130 let

Filip Hašek (vpravo) a vedle něj jeho bratr Martin. | foto: ČTK

Otec fotbalista není zárukou synova úspěchu. Jeden z Pelého potomků skončil ve vězení

Sport
  •   6:00
PRAHA - Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu. Řada synů slavných fotbalistů se potatila, ale uspět bývá těžké.

Vyrůstat se slavným příjmením není vždy výhra. Své si prožil současný záložník Sparty Martin Hašek mladší, jehož otec má stejné jméno i příjmení. „Se jménem Hašek jsem to měl spíš těžší, třeba ve Spartě. Zdálo se mi, že někteří trenéři přese mě soupeřili s tátou,“ říkal Hašek mladší pro MF DNES v roce 2016.

„Měli tendence být na mě zbytečně přísní, asi chtěli ukázat, že mě neprotlačují. Spíš mi to škodilo. V době, kdy byl táta trenér áčka Sparty, jsem ve starších žácích měl skoro nejmenší minutáž ze všech. Z toho je jasně patrné, že mi cestičku neprošlapával.“

Trenér Bohemians 1905 Martin Hašek starší (vlevo) a jeho syn Martin, dnes hráč pražské Sparty.

Ostatně klan Hašků je v českém prostředí poměrně úspěšný. Otec Martin odehrál za pražskou Spartu přes 200 zápasů, ke čtrnácti utkáním dokonce nastoupil i v reprezentaci. Poté se vrhnul na trenérskou dráhu, kde se jeho cesta velmi brzy zkřížila se synem Martinem.

Toho vedl na štacích v „B“ týmu Sparty, Pardubicích, Vlašimi i Bohemians 1905. A vzájemně si nic nedarovali. „Když se hecuješ, proudí energie, to nás baví. A u nás jí proudí hodně. Ale pořád jsem táta a on syn. Když mám dojem, že jsou nepokorní, jsem ostrý jako břitva,“ pousmál se otec v již zmíněném dvojrozhovoru.

Z Ďolíčku nakonec mladší z Martinů odešel loni zpět do Sparty, příjmení Hašek ale ze sestavy nezmizelo. Do základní jedenáctky pronikl druhý syn Filip, který před pár dny odešel hostovat do slovenského Ružomberku. Táta tak zůstal v klubu sám.

Otcové drží syny při zemi

Kromě sportovního vedení, jako v případě Hašků, je důležitá i psychická podpora a umění následovníkovi poradit.

Příkladem je talentovaný útočník AS Řím Justin Kluivert. Během loňského léta nebylo na fotbalovém trhu moc nadějnějších jmen a o tehdy devatenáctiletého forvarda, hrajícího za nizozemský Ajax, stál i věhlasný Manchester United. Mimochodem už dědeček Kenneth střílel spousty branek ještě v Surinamu, odkud rozrůstající se rodina odešla v roce 1970 do Nizozemska.

Jenže proti přesunu do anglického velkoklubu byl zejména slavný otec Patrick, bývalý skvělý útočník amsterdamského klubu a dnes asistent trenéra kamerunské reprezentace. „United by pro něj byli příliš velký skok. Římané jsou také slavným klubem, nicméně tlak je tam o něco menší. Nemusí vyhrávat za každou cenu, navíc hrají dobrý fotbal. Je to pro Justina ideální místo,“ svěřil se Patrick italskému Gazzetta dello Sport.

Patrick Kluivert.

Otec si přál, aby jeho potomek ještě jednu sezonu pokračoval v Ajaxu, jenže k tomu jej nepřesvědčil. „Rozhodl se sám, nezazlívám mu to. Ještě je míle daleko od toho, kde jsem byl já. Ale ukazuje velký talent, navíc má skvělou povahu. A k tomu všemu má ještě dost času na to, udělat výjimečnou kariéru,“ podotkl Kluivert starší.

Daleko blíže má ke svému synovi nejlepší fotbalista rumunské historie Gheorghe Hagi. Jeho syn Ianis totiž nastupuje za Viitorul Constanta, kde Hagi starší dělá trenéra, prezidenta i majitele. Talent má velký, jen post na hřišti nepodědil zcela. Po otci má tah na branku a chuť útočit, nicméně jeho místem je spíše ofenzivní záložník.

Otázkou je, jak dlouho bude mladý Ianis ještě za rumunský celek hrát. Během jara se o jeho budoucnosti hojně spekulovalo, španělská média jej viděla v Seville, ta anglická zase v Arsenalu. „Ianis už u nás dosáhl skoro všeho. Potřebuje jít do lepší ligy, aby se mohl více rozvíjet. Pravděpodobně už ho v příštím ročníku v Rumunsku neuvidíme,“ prohlásil otec Gheorghe.

Rumunský fotbalista Ianis Hagi, syn slavného útočníka Gheorghe Hagiho.

V pouhých dvaceti letech už Hagi mladší nakoukl i do dospělé reprezentace, na druhé straně ale stále válí i za mládežnické týmy. Právě v těchto dnech táhne za úspěchem rumunský výběr do 21 let na mistrovství Evropy v Itálii, když svými góly přispěl k výhrám proti Chorvatsku i Anglii.

Otec se mu v Constantě nebál dát zodpovědnost. V šestnácti letech mu svěřil kapitánskou pásku. „Bylo to opravdu nečekané rozhodnutí,“ řekl rumunský novinář Catalin Andrei pro ESPN. „Musím přiznat, že Gheorghe je Ianisovým největším kritikem, vždy se na něj snaží vyvíjet tlak a chce jej naučit, aby na sebe uměl převzít tíhu okamžiku. Takže pozice kapitána je v tomhle kontextu logická.“

Geny ani skvělé podmínky nemusí stačit

Na druhé straně je ale pochopitelné, že se fotbalové geny nedědí u každého. Například synové Davida Beckhama měli možnost trénovat v akademiích nejlepších klubů světa – Realu Madrid, Arsenalu nebo PSG. Ale ani jeden nezanechal ve skautech a trenérech vážnější naději, že by z nich na fotbalovém poli mohlo něco být.

Dědeček Cesare Maldini (třetí zleva) drží na archivním snímku ruce vnukovi Christianovi Maldinimu. V reprezentačním dresu syn Cesareho Paolo Maldini, otec Christiana.

Podobné pocity mají v AC Milán z Christiana Maldiniho. Ten měl být po dědečku Cesarem a tátovi Paolu třetí generací rodu Maldiniů, která v černočerveném dresu zářila. Jenže dnes třiadvacetiletý Christian ambice v milánském dresu už nenaplnil, a přestože si fotbalem také vydělává, nastupuje nyní v Itálii za třetiligové Fano.

Jak vidno, napodobit slavného otce není vůbec jednoduché. Rozhodně jsou to však pozitivnější osudy než jednoho ze synů Brazilce Pelého. Edson Cholbi řečený Edinho sice prožil brankářskou kariéru, ale za praní špinavých peněz pro drogový gang musel na dlouhé roky do vězení.

Autor: Jan Krejcar