Jeho jméno svištělo po sociálních sítích. Davy fanoušků si pouštěly video s jeho střelou přes celé hřiště a následnou bujarou oslavou.
Tolik retweetů a lajků!
Není divu, brankář týmu Spokane Chiefs v severoamerické juniorce WHL minulé úterý přispěl 36 zákroky a závěrečnou trefou k vítězství nad Kamloops 3:0.
„Povedlo se mu něco neskutečného. V Kanadě způsobil slušný poprask, byla ho plná televize a internet,“ řekl jeho agent Michal Sivek.
WHL o dva dny později oznámila přerušení základní části. Je pravděpodobné, že sezona v ní skončila nadobro. Pařík by ji v tom případě uzavřel vskutku velkolepě.
Gól a první nula v zámoří. První hvězda mače. Desátý triumf pro Chiefs za sebou. Úžasné finále!
„Opravdu se to stalo?“ ptal se druhý den v rozhovoru pro stránku The Athletic. „Viděl jsem puk, jak letí mezerou mezi protihráči, a přistál na ledě na soupeřově modré. Napadlo mě: Do prd... Ono to tam spadne. A pak jsem byl úplně mimo. Jako v kómatu.“
Děláš si ze mě srandu?
Co je tenhle Pařík zač? Kde se vzal? Dospívá z něj další český obyvatel brankovišť v arénách, v nichž sídlí kluby NHL?
Měří přes 190 centimetrů. Se zarostlou bradou nevypadá jako devatenáctiletý klučík. V loňském draftu se z krajanů umístil nejlépe. Los Angeles Kings si jej vzali jako číslo 87, což pro národní hokejovou školu nebylo vyznamenáním. Naopak.
Pro gólmana ovšem třetí kolo není špatnou výchozí pozicí. Cílevědomý Pařík z ní navíc vystartoval hbitě a dravě. Přestoupil z Liberce do Spokane, amerického města, jež leží východně od Seattlu a jižně od hranice s Kanadou.
„Chytrý kluk, pro kterého je hokej na prvním místě. Zdravě sebevědomý, ne nafoukaný. Miluje výzvy, tvrdě pracuje, aby se dostal do NHL,“ popisuje ho Sivek.
Osudy nejlepších současných českých brankářů Petra Mrázka, Davida Ritticha a Pavla Francouze napovídají, jak se protlačit až mezi honoraci. Učit se. Dřít. Nenechat se zlomit nezdary. Využít příležitosti. Dál a dál se drát za splněním snu.
Pařík se zdá být zvlášť nadaným učněm svého řemesla. Loni si sbalil ranec a vyrazil do světa, aby rozvíjel své přednosti – vhodnou postavu, výbušnost, výtečnou techniku a zručnost při zacházení s holí, kterou předvedl minulý týden ve své dosud nejzářivější chvíli.
„Přechod do zámořské juniorky je obtížný, hra na úzkém hřišti je divoká. Na brankáře létají kotouče ze všech stran, nemá chvilku na odpočinek. Pořád musí být ve střehu,“ líčí jeho agent Sivek.
Pařík se s nástrahami vypořádal statečně. Rychle se vykřesal ze zranění kolena. Snáz zapadl do party díky znamenité znalosti angličtiny.
Ve WHL nastoupil do 32 utkání, pomohl ke 22 výhrám. S úspěšností 91,7 % a průměrem 2,73 gólu se zařadil mezi nejlepší zelenáče v lize.
Když skóroval proti Kamloops, na dálku s ním jásal bratr i rodiče, kteří přes internet sledovali přímý přenos. A táta mu pak do telefonu říkal: „Děláš si ze mě srandu?!“
Taky on žasl, jak jeho synek zastavil soupeřovo nahození a širokou čepelí ho ladným obloukem vyslal na báječný let. Žádný český brankář asi nevstřelil významnější gól.
V extralize připsali trefu před osmi lety Dominiku Furchovi, neb se jako poslední slávista dotkl puku před litvínovským „vlastencem“.
V mládežnických soutěžích skórovali vlastní ranou přes celé kluziště do opuštěné protější branky Roman Will nebo Jan Bednář.
Několikrát byl na různých scénách blízko Pavel Francouz.
Když nosil litvínovský dres, doklouzal jím vypálený kotouč v Hradci za čáru asi vteřinu po závěrečné siréně. Na mistrovství světa 2016 minul švédskou bránu. A loni v listopadu v NHL při zápase Colorado – Columbus jeho pokus zastavil obránce Seth Jones.
Kdo ví? Třeba premiérová česká trefa v reprezentaci či v NHL čeká na Paříka. Ví, že potřebuje puky především chytat a vyrážet. Že ho záblesk slávy do sestavy Kings nevynese. Že musí makat a učit se. A právě proto by to jednou mohl dotáhnout až mezi největší machry.