„Z hlediště jsem nemohl klukům pomoct a strašně mi to vadilo. Snažil jsem se co nejdřív vrátit, bohužel to nedopadlo podle představ,“ mrzela útočníka porážka 1:3, už šestá za sebou, po níž zůstává Litvínov přikovaný na dně extraligové tabulky.
Hodně se toho stalo od 28. února, kdy Kaše naposledy hrál ostrý zápas proti Vítkovicím v 50. kole nejvyšší soutěže: play-off, mistrovství světa, letní příprava, dovolená, testovací zápasy a pro Litvínov ještě dalších jedenáct utkání z extraligového itineráře.
Teď je číslo 73 zpátky.
„Co na návratu bylo složité? Všechno. Je strašně těžké do toho naskočit bez přáteláku, bez pořádných tréninků na ledě. Jde to cítit, každý puk odskakuje úplně jinak, fyzička není úplně ideální. Věřím, že se to bude zápas od zápasu zvedat.“
Kaše ukázal své přednosti. Šikovné ruce, rychlé nohy a bojovné srdce. Jeho přítomnost na ledě byla cítit. A nešetřil se. Hrál 24:45 minuty, dostal čtvrtý největší prostor po Poláškovi, Sukeľovi a Czuczmanovi. „Není na co čekat. Vytěžovaný jsem byl dost.“ I proto zvěstoval: „Teď si lehnu do postele a budu spát podle mě tak 12 hodin…“
Operované koleno prý drží, jak má, kondici ještě vybrousí. „První zápas po dlouhé době byl klasický, prodrápaný. Fyzička není ideální, moc jsem toho nenatrénoval,“ přiznal. „Ale vracel jsem se strašně natěšený. Snažil jsem se dát klukům nějaký nový impulz tím, že budu hrát. Dneska to bohužel nevyšlo, doufám, že v neděli proti Brnu ano.“
Litvínov uvízl na poslední místě tabulky a fanouškům už došla trpělivost, část kotle se přesunula pod VIP místa a za střídačku a svoji nevoli tam dali hlasitě najevo. „Já to popravdě moc nevnímám, soustředím se sám na sebe. Mluvím s kluky na střídačce, tohle jde trošičku mimo mě,“ zůstal Kaše vtažený do zápasu.
Trenér Michal Broš jeho comeback uvítal všemi deseti. „Kašoun je velmi zásadní hráč, nic nového neřeknu. Odehrál velmi dobré utkání s ohledem na to, jak dlouho byl mimo a jak dlouho je v tréninkovém procesu,“ chválil kouč tahouna. „Doufáme, že jeho přínos bude čím dál větší. A že nám pomůže, abychom nepříznivou šňůru otočili.“
Kaše, který v NHL naskočil do více než 250 zápasů, neviděl všechno tak černě, jak se mohlo z atmosféry na stadionu a výsledku zdát.
„Myslím, že jsme měli víc šancí, ale prohrávali jsme 0:3. Nějaké věci trošičku přehráváme, ale to je tou nepohodou, co máme. Dnešní zápas nebyl úplně tak špatný. Tedy z mého pohledu z ledu, možná seshora to vypadalo jinak.“
Litvínov vyhlíží i uzdravení Ondřejova mladšího bratra Davida, jejichž souhra soupeřům zatápěla. „Úplně bych nekomentoval, kdy se vrátí, ale to jste ani nečekali,“ mrkl starší z sourozenců.
Jeho výkony bude bedlivě sledovat i reprezentační trenér Radim Rulík. Pro únorové olympijské hry v Miláně a Cortině už musel vybrat první šestici, do které patří David Pastrňák, Martin Nečas, Ondřej Palát, Pavel Zacha, Radko Gudas a Lukáš Dostál. A člen zlatého týmu z mistrovství světa 2024 Ondřej Kaše by se k nim měl přiřadit.



















