Neděle 24. října 2021, svátek má Nina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zmar a smutek. Osudový let nepřežilo 18 reprezentantů Zambie

Sport

  17:02
PRAHA - Letadlo ještě ani nenabralo potřebnou výšku, když začalo nezadržitelně klesat, až se roztříštilo o hladinu Atlantského oceánu. V sobotu to bude přesně dvacet let, co tragicky zahynulo osmnáct fotbalových reprezentantů Zambie. Na palubě byl také bývalý sparťan Timothy Mwitwa.

Fotbalisté Zambie se před finále afrického šampionátu vrátili na místo tragédie foto: ČTK

Tak dobrý fotbalový výběr Zambie ještě nikdy neměla. Reprezentace jihoafrického státu se na přelomu osmdesátých a devadesátých let pyšnila kvalitou, ambicemi i slušnými výsledky.

Všechno začalo na olympijských hrách v roce 1988 v Soulu. Zambie tam tehdy rozstřílela 4:0 Itálii a talentovaný výběr se postupně řadil mezi nejlepší v Africe. Definitivním přelomem měl být rok 1994, kdy se konal Africký pohár národů (tedy mistrovství Afriky) a světový šampionát.

Vyšel speciál LN 101 pohnutých osudů

Nový magazín LN - 101 pohnutých osudů.

Nový magazín LN - 101 pohnutých osudů.

„Naším snem bylo poprvé v historii postoupit na mistrovství světa. Opravdu jsme věřili, že to můžeme dokázat,“ vzpomínal tehdejší kapitán Kalusha Bwalya, jenž v letadle shodou šťastných okolností chyběl.

Důležitý krok k postupu na světový šampionát chtěla Zambie udělat v dubnu 1993 v kvalifikačním zápase proti Senegalu. K utkání už nedošlo. Zambijská reprezentace cestovala do Senegalu v úterý 27. dubna 1993. Na dlouhé cestě měla mezipřistání mimo jiné v Libreville (hlavním městě Gabonu), a to kvůli dotankování paliva.

Přesně ve 22.44 dostal pilot od řídicí věže povolení k odletu do Pobřeží slonoviny, kde mělo mužstvo přespat. Krátce nato ovšem letadlu začal hořet motor. V tu chvíli už katastrofa nešla odvrátit. Na palubě bylo osmnáct fotbalistů, sedm členů realizačního týmu a pět členů posádky letadla. Nepřežil nikdo. Z elitní reprezentace zůstali naživu jen dva hráči, kteří v letadle chyběli.

Mezi těmito šťastlivci byl kapitán Kalusha Bwalya, nejlepší fotbalista Afriky za rok 1988. Do Senegalu měl cestovat až druhý den po vlastní ose, neboť  působil v Evropě (v té době hrál za PSV Eindhoven). V osudnou noc si chtěl jít ještě zaběhat. Už byl oblečený ve sportovní soupravě, když mu zazvonil telefon. Průběh hovoru Bwalya mnohokrát popisoval v rozhovorech pro média z celého světa.

„Kalusho, jak se máš?“ ptal se činovník zambijského svazu a měl přitom zvláštní hlas.
„Dobře, díky za optání. Proč mi voláte takhle pozdě? Ještě jsem si chtěl jít zaběhat.“
„A jak se cítíš?“
„Jde to, opravdu,“ odpověděl útočník uvolněně.
„To je dobře, Kalusho. Ale asi bys měl zrušit svůj zítřejší let.“
„Proč?“
„Kluci nedoletěli do Pobřeží slonoviny, kde dnes měli přespat.“
„Cože? Jak je to, proboha, možné?“ ptal se Bwalya. Už nebyl uvolněný, ale vyděšený.
„Něco se stalo. Podle některých zpráv mělo letadlo nehodu.“
Sklíčený Bwalya, kterému tehdy bylo devětadvacet let, zapnul televizi. Až z ní se dozvěděl, co se přesně stalo.

Celý článek si můžete přečíst v sobotním vydání Lidových novin.

Autor:

Syndrom Petra Pana. Proč někteří muži nikdy nedospějí a žijí jako paraziti

Premium V každém chlapovi zůstává kousek kluka, ale musí to být právě jen ten kousek. Pokud muž nechce vyrůst a převzít...

Čína má Evropu v hrsti, za pár týdnů dojde hořčík. Auto bez něj nevyrobíte

Premium Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Mohlo by vás zajímat