Že ale jednou bude právě v Česku trávit Vánoce pravidelněji než v zámoří, to si tehdy určitě nepředstavoval.
Stejně jako ještě o několik let později, kdy ho výluka v NHL přivedla do Evropy na mnohem delší dobu, než trval výše zmíněný Turnaj čtyř zemí borců do 17 let, na němž si současný brankář hokejového Mountfieldu odbyl své první setkání s evropským kontinentem.
„Pro mě jsou evropské Vánoce hezčí, připadají mi takové tradičnější.“
„Vůbec ne. Pokud bych si před šesti lety představoval, že budu ještě teď hrát hokej v Evropě, tak snad že to bude v Rusku,“ netají sedmadvacetiletý gólman svoji prvotní motivaci, která ho před šesti lety přivedla k prvnímu angažmá v Evropě.
Od té doby ji už natrvalo neopustil, tráví zde většinu roku na svých hokejových štacích. Kromě úvodního roku ve švédském druholigovém Rögle všechny ostatní prožil v Česku.
Stejně jako Vánoce, během kterých to domů bude mít - také proto, že jeho kanadský spoluhráč Lessio právě léčí zranění doma v zámoří - ze všech hráčů Mountfieldu jasně nejdál.
„Budou šesté,“ odpoví po delším počítání, kolikrát je už nezažil v kruhu rodinném.
Zvykl jste si už na ty české?
Pro mě jsou evropské Vánoce hezčí, připadají mi takové tradičnější. Mají výbornou atmosféru. Rád před Vánocemi chodím na trhy, mám rád všechny vůně, které to doprovázejí. Navíc lidé jsou spokojení, šťastní, popíjejí svařené víno, má to skvělou atmosféru.
Dáte si také svěřené víno?
To zase ne. Pokud bych si víno dal, tak ne to svařené, to nemusím. Spíše obyčejné, kávu, možná trochu Baileys.
Kde v Česku máte oblíbené předvánoční trhy?
Jezdím za kamarády do Prahy a je to paráda, nejradši mám Staroměstské náměstí. Letos jsme náměstí procházeli přes půl hodiny, zatímco jinak to netrvá ani pět minut, nacpáno tam bylo na mě až moc, ale stejně jsem si to užil. Tahle atmosféra je jedinečná, což platí i o Hradci. Chystáme se ale ještě příští víkend zkusit něco i mimo Česko, pěkné to prý je ve Vratislavi nebo ve Vídni.
Co vánoční svátky samotné, hodně se liší od toho, na co jste byl zvyklý?
Neřekl bych. Samozřejmě to máme trochu jinak časově, třeba dárky nerozbalujeme čtyřiadvacátého večer, ale až druhý den ráno na Christmas Day.
A co třeba štědrovečerní kapr, v Česku tak rozšířený?
Z toho tedy nadšený nejsem a jíst ho odmítám. Nemusím ani bramborový salát.
Takže ryba na Vánoce u vás ne?
Čtyřiadvacátého k večeři ano, ale jiná. K mým Vánocům patří jiná sváteční jídla, krocan, obrovská medová šunka, batáty, nádivka.
Budete mít vaše jídlo letos?
Šunku jsem si koupil a těším se na ni. V obchodě mi ji ale zabalili tak krásně, že jsem se rozhodl, že ji nechám zabalenou a dám si ji jako dárek a rozbalím až pětadvacátého. Tři roky jsem žádné dárky neměl, tak budu mít alespoň tohle. (smích)
S kým strávíte letošní Vánoce, když jste tak daleko od rodiny?
Podobně jako v posledních letech sám, jsem bez přítelkyně. Moje Vánoce teď bývají levnější. (smích)
V Česku jste už několik let, máte zde určitě řadu přátel. Co třeba s nimi?
Ne, to ne. Vánoce jsou svátkem, který každý tráví s rodinou a ta moje tady není. Proto v tuhle chvíli přátele nevyhledávám, ty v Praze jsem navštívil teď o reprezentační přestávce. Zůstanu sám, budu odpočívat, podívám se na nějaké vánoční filmy. Nevadí mi to, beru to tak, jak to je, v tomhle jsem velmi nezávislý. A se svojí rodinou si zavolám, abychom se viděli. Ono ale stejně moc volného času není, protože už šestadvacátého hrajeme.
Vám prý hokejový zápřah vůbec nevadí, naopak jste prý ochotný hokeji věnovat hodně času třeba i o Vánocích. Co je na tom pravdy?
Asi to tak je. Snažím se mu dávat opravdu hodně. A nejen v tréninku. Když přijdu domů, pouštím si naše zápasy a i další v extralize, sleduju NHL a hlavně při tom koukám na gólmany. Je to moje práce, v níž se chci zlepšovat. A také můj život. Beru to tak, že když se chcete zlepšovat ve škole, musíte číst knihy, když se chcete zlepšovat v hokeji, musíte nejen trénovat, ale sledovat také ostatní a učit se od nich.
Pocházíte z Floridy, co české vánoční počasí? Neschází vám floridské?
Neschází. Na Floridě jsem žil jen do svých sedmi let a pak jsme se přestěhovali do Kanady. Česká zima mi proto nevadí, naopak bych byl rád, kdyby byl na Vánoce sníh. Každý rok se na něj těším, ale ani letos to něj moc nevypadá.
Krátce po Vánocích skončí rok 2018, co vám z něj nejvíc zůstane v paměti?
Určitě letošní olympiáda, na kterou jsem se do amerického týmu nominoval. Byl to úžasný zážitek a hlavně ho se mnou mohla prožívat moje rodina, která do Koreje přijela. To pro mě bylo to nejdůležitější, tohle si budu navždy pamatovat.
A příští rok? Co od něj čekáte?
Titul s Hradcem. Samozřejmě si hlavně přeju, abychom byli všichni zdraví, to je nejdůležitější, a pak to může vyjít. Sice jsem na začátku říkal, že když jsem v Evropě a později v Česku začínal, tak jsem si myslel, že nyní budu v Rusku, ale jsem tady šťastný. A Hradec je super, cítím velkou podporu týmu od vedení klubu. Majitel je velkorysý a zároveň je na něm vidět, že chce vyhrát titul stejně, jako by byl jedním z kluků v týmu.
Když jste připomněl své začátky v Česku, prý jste si po příchodu do Hradce hodně připomněl váš první zápas v české extralize, ačkoliv je to už přes čtyři roky. Je to pravda?
Je, protože tehdy jsem chytal za Vítkovice proti pražské Spartě, skončilo to i po prodloužení 2:2 a pak v nájezdech jako jediný dal gól Martin Réway. No a v létě, když jsem přišel do Hradce, tady byl také. Vzpomněli jsme si na to oba.
