Možná už nedělní podvečer napoví, protože kdyby si Trpišovský a jeho rozjetá banda připsali další vítězství, navýšili by náskok na devět bodů, což může být naprosto zásadní.
Ve 14. kole - a při aktuální slávistické fazoně - už bychom mohli hovořit o rozhodujícím trháku.
Bude to mimořádný zápas, protože české ligové dostihy se skutečně reálně smrskly už jen na tyhle dvě značky.
Červenobílá Slavia je v laufu a sbírá jeden kompliment za druhým. Naposledy ve středu statečně bušila do Barcelony v Lize mistrů.
Ter Stegen boxuje míč před hlavou Tomáše Součka.
Modročervená Plzeň na stejného soupeře narazila před osmi lety, kdy měla své nejzářivější období. Celá republika jí fandila, aby při své pohádkové jízdě obrala ty nejsilnější evropské soky.
Teď je situace jiná. Plzni málokdo přeje, útočí zezadu, nenápadně, zato soustavně. Nedrolí své síly v evropských pohárech, neboť se do nich letos nedostala. Ale má dost kvality, aby odolala Slavii?
„Bude to těžké, Slavia v lize dominuje,“ uvědomuje si kouč Vrba. „Ale my ji chceme zpomalit, vyrovnat se jí. Doufám, že se nám to podaří.“
Proč by ne? Slavia sice vypadá, že se nemá čeho bát, ale v Plzni jí to dlouhodobě nejde. Pětkrát v řadě tam prohrála, od května 2013 nepřivezla ani jednou všechny body.
Má ovšem své trumfy: je rozjetá, sebevědomá, přesvědčivá. Jako jediná ještě v lize od léta nepoznala porážku, celkem její série trvá už devatenáct zápasů a její skóre 28:3 nemá konkurenci. Je nejlépe střílejícím i nejlépe bránícím týmem ligy.
Co tedy bude rozhodovat?
Momentální rozpoložení, mentalita a schopnost svého rivala zaskočit. A právě v tom, jak své týmy umí na klíčové chvíle připravit, jsou Vrba i Trpišovský mistry.
Jsou tak jiní, a přece podobní.
Plzeňský trenér Pavel Vrba
Plzeňský kouč dělával v mládežnických reprezentacích kapitána, jeho slávistický rival fotbal na vysoké úrovni nikdy nehrál.
Vrba se často škorpí s novináři, a když je na ně naštvaný, odpovídá úsečně. Trpišovský své odpovědi rozvádí do detailů a tiskové konference po zápase klidně natáhne na půl hodiny.
Ale na tom, jakým směrem by se měl ubírat moderní (a vítězný!) fotbal, se shodnou.
Vzájemně se uznávají, mluví o sobě s velkým respektem, což u dvou největších soupeřů zdaleka není pravidlem.
Už když Trpišovský vstupoval na ligovou scénu, prozradil: „V zahraničí vzhlížím ke Kloppovi, v Česku k Vrbovi. V Plzni začal s útočným fotbalem, o jakém se tvrdilo, že v našich podmínkách hrát nejde.“
Vrba mu lichotky vrátil naposledy v pátek: „Strašně se mi líbilo, jakým stylem Slavia s Barcelonou hrála. Byl jsem až překvapený, že jí byla rovnocenným soupeřem, a v závěru byla dokonce lepší. Určitě si zasloužila nějaký bod.“
Zítra by Vrba slávistům body nechával nerad. Jak to asi dopadne?
