130 let

Slovenský gólman Debis Godla řídil obranu Slováků a sám doslova čaroval. Zde proti nájezdu Jakub Vrány. | foto: ČTK

Rozhovor

Další hokejový krach. Musí se vrátit centrální výchova, tvrdí Augusta

Sport
  •   17:14
PRAHA - Měl to být výběr, jaký tu už dlouho nebyl. Zámořští experti dokonce pasovali Čechy před startem hokejového mistrovství světa hráčů do 20 let jako hlavní adepty na bronzové medaile. Jenže v noci na sobotu korunoval výběr trenéra Přerosta nepovedený turnaj čtvrtfinálovým krachem proti hratelnému Slovensku.

Češi nedokázali navázat na jediné povedené vystoupení na šampionátu proti Rusku (4:1) a s východním sousedem prohráli 0:3.

Na medaili čeká česká dvacítka už deset let, na poslední zlatý úspěch ještě o čtyři více. Ve stejné době, na přelomu tisíciletí, získával zlaté úspěchy s reprezentačním „áčkem“ trenér Josef Augusta.

Mluvilo se o tom, že Slovensko bylo nejpřijatelnějším možným čtvrtfinálovým soupeřem. Souhlasíte?
(smích) My vždycky vytváříme takovou nějakou chiméru, kdo je nejpřijatelnější soupeř. Když se dostanete do čtvrtfinále, tak už nemůžete moc spekulovat.

Josef Augusta na lavičce národního týmu.

Tak jinak - bylo čtvrtfinálové vyřazení zasloužené?
Utkání bylo podle mě vyrovnané. Nebyli jsme o nic horší, ale na rozdíl od Slováků se nám nepodařilo gólově prosadit. Ale nechybělo mnoho.

Kam až to teď můžou Slováci dotáhnout?
Ve skupině odehráli mnohem lepší zápasy, než my. Teď je čeká Kanada, se kterou už prohráli 0:8 v prvním zápase. Teď se určitě poučí a zkusí vše postavit na obraně, ale i to podle mě proti domácím stačit nebude.

Takže je pro vás Kanada největším favoritem na titul?
Pozor i na Švédy, kteří mají 50% úspěšnost využití přesilovek. To samo o sobě ukazuje, že mají výborné hokejisty a hlavně takové, kteří si umí vyhovět. Přesilovka je o tom, jak ti hráči umí dodržet nacvičené věci, ale zároveň ukázat šikovnost.

Právě přesilové hry byly asi největší slabinou Čechů, kteří z dvaceti možností dokázali využít pouze jedinou (5 %). V čem byl problém?
Určitě jsme měli také nacvičené nějaké vzorce, ale u těch Švédů funguje moment překvapení. To jsme my nedokázali. Neměli jsme rozdílového hráče, který by překvapil, který by vymyslel něco navíc.

VÍCE O ČTVRTFINÁLE

Přitom se mluvilo o tom, že má trenér Přerost po letech k dispozici soubor šikovných individualit. Takže největší hvězdy jako Pastrňák, Vrána nebo Zacha svou roli nezvládly?
V zápasech proti Dánům a Rusům jsme rozdílového hráče měli, a to byl Pastrňák. Je to komplexní hráč, který umí připravit šanci, ale zase nemá tak dobrou střelu. Zacha je zcela rozdílný typ hráče - silný a s dobrou střelou, který ale k sobě potřebuje určitý typ spoluhráčů. Vrána si možná trochu myslel, že mu to tam bude padat samo a hrál až moc individuálně. Ale i přesto si myslím, že tito tři byli společně se Zdráhalem nejvýraznějšími osobnostmi.

Z vašeho pohledu - je tedy čtvrtfinálová stopka od Slováků velké zklamání?
Jedna věc je, že ti hráči měli navíc, ale nezvládli začátek turnaje a pak to bylo strašně složité, když jste v pozici, že musíte. Pak zvládnete zápas s Ruskem a očekává se, že tedy slabší Slováky zase musíte porazit, že to je přeci jasné. To se podle mě na těch klucích hodně podepsalo. Snahu jim nelze upřít, ale nebyl tam ten moment překvapení, rychlejší přechod do útok nebo agresivnější forčeking...

Co teď s tím?
Když dáme jeden gól z dvaceti přesilovek, tak je něco špatně. Musíme si udělat analýzu a s mládežnickým hokejem se musí nějak protřepat, musí se něco změnit.

Ondřej Kaše nastřelil tyčku!
Souboj Peter Cehlárika (vlevo) s Janem Štenclem během čtvrtfinále mistrovství...
Slovenský gólman Debis Godla řídil obranu Slováků a sám doslova čaroval. Zde...
David Pastrňák bojuje před dánskou brankou.

Naznačujete změnu na trenérském postu?
To nemyslím a k hodnocení trenéra se nechci vyjadřovat. Spíše myslím to, že všude v zahraničí jsou sportovní hokejová gymnázia, všude je mládežnický sport daleko více podporovaný ze státních peněz, hráči tam mají jednotný tréninkový systém. V tom my dneska neskutečně zaostáváme. My jsme měli takový systém už vybudovaný, měli jsme 24 tréninkových středisek mládeže. Ty se ale okamžitě zrušily, a to proto, aby vlády, které přišly, měly vyrovnané rozpočty. Ale ty peníze se do sportu už nikdy nevrátily.

Takže problém je podle vás spíše systémový?
Ano. Myslím, že kdybychom dnes měli třeba dvacet tréninkových středisek, aby ti kluci mohli chodit do školy i trénovat, měli nějaké solidní vybavení a špičkové a pracovité trenéry, tak by se to hnulo dopředu. Ale bez peněz od státu to asi nejde. Státu, který chce podporovat sport, se to vrátí. My dnes máme poslance, kteří vidí sport jako nějaké velké zlo, ale všichni se na něj rádi dívají a nadávají na něj. V tomhle financování mládež špičkově zkrátka fungovat nemůže. Musí se to vrátit k centrální výchově a jednotnému tréninkovému systému. Je to ve Švédsku, Finsku, Švýcarsku a i jinde. Já jsem byl třeba neskutečně překvapený ze hry Dánů, ale když si pak přečtete, jak tam s tou mládeží pracují, tak vlastně není divu.

Autor: Martin Křížek