Jak to myslíte? Co je jasné?
Pak si neumím představit, že bych v květnu kandidoval znovu.
Na fakturách je váš podpis.
Jestliže podám trestní oznámení, což není vyloučené, pak na neznámého pachatele. A bylo by na patřičných orgánech, aby vyhodnotily, jestli se trestný čin skutečně stal. A jestli v tom měl Malík namočené ruce vědomě, nebo ho někdo utáhl na vařené nudli.
Zdá se, že na vás vypadl další kostlivec po bývalém místopředsedovi Bebrovi.
Jeho přitom věci obchodního charakteru nezajímaly. Za tři roky, co jsem ve funkci, to bylo poprvé, co si to vzal za své. Kdyby za mnou chodil pětkrát týdně, že má úžasný nápad, jak a komu prodat marketingová práva, byl bych ve střehu.
FAČR zaplatila miliony za nekompletní dezinfekci šaten. Zvláštní smlouvu podepsal i Malík |
To není omluva.
Není, jen vysvětluju. Netrklo mě, že bych měl zrovna tohle hlídat. Co by se taky mělo dít divného? Končila první covidová vlna, fotbal se pomalu rozjížděl a pršely na nás otázky od trenérů a hlavně od rodičů: Můžou naše děti hlavičkovat do míče, který není dezinfikovaný? Můžou ho vzít do ruky a odnést?
Tak triviálně to začíná?
Roman Berbr přišel s návrhem, že vydezinfikujeme všech tři tisíce klubových šaten. To by trvalo rok a půl, takže nakonec došlo na devadesát míst pro elitní mládež. Zahrnuli jsme částku do rozpočtu, výkonný výbor všechno schválil, potud bylo všechno standardní.
Standardní? Deset milionů za dezinfekci?
360 korun na dítě? Kolik je cena za bezpečí? V době, kdy se roušky prodávaly za 150 korun a dnes za ně nechceme dát 15? To by museli říct jedině znalci, jestli to bylo konkrétně v té době opravdu tak moc. Nicméně Berbr to vzal po svém. Než by informoval mě, generálního sekretáře nebo logistické oddělení, seběhl v baráku dvě patra na sportovní úsek a zavelel: Tady je seznam devadesáti klubů, řekněte jim, že přijede firma a vyčistí jim to tam. Svazovému právníkovi oznámil, ať připraví smlouvu a hotovo.
Po berbrovsku! Počkejte, to jste věděl, nebo se domýšlíte?
Myslím si to, protože Revizní a kontrolní komise byla tím pádem prvním kontrolním orgánem, který to mohl chytit. A také chytil. Nakonec to je jejich úloha. Tohle fungovalo, jak mělo. Berbr obešel lidi, kteří by takovou věc normálně řešili, a tak, jak byl zvyklý, šel za těmi, s nimiž řešil svou běžnou agendu. Podepisování domluvených smluv a faktur je pak při šíři mojí agendy opravdu jen formální akt.
‚Zařiď to, nebo ti vypálím barák.‘ Jak si vynucoval ‚Náčelník‘ Berbr svoji vůli? |
Naskočil jste mu?
Opakuju. Tím, jak byl celý projekt nastavený a rozpočet schválený, ani ve snu by mě nenapadlo, že to skončí průšvihem. Ano, chyba je neoddiskutovatelně na naší straně, ale kdybychom to chtěli udělat záměrně, klepal bych si na čelo. Jako bych se rozhodl, že vykradu banku, zastavil před vchodem, vší silou zatroubil, vlezl dovnitř bez punčochy přes hlavu a ještě zamával do bezpečnostní kamery. Než bych stačil říct Přepadení!, už bych měl pouta.
Za normálních okolností bych se tomu příměru zasmál, protože je originální, nicméně na fotbal se teď valí hnůj - a vy jste pod ním podepsaný. Měl jste Berbra odstřihnout.
Lidé, za kterými přišel, měli říct: Vážený pane místopředsedo, ať mi to přijde říct můj nadřízený, který má tyhle věci na starosti. Vše by pak zafungovalo správně. Ale máte pravdu, primárně, tohle vnímám i jako svou chybu.