12. července 2018 15:59 Lidovky.cz > Sport > Fotbal

ZPÁTKY DO HISTORIE - MS 1990: Nejošklivější finále všech dob a zrod nového římského císaře

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
MS 1990. Němci (vlevo Lotthar Mätthaus) slaví titul mistrů světa. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy MS 1990. Němci (vlevo Lotthar Mätthaus) slaví titul mistrů světa. | foto: Reprofoto

PRAHA Mistrovství světa v roce 1990 v Itálii bylo speciální pro mnoho reprezentací. Například západní Němci a Jugoslávci věděli, že budou hrát za svou tehdejší zemi naposledy.

Českoslovenští fotbalisté to sice ještě nevěděli, zato stejně jako jejich fanoušci prožívali pocity svobody po sametové revoluci.

Do Florencie přijelo na první zápas s USA více než třicet tisíc českých příznivců, kteří se těšili, že mohou za svými fotbalisty konečně vycestovat i dál než mimo východní Evropu. A to přesto, že se Čechoslovákům před šampionátem vůbec nevěřilo. 

„Když jsme odjížděli, nikdo by si na nás nevsadil. Přípravná utkání se nám vůbec nedařila a všichni nám říkali, ať si nebalíme věci na dlouho, že stejně po skupině pomažeme domů,“ vzpomínala tehdejší brankářská jednička Jan Stejskal na prohry se západním Německem, Španělskem, Anglií a Egyptem před turnajem. 

Obrovské množství podporovatelů se státními vlajkami však na již zmíněném úvodním zápase proti USA československé fotbalisty zbláznilo natolik, že Američany deklasovali 5:1. Už tehdy se naplno ukázala síla útočníka Tomáše Skuhravého, který se trefil hned dvakrát ze vzduchu a udal zápasu jednoznačný ráz.

„Když jsme přijížděli autobusem ke stadionu, byli jsme u vytržení z množství fanoušků s našimi vlajkami. Když jsme vyběhli k rozcvičení, ten dojem ještě narostl. V okamžiku, kdy jsme se pak vraceli ze šaten na stadion, zůstali jsme ohromeni. Realita předčila očekávání. České vlajky zakrývaly snad polovinu tribun. Nikdy jsme nic takového nezažili. Podpora diváků byla obrovskou motivací a současně představovala závazek,“ vzpomíná na zážitek ze Stadia Comunale Stejskal.

Po vydřeném vítězství 1:0 proti Rakousku, které zařídil z penalty po faulu na Chovance Michal Bílek, hráli Čechoslováci v Římě na Olympijském stadionu proti domácímu výběru. V té době už měli jistotu osmifinále, k postupu z prvního místa jim stačila i remíza. Jenže už v 9. minutě Italové vedli zásluhou Salvatoreho Schillaciho, který se stal se šesti góly nejlepším střelcem šampionátu a byl vyhlášen i jeho nejlepším hráčem.

Čechoslováci sice vyrovnali ve druhé půli zásluhou střídajícího Stanislava Grigy, francouzský sudí Joël Quiniou však po neexistujícím ofsajdu gól neuznal, a tak se po gólu Roberta Baggia v závěru mohli radovat z výhry 2:0.

„V Římě nám ztuhnul úsměv. Olympijský stadion pojmul třiasedmdesát tisíc diváků. A sedmdesát tisíc fandů bylo Italů. Naši se tam asi nedostali. Když Taliáni stáli a zpívali tu jejich ráznou hymnu, bylo nám ouvej,“ popisoval Stejskal.

V osmifinále se však Čechoslováci oklepali a především díky hattricku Tomáše Skuhravého porazili 4:1 Kostaričany, pro něž to byla premiéra v play off.

Pak ale svěřenci Jozefa Vengloše narazili na západní Němce a úsměv jim ztuhnul opět poté, co se Jürgen Klinsmann po sevření Františkem Strakou a Jánem Kociánem teatrálně skácel k zemi a rakouský sudí Helmut Kohl – jmenovec německého kancléře budil hrůzu u Čechoslováků už před zápasem – odpískal penaltu.

Tu proměnil německý kapitán Lotthar Matthäus, a i když byli Čechoslováci až do konce zápasu lepším týmem, vyrovnat nedokázali. Kohl totiž v 70. minutě vyloučil Lubomíra Moravčíka za to, že nakopnutou kopačkou chtěl ukázat, že mu ji německý soupeř v pokutovém území zul. 

I v deseti si Češi dokázali vypracovat několik šancí na vyrovnání, tu největší měl Václav Němeček, ale odkrytou bránu těsně minul. Němci se poté dostali po zvládnutém penaltovém rozstřelu v semifinále potřetí v řadě do bitvy o zlato. A stejně jako před čtyřmi lety v Mexiku narazili na Argentince, která zase v semifinálovém penaltovém rozstřelu zmařila sny domácích Italů na celkové vítězství.

Němci měli po porážce 2:3 z Mexika Argentincům co vracet. Kdyby totiž ve finále prohráli, stalo by se tak už potřetí za sebou. A Argentinci se jejich nečisté, místy až zákeřné hře přizpůsobili. 

Aktéři finále se tak zapsali do dějin jako tvůrci nejošklivějšího zápasu všech dob. Olej do ohně navíc přilil nepřesný mexický rozhodčí Edgardo Codesal Mendez, který doháněl Argentince k nepříčetnosti. 

Ti se sice mohli opírat o kapitána Diega Maradonu, ale zároveň se museli obejít hned bez čtyř svých hráčů základní sestavy. Citelně jim pak chyběl především nejlepší střelec Claudio Caniggia. 

Přesto se proti silnému německému útoku dlouho úspěšně bránili i přesto, že Codesal v 65. minutě vyloučil Pedra Monzóna. V 85. minutě však už nic nezmohli proti tomu, když Codesal odpískal faul na Völlera, který padl v pokutovém území po lehkém kontaktu se Sensinim. Penaltu proměnil Andreas Brehme, navíc Codesal nebohým Argentincům vzápětí vyloučil i útočníka Gustava Dezottiho.

Závěr zápasu, který Němci vyhráli 1:0, pak připomínal spíš koridu. Zkušený argentinský kouč Carlos Bilardo bránil, co mu síly stačily, aby rozzuření Maradona a spol. Codesala při odchodu do šaten neinzultovali. 

Na druhé straně si naopak užíval chvíle slávy německý kouč Franz Beckenbauer, který po Brazilci Mariu Zagalovi vyhrál mistrovství světa jako hráč i jako kouč. Řím má nového císaře, psali o muži s přezdívkou Kaiser Franz německá média...

  • 0Diskuse


Fotbalové soutěže

Premier League - 38. kolo

13.5. Burnley 1 : 2 Bournemouth
13.5. Crystal Palace 2 : 0 West Bromwich
13.5. Huddersfield 0 : 1 Arsenal
13.5. Liverpool 4 : 0 Brighton
13.5. Man United 1 : 0 Watford
13.5. Newcastle 3 : 0 Chelsea
13.5. Southampton 0 : 1 Man City
13.5. Swansea 1 : 2 Stoke
13.5. Tottenham 5 : 4 Leicester
13.5. West Ham 3 : 1 Everton

Premier League

Tým Z V R P S B
1. Manchester City FC 38 32 4 2 106:27 100
2. Manchester United FC 38 25 6 7 68:28 81
3. Tottenham Hotspur FC 38 23 8 7 74:36 77
4. Liverpool FC 38 21 12 5 84:38 75
5. Chelsea FC 38 21 7 10 62:38 70
6. Arsenal FC 38 19 6 13 74:51 63


Najdete na Lidovky.cz