Věrný pomocník Kuss si dojel pro triumf, Hirt se při královském klání blýskl v úniku

Kdyby bylo na závěr 19. etapy jiné stoupání, dost možná by nyní vítězství slavil někdo úplně jiný.

U paty závěrečného výšlapu měl k dobru minutu na své soupeře Giulio Ciccone, tolik lačnící po tom, aby získal na domácí Grand Tour konečně v tomto ročníku etapové vítězství!

„Myslel jsem, že boj o etapu je ztracený. Byl jsem celkem demotivovaný,“ přiznal i Kuss. Ano, kdyby vypadaly poslední kilometry do Alleghe jinak, nejspíš by Cicconemu minuta výhody bohatě stačila.

Jenže silnice před ním se neúprosně zvedala, sklon byl téměř stále desetiprocentní a Ital jako by se zastavil.

Naopak Kuss polykal metry převýšení s lehkostí sobě vlastní. „Jel jsem prostě co nejrychleji,“ popisoval. Čtyři kilometry před cílem se vzdálil zbytku soupeřů, za další dva kilometry dojel zlomeného Cicconeho.

A pokračoval ladně dál za svým devátým vítězstvím v kariéře.

Zatím všechny své triumfy získal ze sólo úniku. V tom se ten páteční ničím neliší od jeho ostatních. V něčem je ale přece jen speciální: zkompletoval jím sbírku vítězství na všech třech Grand Tour, jako 116. cyklista v historii.

„Na konci jsem už i já hodně trpěl, ale věděl jsem, že pět set metrů od cíle stojí moje mamka, tak jsem to musel dotáhnout. Vidím se s mojí rodinou jen pár týdnů v roce, je opravdu těžké být tak daleko od sebe. Takže tohle vítězství je pro ně,“ soukal ze sebe dojatý vítěz.

Jeho triumf slavil hned při průjezdu cílem i Jonas Vingegaard, který drží růžový dres s pohodlným náskokem, a tak si mohl pro královskou etapu přát úspěch svého velkého pomocníka. „Sepp vždy pracuje pro ostatní a nic za to nechce,“ vysvětloval Vingegaard.

Jonas Vingegaard slaví při průjezdu cílem 19. etapy vítězství Seppa Kusse.

Dále byl na Dánově seznamu přání zisk bílého trikotu Davidem Piganzolim. Jeho mladý Italský domestik ale nezvládl najet na Afonsa Eulália dostatek času, Portugalec tak před posledním horským dějstvím 109. ročníku stále má v bílé výhodu 63 sekund.

V závěrečném stoupání se měnila také situace na pódiu. Ostrý sklon byl příliš pro Thymena Arensmana, který klesl ze třetího na čtvrté místo. Jeho pozici zaplnil Jai Hindley, na Brita má ale před sobotou výhodu jen 29 sekund, zatímco druhý Felix Gall může být na druhé příčce relativně klidný s polštářem celé minuty.

Velmi pěkné představení v 19. etapě má za sebou Hirt, který vychytal rozhodující únik v prvním stoupání dne. Pak se český vrchař stáje NSN držel mezi těmi nejlepšími, nejvyšší bod ročníku Passo Giau přejel na osmém místě v čelní skupině.

I na něj však byly prudké rampy závěrečného výšlapu příliš, do boje o etapu se tak nezapojil. Cílem projel jako jedenáctý, v průběžném pořadí dál zůstává na 16. příčce.

Nejtěžší den s nejvyšším bodem

Do královské etapy 109. ročníku vyrazil peloton z města Feltre. Čekalo ho 151 kilometrů a 5000 nastoupaných metrů, ve kterých se ukrýval také výšlap na nejvyšší bod závodu Passo Giau.

Ještě než se vjelo do hor, přišla zpráva o odstoupení Jhonatana Narváeze. Vítěz tří etap na letošním Giru se podle svého týmu UAE zranil ve čtvrtek při přesunu z cíle k autobusu. Paulu Magnierovi tak odpadl poslední papírový konkurent v boji o fialový dres a sprinterovi Quick-Stepu už zbývalo jen úspěšně přežít přejezd Dolomit.

