Peter McNeil, jeho bratr Moses, Peter Campbell a William McBeath. Tato jména musí ze sebe vychrlit každý pořádný fanoušek Rangers. Právě zmíněná čtveřice veslařských nadšenců v roce 1872 založila jejich klub.
Nejstaršímu tehdy bylo teprve sedmnáct, a tak si ve svém nově ustanoveném týmu sami i několik let zahráli. Moses McNeil a Peter Campbell dokonce dvakrát nastoupili také za skotský reprezentační výběr.
  |
Jejich další osudy už však byly ponuřejší. Pětadvacetiletý Campbell v roce 1883 utonul, když se plavil do Indie a jeho loď v bouři ztroskotala v Biskajském zálivu. Ostatní se dožili vyššího věku, ale zemřeli v zapomnění a dva z nich jako duševně nemocní.
„Vytvořili klub, který je známý po celém světě, přesto sami měli tragické životy. Je na tom něco dojemného, dokonce romantického,“ říká Gary Ralston, autor publikace o začátcích klubu „Rangers 1872: The Gallant Pioneers“.
Gerrard před odvetou se Slavií: Je to 50 na 50. Abychom postoupili, musíme hrát lépe než v Edenu |
Přestože se Rangers už v sezonách 1876/77 a 1878/79 dostali do finále Skotského poháru, na první trofej si museli počkat do roku 1891. To se jim povedlo vyhrát hned úvodní ročník ligy, který měl bizarní vyvrcholení. Tým z Glasgowa získal stejně jako Dumbarton 29 bodů a o premiérovém mistru měl rozhodnout dodatečný zápas. Ten však skončil remízou 2:2, a tak se titul poprvé a naposledy v historii půlil.
Teď jich Rangers mají na kontě už rekordních 55. Ten zatím poslední přidali před dvěma týdny, když pod vedením trenéra Stevena Gerarda ukončili devítileté kralování Celtiku. „Je to kolosální úspěch a jsem nesmírně hrdý, že jsem toho součástí jako trenér,“ radoval se Gerard.
Tým Rangers FC slaví zisk 55. titulu
Zároveň jde o 116. oficiální klubovou trofej, úspěšnější je na celém světě už jen egyptský Al Ahly, jenž má podle některých zdrojů až na 140 různých prvenství.
Zatím stále nejcennější trofej ukořistili Rangers v roce 1972, kdy v barcelonském finále Poháru vítězů pohárů porazili 3:2 Dynamo Moskva. Poté měli v roce 2008 ještě na dosah vítězství v Poháru UEFA, ovšem v rozhodujícím zápase podlehli 0:2 Petrohradu.
Rivalita starých firem
Velmi oslavovanou výhrou je však také každý triumf nad městským rivalem Celtikem. Jedno z nejslavnějších derby na světě, jemuž se přezdívá „Old Firm“ (Staré firmy), se poprvé konalo v roce 1888 a zatím jich statistici napočítali v rámci oficiálních zápasů větších soutěží 422, přičemž Rangers vedou těsně 164:159.
Jde o utkání s fantastickou atmosférou, která jsou však zároveň historicky velmi riziková a často také hodně vyhrocená kvůli rozdílné náboženské a politické příslušnosti. „Přitom u Rangers původně žádný politický ani církevní prvek nebyl. Tahle sektářská propast se do skotského fotbalu zřejmě dostala zkraje dvacátého století,“ říká autor historické publikace Ralston. Celtic založili irští katoličtí přistěhovalci, proti nimž se Rangers vyhranili coby zastánci tradiční protestantské většiny.
Nejvyšší návštěva přišla do stánku Rangers Ibrox Parku v lednu 1939 – neuvěřitelných 118 567 diváků. Tehdejší stadion vypadal úplně jinak než dnešní útulný a moderní Ibrox Stadium s 50 tisíci místy. Tehdy se na rozlehlých tribunách především stálo, kolem hrací plochy byla atletická dráha.
Slavia míří do Glasgow. Snad ten trávník nebude tak špatný, jak vypadá, doufají Pražané |
Do časů tohoto kolosu bohužel spadají i dvě tragédie.
V dubnu 1902 se propadla část dřevěné tribuny během mezistátního zápasu Skotska s Anglií, na což doplatilo životem 25 příznivců.
V lednu 1971 pak v samém závěru derby povolila jedna z bariér na schodišti a v nastalé davové panice zahynulo 66 fanoušků. „Po zápase jsme byli rádi za vyrovnání, ale jakmile vyšlo najevo, co se pak stalo, ta atmosféra zamrzla,“ vzpomínal střelec branky na 1:1 Colin Stein z mužstva Rangers. „Vždycky si budu pamatovat pohled na kluka, jehož tvář byla úplně modrá kvůli nedostatku kyslíku. Naštěstí byl naživu, ale byly to hrozné barvy.“
V roce 1980 se zase po korunování vítězů Skotského poháru na národním stadionu Hampden Parku do sebe oba znepřátelené tábory pustily přímo na hřišti. Tisícovky chuligánů bojovaly mezi sebou i s policisty. Kromě mnoha zraněných byl výsledkem také následný zákaz prodeje alkoholu na sportovních kláních po celém Skotsku.
Není to tak dávno, co byly ve Skotsku zapovězeny svatby mezi příznivci obou klubů nebo nákupy hráčů opačného vyznání. „Tehdy jste nemohl navštěvovat čtvrtě nebo hospody, které patřily k tomu druhému celku, jinak hrozilo, že přijdete k úrazu,“ vyprávěl pro LN Jiří Jarošík, který před patnácti lety hrál za Celtic.
Obrovská rivalita přetrvává dál, i když už naštěstí není tak vyhrocená. „Je to jiné i proto, že do obou klubů běžně chodí hrát cizinci, kteří tu nenávist obměkčují. Ti se pak spolu setkávají ve městě, vezmou s sebou pár spoluhráčů nebo kamarádů, jako já s Liborem Sionkem, který tehdy hrál za Rangers,“ dodal Jarošík.
Pád až do čtvrté ligy
Modro-bílí Rangers patřili ke skotské špičce jako míč k fotbalu, nejvyšší soutěž hráli nepřetržitě od jejího založení a ve svém středu měli i takové hvězdy jako Paul Gascoigne či Brian Laudrup. Ovšem v roce 2012 přišel tvrdý pád. Nikoliv do druhé ligy způsobený špatnými výsledky, ale ekonomický.
Způsobil je majitel David Murray, podnikatel v těžebním průmyslu a stavebnictví, který velikášsky cpal peníze do svého klubu, což mu sice přineslo velké úspěchy, ovšem poté se ukázalo, že zároveň udělal obrovské dluhy, v čemž pokračoval i nový vlastník Craig Whyte. Rangers skončili kvůli dluhům přesahujícím 100 milionů liber v likvidaci a zároveň spadli až do čtvrté ligy.
Podpora fanoušků Rangers po pádu do čtvrté ligy
Věrní fanoušci přesto nezanevřeli. Na první domácí zápas proti East Stirlingshire, kdy slavili jednoznačnou výhru 5:1, jich přišlo padesát tisíc.
Po čtyřech letech byl skotský fotbalový Fénix zpět mezi elitou. Nyní Rangers rozmach v nové éře korunovali titulem a zuby si brousí také na postup přes Slavii.
