Kdy, když ne v neděli v Berlíně?
Kdo, když ne on proti Španělsku?
Za dva týdny mu bude jedenatřicet a jen v klubech mu statistici napočítali 340 soutěžních gólů. Dalších 66 zvládl v reprezentaci, v níž je historicky nejlepší kanonýr.
V londýnském Chingfordu, kde jako kluk vyrůstal, mu na jaře odhalili sochu, na níž sedí s kopačákem položeným na koleni. Má všechno, o čem snil. S jedinou výjimkou.
Koukněte do vitríny, kam si fotbalové persony zpravidla ukládají trofeje. U Kanea je prázdná. Pokud tedy pomineme individuální ceny za hromadu nastřílených gólů.
Kdo vyhraje fotbalové mistrovství Evropy?
Za čtrnáct sezon v Tottenhamu vůbec nic.
Tak proto se loni rozhodl, že se za drahokamy vydá jinam. V Bayernu Mnichov to měla být tutovka, vždyť německou ligu nevyhrál jedenáct let žádný jiný klub. Jenže s ostrovanem za dvě a půl miliardy korun skončil najednou až třetí. Kane sice pálil jako splašený, nikdo v Evropě neměl lepší bilanci, ovšem trofeje se zase nedočkal.
Není čas zlomit prokletí? Jistě, pokud útočníkovi s orlím nosem a sympatickým vystupováním přejete. Vždyť i na posledním Euru byl Kane ten smutný, protože s Italy prohrál finále na penalty.
Letošní cesta Angličanů turnajem je krkolomná, plná výtek a škobrtnutí. Tři těsné výhry o jeden gól, tři remízy. Semifinále i čtvrtfinále mužstvo rozhodlo, když se velký kapitán ze hřiště odšoural. Cestu do finále otevřel jeho náhradník Watkins při své první lehce nebezpečné akci.
Na fotbalového prince Harryho prší nevole: „Zpomaluje hru! Je líný. Motá se všude možně, jen ne tam, odkud by mohl udeřit.“
I slavní mužové, kteří se nikdy nedostali tak daleko jako Kane, se do něj otírají a žádají, aby v utkání o zlato nastoupil některý z jeho průbojnějších a pohyblivějších kolegů.
Snad jen Gary Neville, bývalý reprezentační obránce, opakuje: „Ve finále musí dostat prostor Harry. Ještě před turnajem jsem se o tom bavil s Waynem Rooneyem a shodli jsme se, že Kane je nejlepší fotbalista v dějinách Anglie.“ Pořád to ovšem není záruka, že se dotkne trofeje.



















