7. července 2018 10:00 Lidovky.cz > Sport > Fotbal

ZPÁTKY DO HISTORIE - MS 1958: Zrodila se hvězda. Na brazilském nebi

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Raritní snímek. Plačící Pelé na světovém šampionátu roku 1958 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Raritní snímek. Plačící Pelé na světovém šampionátu roku 1958 | foto: Reprofoto

Konečně to vyšlo! Brazílie na severu Evropy poprvé usedla na fotbalový trůn. A ukázala světu dvě nové hvězdy: Pelého a Garrinchu. Československo zanechalo sympatický dojem, ale chybělo mu štěstí.

Brazilcům šlo o hodně. Pokud chtěli postoupit do závěrečných bojů a dál snít svůj sen o titulu mistra světa, museli v posledním utkání základní skupiny švédského šamionátu v roce 1958 bezpodmínečně vyhrát. Soupeř jim naháněl hrůzu ani ne tak silou jako spíš svou tajemností. Co je zač ten Sovětský svaz? Nikdy před tím na mistrovství světa nehrál...

Trenér Vicente Feola nervózní z toho, jak si jeho svěřenci zkomplikovali situaci bezbrankovou remízou s Anglií a že jím zvolená sestava nepředvádí dosud nic světoborného, pošle překvapivě na hřiště dva nezkušené benjamínky: jednomu ještě nebylo osmnáct, druhý má křivé nohy.

„Děj se vůle boží,“ uleví si trenér po svém rozhodnutí, za které ho jednou budou brazilští fanoušci velebit. Zatím ještě nevěřícně kroutí hlavou. „To bude asi maskot, ne? Nebo je to syn trenérova nejlepšího kamaráda,“ utahují si diváci zpoza bariér při pohledu na drobného snědého chlapce, krčícího se mezi ramenatými borci obou jedenáctek. S tím druhým mají ještě méně slitování: „Co je to za nápad stavět mrzáka? Jde nám o postup, tak nač ta charita...!?“

„Maskot“ s „mrzákem“ šmahem zpraží všechny posměváčky. Napumpují svým výkonem brazilskému týmu novou krev a přispějí tak ke klíčovému vítězství , přestože jim ti tajemní Sověti postaví do cesty nepřekonatelného pavouka Lva Jašina. A svět si začne brzy všímat obou míčových kouzelníků. Hlavně proto, že i díky jejich výkonu konečně Brazilci na severu Evropy získají kýžený titul, po kterém tak dlouho prahli.

První z těch dvou hochů se narodil jako Edson Arantes do Nascimento, druhý jako Manuel Francisco dos Santos. Do povědomí fanoušků se ale zapsali mnohem srozumitelnějšími jmény: Pelé a Garrincha. A zatímco Pelému nadělí jeho talent na dlouhá léta pomyslnou korunu nejlepšího fotbalisty planety, Garrinchovu kariéru časem zkomplikuje jeho furiantská povaha. Teď si však hráč s jednou nohou do O a druhou do X užívá užaslých pohledů obecenstva na své kličky, jimiž znemožní nejednoho slavného obránce.

Mistrovskou Brazíllii samozřejmě tvořili i další špičkoví fotbalisté: hbité křídlo Zagalo, který jednou získá titul i jako trenér , pak pilíře zadních řad Djalma a Nilton Santosovi, záložník Didi nebo hrotový útočník Vavá. Po dlouhé době nikdo nepochybuje, že soška Zlaté Niké skončila ve správných rukou. Obětí pětigólového koncertu Jihoameričanů se ve finále na stadionu Rasunda stala domácí jedenáctka. Poprvé v Evropě uspěl tým z jiného kontinentu. Ke cti „tre kronor“ je třeba dodat, že i když vedli od čtvrté minuty, nevrhli se na beton a nechali tak vyniknout krásu hry budoucích vítězů.

Švédský šampionát přinesl několik zajímavých momentů. Ač poprvé vysílán televizí, měl vysokou návštěvnost a padlo na něm hodně gólů. Nejlepším střelcem skandinávského turnaje se stal Francouz Just Fontaine, čímž zastínil i Raymonda Kopu, největší hvězdu týmu ze země galského kohouta. Fontainových rekordních třináct vstřelených branek sotva kdo v současnosti napodobí, natož překoná.

Jediné, nad čím zůstaval i tentokrát rozum stát, byl další nový hrací model od FIFA, na jehož „kvalitu“ doplatil i československý výběr. Při rovnosti bodů ve skupině museli oba soupeři spolu znovu hrát bez ohledu na skóre. Naši hráči si tak dvakrát vylámali zuby na houževnatých Severoirech a odjeli předčasně domů. Hráno způsobem, jaký známe dnes, postoupili bychom do čtvrtfinále my a ne ostrované.

Škoda. Skupinu jsme jinak měli rozehranou výtečně. Šokovaní Argentinci si od nás odvezli domů šestigólový dárek! I remíza 2:2 s obhájci titulu zaváněla senzací. Především proto , že dvoubrankový náskok Čechoslováků dokázali západní Němci zvrátit jen brutální hrou za blahosklonného přihlížení anglického arbitra Elise. „To nepřišli hrát lidé, ale přijel parní válec. Srovnal všechno, co mu stálo v cestě,“ glosoval to švédský list Dagens Nyheter. Skandální byl už první gól v síti Břetislava Dolejšího, jehož i s míčem za čáru „dokopal“ záložník Hans Schäfer, když rozhodčí přehlédl očividný faul na brankáře.

Překvapivou hvězdou našeho týmu se stal pardubický útočník Zdeněk Zikán, jehož šampionát zastihl v životní formě. Se čtyřmi vstřelenými brankami ho v dresu Československa historicky na mistrovství světa dosud překonali jen sparťané Oldřich Nejedlý a Tomáš Skuhravý. Zikánova reprezentační karéra měla přitom jepičí život. Po turnaji ve Švédsku, kdy měl na kontě pouhých pět zápasů, si na něj stavitelé národního týmu už nikdy nevzpomněli. Nechyběl nám o čtyři roky později v Chile? To už v nastalé euforii z druhého místa asi nikdo nezkoumal.

  • 0Diskuse


Martin Egyed

Autor

Martin Egyedmartin.egyed@lidovky.czČlánky


Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.