Úlet
Bezohlednost?
Zákeřnost?
To, co ve středu předvedl sparťanský záložník Ladislav Krejčí - ten mladší z dua letenských jmenovců - můžete pojmenovat jak chcete, ale snad nejlépe situaci vystihnete slovem zatmění.
Zatmělo se zřejmě nejdřív v Krejčího mozku, jinak těžko vysvětlit, proč v závěru zápasu uprostřed hřiště ostře vlétl do nic neřešícího souboje a čelem k soupeři hrůzostrašně vytrčil loket.
Pak bylo chvíli temno i před očima pardubického záložníka Solila, který od sparťanského soupeře nečekaně schytal brutální knokaut přímo do obličeje. Když se zvedl z trávníku, raději hned vystřídal.
Velké štěstí, že hostující mladík neskončil v nemocnici, protože Krejčího zákrok tomu nahrával.
Dal by se akceptovat snad v kleci, kde se odehrávají zápasy MMA.
Ale na fotbalovém trávníku?
V žádném případě!
„Nebyl v tom úmysl zranit protihráče,“ hájil se po utkání Krejčí na svém Instagramu. „Každý souboj chci vyhrát a jdu do všeho naplno, ale uvědomuju si, že tohle bylo za hranou.“
Daleko za hranou.
Že rozhodčí Denev tasil nejdřív jen žlutou a až po avízu od kolegů u videa Krejčího vyloučil, je rozhodně na pováženou.
Ale hlavně by se teď měla zamyslet disciplinární komise, protože Krejčího surovost nesmí vyšumět jen tak. Na místě je mimořádný trest, pět zápasů a víc. A to hned z několika důvodů.
Zaprvé: zákroky loktem se už z principu musí trestat přísně, protože při nich může jít nejen o zdraví hráčů, ale v krajním případě třeba i o život.
VIDEO: Dost už s těmi lokty! Bezohledný sparťan Krejčí si řekl o velký flastr![]() |
Zadruhé: za podobné fauly exemplární tresty padly už několikrát. Útočník Švancara dostal před 11 lety za loket v obličeji soupeře šest zápasů, jiný střelec, Komličenko, v roce 2017 dokonce osm.
A zatřetí: Krejčí lokty používá v soubojích pravidelně, což platilo i pro středeční zápas. Vzhledem k tomu, že mu zatím nedošlo, co může bezohledností způsobit, flastr zjevně nutně potřebuje.
I Sparta musí vědět, že čahoun s číslem 37 na zádech by měl dostat přes prsty. Na Letné se na něm staví, pro kouče Kotala je nepostradatelný, i reprezentační trenér Šilhavý ho má při nominacích jen těsně pod čarou.
Může z něj vyrůst velký hráč, neústupný bijec a srdcař, jehož využije národní tým a třeba na něj čeká i angažmá v zahraničí.
Ale jen pokud sám pochopí, že všechno má svou mez.
Pokud se snad zhlédl v Tomáši Řepkovi, který tvrdostí strašil soupeře a dobýval srdce sparťanských fanoušků, hodí se připomenout: Řepku sice také nikdo neuřídil, nasbíral desítky karet a souboje s ním bolely, ale zároveň při nich nikdy nešlo o zdraví. I on, považovaný za vrchního rabiáta, věděl, kterou hranu už nesmí překročit.
Krejčí snad skutečně ví, že byl za ní. A musí si to zapamatovat.