Za týden musí v odvetě v dánském Herningu vstřelit gól, aby mohla podruhé za sebou pomýšlet na podzim v základní skupině Ligy mistrů. Ale snadné to nebude, to je jasné.
„Byli jsme hrozně nervózní, v některých pasážích jsme si nevěřili,“ kroutil hlavou Bořil po domácím utkání. „Tempo zápasu bylo hodně vysoké, náročný boj, ale my určitě umíme hrát lépe. V odvetě musíme být produktivnější,“ ví kapitán.
  |
Sám měl první výraznější šanci Slavie v zápase. Ze druhé vlny doplnil akci, kterou po levé straně táhl jeho spoluhráč Olayinka, v pravou chvíli přihrál pod sebe, jenže Bořil z první střílel do gólmana.
„Přitom jsem ho chtěl obstřelit, snažil jsem se míč trefit k zadní tyči, ale letěl pouze doprostřed. To jsem měl vyřešit lépe,“ vyčítal si.
„Důležité je, že jsme neinkasovali,“ pokračoval. „Nehráli jsme na remízu, ale potvrdilo se, jak je soupeř houževnatý, nesmírně silný. Dobře bránil, zkomplikoval nám to.“
A Slavii ve vyrovnaném zápase ze známých důvodů nemohli v rozhodujících momentech pomoct ani její fanoušci.
Každý výkřik, pokyn trenéra či samotných fotbalistů nebo pouhý hvizd z píšťalky rozhodčího jen umocnil ticho, které utkání ubližovalo.
„Bylo to jako na pohřbu, fakt špatný. Jsme zvyklí na plný dům, takové zápasy jsou přece svátek, atmosféra tady bývá neuvěřitelná, pomáhá nám to,“ uvědomuje si Bořil a věří: „Snad se v to nejbližších měsících změní.“
Možná.
Ovšem za týden v Herningu, při veledůležité odvetě o postup do Ligy mistrů, to bude zase stejné. Prázdné, nepříjemné, nefotbalové. A pro Slavii na hřišti nesmírně složité.
