Oslavy probíhaly už za letu z Německa domů. Čas, kdy mezi Kolínem nad Rýnem a Prahou pobývali čerství mistři ve vzduchu, trval jen necelou hodinu. Ale užívali si ji náramně.
"Pane Červenko, připoutejte se, prosím!" pronesla třeba jedna z letušek. "Já? Já přece nic nedělám," otáčel se vysmátý hokejista.
Vysmátý se všemi ostatními. Kdepak, jako by byl nezkrotný, po letadle chodil sem a tam. Chvíli vám nabízel plechovky piva, za pět minut zase karton miňonek.
Turbulence? Na tu se nehrálo. "Ale já se jinak bojím lítat," říkal Červenka. "Vypněte tu kameru, naruší nám tady přístroje a spadne to s námi," pošťuchoval někoho. Pár řad před ním se najednou rozchechtala skupinka hráčů. Co to?
Joe Frei, kanadský vrchní brusič nožů u Jágrových bruslí, najednou vytuhl. Kdosi mu lihovkou pomaloval obličej, a když se probral, zvracel jen před sebe. "Náročný... Je to tu s vámi náročný," opakoval značně společensky unavený. Inu, i v oslavách jsou Češi dobří.
"Tak jsme mistři, no a cooo?"
Naplno však s nimi začali až na Staroměstské náměstí. Nedělní finále totiž skončilo poměrně pozdě. Než se hráči dostali do kolínského hotelu, bylo kolem jedné v noci. "Takže to hlavní je pořád teprve před námi," plánoval týmový kapitán Tomáš Rolinek.
V charteru po boku své manželky patřil mezi ty "hodnější", zato Vampola chtěl naopak udržet divočejší tempo. "Přece tady nebude ticho!" křičel do všech stran. "Rolas? Džegr? Proč pořád nic neříkáte!?" "Tááák jsme mistři, no a coooo, no a coooo, no a coo-o-oo?" spustilo se v mžiku sborově. Podobné pokřiky si fanoušci rádi skandují, hráči si ho teď převedli do své podoby.
Petr Hubáček mezitím obcházel spoluhráče, aby sbíral autogramy na svůj dres. Zanedlouho se k němu připojili další. Pilo se a slavilo. Hráči se objímali, fotili se jeden s druhým a... – a vůbec, vládla vítězná atmosféra. Jaká jiná by také měla být v letadle plném šťastných lidí, šťastných a hrdých na svůj životní úspěch.
"Zlatá hokejová pohádka!" křičel dokola Petr Vampola. Ten citát si vypůjčil z titulku v Lidových novinách, jejichž stránky měli hokejisté během cesty otevřené. Přejeme jim příjemné čtení.