Profil 19. etapy Gira d’Italia 2026

Ale těžší závodníci to neměli v pátek vůbec jednoduché. Už první stoupání Passo Duran rozstřelilo peloton na bezpočet skupinek a také dalo prostor k vytvoření úniku dne. Do něj se podařilo dostat také Hirtovi, který patřil k nejsilnějším vrchařům na čele.

V prudkém stoupání Coi se k čelní skupině připojil ještě vláček Michaela Storera a jeho domestiků z Tudoru, kterého se udržel i Derek Gee-West. Kanaďan byl společně se Storerem a Damianem Carusem, který byl v úniku od samého počátku, součástí první desítky celkového pořadí. Kvůli čemuž téměř za celý den nepovolil peloton úniku větší než tříminutový náskok.

Před vrchařskou prémií Coi se z úniku oddělila dvojice Ciccone a Einer Rubio, která osamoceně přejela Coi i následné Forcella Staulanza. Společně s vítězstvím na Passo Duran se tím Ciccone přiblížil Jonasi Vingegaardovi ve vrchařské soutěži na pouhých pět bodů.

A pak už závod najel do nejhrozivějšího stoupání dne – Passo Giau tyčící se do výšky 2233 metrů n. m., střechy ročníku.

Skupina favoritů stoupá na Passo Giau v 19. etapě Gira.

Prudký sklon rychle třídil skupinu na čele, až zbyla pouze osmička nejsilnějších, mezi kterými nechyběl Hirt. Přejezd extra bodované Cima Coppi si pohlídal Ciccone, díky čemuž se dostal už do vedení vrchařské soutěže.

V pelotonu se mezitím dělily o práci Visma s Red Bullem a vlivem jejich snažení nakonec zbyla na vrcholu Passo Giau pouze devítka hlavních favoritů a jejich nejbližších pomocníků.

To se ve sjezdu pod Passo Falzarego změnilo, do skupiny favoritů se podařilo dotáhnout pomocníkům Felixe Galla, a tak to byl tentokrát Decathlon, kdo se snažil dostat Gallovy soupeře na limit.

Nicméně náskok úniku tehdy poprvé překonal tři minuty, což třicet kilometrů před cílem dávalo poprvé za celý den skupině na čele šanci na etapový úspěch.

O tu nechtěl přijít Ciccone, a tak po vyhrocené rozmíšce na prémii Passo Falzarego s Rubiem pokračoval ve vysokém tempu i ve sjezdu, čímž získal na úpatí závěrečného stoupání Piani di Pezze minutu k dobru na Hirta a spol.

Giro d'Italia @giroditalia

Yeah they hate each other.

📺 Follow the #Giroditalia on TV, and on socials, wherever you are 🌐 https://t.co/FZl46ztXly https://t.co/123rTsvpPG

29. května 2026 v 18:47, příspěvek archivován: 29. května 2026 v 18:25

oblíbit retweet odpovědět

Ani to ale Italovi nestačilo. Jakmile se silnice zvedla do 11% sklonu, jeho výhoda začala rychle klesat. Navíc se zezadu blížila skupina favoritů, komu tedy v úniku ještě zbyly nějaké síly, musel rychle spěchat do cíle. Cicconemu se sen o etapovém vítězství opět rozplynul, naopak Kuss vyrazil za zkompletováním sbírky triumfů na Grand Tour.

Za nimi chtěl Gall zužitkovat práci svých kolegů a tři kilometry před cílem zaútočil. Vingegaardovi nedělalo nejmenší problém se ho udržet, naopak před Hindleym se otevřela mezera a Arensmana nástup zlomil úplně.

Hindley ještě zvládl s pomocí Giulia Pellizzariho ke Gallovi dojet, na posledních metrech však přece jen několik sekund na Rakušana ztratil. Arensman dorazil do cíle až za Hirtem na 12. místě. Zda ho však minutová ztráta na soupeře definitivně odsunula z pódia, ukáže až sobotní dějství.