Ligy mistrů přes Šeriff Tiraspol.
Hodně se mluvilo o tom, že jste za to mohl vy, protože jste přivedl nesprávné a drahé hráče...
Někteří lidé z vedení Slavie se snažili, aby byla pozornost odpoutána jinam. Ti mi ale zpětně nestojí za to, abych se s nimi zabýval. Vrazili mi kudlu do zad a je mi z toho smutno.
Máte na mysli bývalého ředitele klubu Petra Doležala?
Všichni ví, kdo tam byl. Měl jsem jako kouč určité požadavky, ale nikdo mi neřekl, že si to nemůžeme dovolit. Já přece nevím, v jaké ekonomické situaci klub je.
Nenesete na tom přece jen určitou část viny?
To je jasné, byl jsem u toho. Nemůžu říci, že za všechno můžou ostatní. Už v létě jsem tušil, že tam nějaký problém bude, ale ne v takovém rozsahu. Kdybych byl srab, tak jsem se na to vyprdnul už tehdy. Chtěl jsem pomoci k tomu, abychom Slavii postavili zpátky na nohy. Nakonec jsem ale usoudil, že bude lepší, když odejdu. Abych hráčům ulevil a oni tak měli víc klidu. Přitom mě vedení klubu přemlouvalo, abych zůstal.
Když jste klub opouštěl, ještě hráčům chodily výplaty?
Myslím, že ano. Nějaké starší resty v podobě prémií a bonusů tam byly, to však není v české lize žádná výjimka. Co se výplat týče, vedení se snažilo je posílat včas.
Vám ale stále dluží nemalou částku...
Ano, to dluží.
Proslýchá se, že v řádech milionů korun. Je to tak?
Do toho se nebudu pouštět. Snažím se s nimi komunikovat a řešit to. Doufám, že se nějak domluvíme a peníze uvidím.
Říká se, že váš nástupce ve Slavii Michal Petrouš s vámi po telefonu pořád konzultuje taktiku.
Tak to není pravda, to by bylo opravdu smutné. V takovém případě bych přece nemusel Slavii ani opouštět, ne? Teď se soustředím na práci ve Slovanu Bratislava.
Je pro vás trénování na Slovensku velká výzva?
Slovan je tradiční klub a mám v něm velkou motivaci. Těšil jsem se na zimní přestávku, protože můžu v přípravě konečně poskládat tým podle svého a hrát způsobem, jakým bych si představoval. Těší mě nasazení hráčů, protože chtějí pracovat. Ještě potřebujeme dvě tři slušné posily a zkusíme se probojovat do evropských pohárů.
Přišel jste tam v rozjeté sezoně. Štvalo vás, že toho nemůžete moc změnit?
Teď snad bude víc prostoru si mužstvo připravit k obrazu svému. Nechci to hnát do extrémů. Jádro týmu zůstane, ale nějaké hráče přivedu. Pár jich mám vytipovaných na Slovensku a také někoho z Česka. Možná i ze Slavie.
