Na tento moment byl připravený Daniel Vladař pět let od doby, kdy ho Boston Bruins draftovali. Třiadvacetiletý brankář dostal ve středu v noci ve čtvrtfinálové sérii proti Tampě Bay první šanci zachytat si utkání nejprestižnější hokejové soutěže. Vladař svou premiérovou účastí zkompletoval historický zápis – více českých gólmanů totiž v jednom ročníku play off NHL nechytalo.
„Je to skvělé sledovat tolik českých brankářů v akci. Stále je vidět, že se česká brankářská škola drží na nejvyšších pozicích. Kluci, kteří jdou do zámoří, splňují ta nejpřísnější měřítka a nebojí se konkurence,“ říká pro LN bývalý brankář týmů Ottawa Senators a Columbus Blue Jackets Martin Prusek.
Premiérový start rovnou v bojích o Stanley Cup je neobvyklým kouskem. Však se také Vladařovi povedl coby prvnímu gólmanovi v historii Boston Bruins a v celé NHL jde teprve o jedenáctý případ.
  |
Na svůj první duel ale bude mít smíšené vzpomínky. Když Vladař za stavu 1:4 ve 32. minutě vystřídal rozladěného Jaroslava Haláka, bylo jasné, že to bude mít těžké. Boston musel otevřít obranu a rozjetá Tampa hrozila jedním brejkem za druhým.
Po čtyřech minutách na ledě se na rodáka z Prahy řítil v samostatném úniku Brayden Point. Šikovný centr zamíchal pukem, povyjetého Vladaře si položil na zem a puk zavěsil do odkryté sítě. „Point byl fantastický, podle toho gólu a vstupu do zápasu nemůžeme Vladaře hodnotit,“ řekl po zápase trenér Bostonu Bruce Cassidy.
Vítězství Blesků 7:1 pak pečetili Alexander Killorn a Nikita Kučerov. Vladař si z patnácti střel připsal dvanáct úspěšných zákroků.
„Dan to měl těžké, šel do brány v hodně obtížné situaci, protože jsme prohrávali 1:4. Ale myslím, že to celkově zvládl. Měl tam i pár těžkých zákroků,“ zastala se Čecha slovenská legenda Bruins Zdeno Chára. Přesto si může Vladař po své premiéře říct: Mám to za sebou, konečně jsem si zachytal v NHL.
Společný jmenovatel úspěchů
Při legendárním turnaji století na olympijských hrách 1998 v Naganu, zlatém hattricku v letech 1999–2001 či zlatých světových šampionátech ve Vídni a Kolíně nad Rýnem měly úspěchy českých hokejistů společného jmenovatele – výborně chytajícího brankáře.
A podobně tomu je i v současnosti, kdy česká brankářská škola v zámoří drží dobrou reputaci tuzemského hokeje.
„Z českých hokejistů je výrazný David Pastrňák, Dominik Kubalík měl skvělou sezonu. Musím také vypíchnout brankáře, pak už tam ale vzniká mezera,“ myslí si uznávaný expert NHL Darren Dreger.
A čísla jeho slova potvrzují. Ještě v ročníku 2003/2004 hrálo v NHL 74 Čechů, v této sezoně jich bylo už pouze 33.
„Vždycky jsme měli dobré brankáře. Co si budeme povídat, úspěchy české reprezentace vždy stály na tom, že se některý z našich gólmanů utrhnul. Důležité také je, že čeští brankáři a jejich trenéři zachytili před deseti lety nové trendy a jejich úroveň je i v NHL srovnatelná s těmi švédskými, které považuji za pravděpodobně nejlepší,“ tvrdí Prusek.
A který ze současných českých brankářů se držiteli zlaté medaile z MS 1999 v norském Lillehammeru líbí nejvíce? „Hodně rád sleduji styl Pavla Francouze, ale v této sezoně je těžké hodnotit brankáře kvůli specifickým podmínkám, které teď v NHL jsou. Před koronavirovou pauzou jsem obdivoval výkony Davida Ritticha, jenž předváděl skvělé zákroky. Na svoji výšku (191 cm) je neskutečně obratný, což vytáhlejším brankářům dělá často problémy,“ hodnotí Prusek.
Česká brankářská škola se dlouhodobě drží na vrcholu hokejové pyramidy, povede se jí nastolený trend udržet i v příštích letech?
