Holešovický gigant v prokletí. Spartě z bídy nic nepomáhá

Sparta se od začátku sezony krčí na spodních patrech tabulky a i hokejový expert Pavel Richter tvrdí: "Takhle mizernou ji nepamatuju." Tahle krize došla už daleko. Tak daleko, že se od vlastního klubu odvracejí i jeho fanoušci. Úterní domácí prohru se Zlínem jich sledovaly jen tři tisíce, třebaže loňská průměrná návštěvnost dosahovala čísla kolem 6500.

CO ŘÍKAJÍ NA KRIZI HOKEJOVÉ SPARTY Hokejista: "Máme naději, jinak by nemělo cenu vstát a chodit sem na zimák. Tahle sezona ještě pořád může skončit nějakým úspěchem. Jen zkrátka nemáme laťku už tak vysoko. Uvědomili jsme si, že cesta je těžká, ale o to líp může skončit." Michal Broš, útočník Sparty Fanoušek: "Napadá vás, jak z krize? A co je její příčinou? Když vidím, jak velká bezradnost provází naši hru, a přitom jak velká jména máme... Možná v tomhle je zakopaný pes – většina hráčů už nemusí nikomu nic dokazovat, nemají motivaci. A ve vedení klubu vládne mrtvolný klid." "Africanus", na klubovém webu Odborník: "Hrají hokej, který mi docela dost připomíná Kometu ze šedesátých let – na ledě pořád krouží, ale nikdo nejede pořádně do brány. Přijde mi, že hrají ve stále větším stresu. Že spousta hráčů už nezvládá tlak a každý se schovává za ty ostatní." Pavel Richter, internacionál Funkcionář: "Mrzí mě, že se neustále píše jen o Spartě, jako kdyby neexistovaly jiné kluby, které mají problémy. Všichni se tu snažíme dělat svou práci co nejlépe, ale je pravda, že se nám sportovně těžce nedaří. Zažil jsem už spoustu krizí, ovšem takovou ještě nikdy. Jsme v koksu." Petr Bříza, generální manažer klubu

Na hráčích je vidět až příliš velká křeč, generální manažer Petr Bříza čelí slovním útokům z pobouřeného hlediště, a vlajkonoši dokonce – jako gesto nevole – opustili v úterý na chvíli svou tribunu. Co teď znamená být sparťanem? V extralize jsou jen pro smích. "Je vidět, že to na nich leží," přiznal i zlínský gólman Tomáš Duba, jenž v Holešovicích vyrůstal. "Těžko se z toho budou dostávat. Takto je vidět hrát není moc důstojné."

Sparťané jsou momentálně jedenáctí, a to ještě s přispěním kontumace utkání Plzně, Kladna a Mladé Boleslavi... Jen tak mimochodem: třeba Plzeň ztratila 19 bodů, ale na Pražany už ztrácí pouze šest, přičemž má ještě dva zápasy k dobru. "Je to mé nejhorší období v životě, myslím na to čtyřiadvacet hodin denně," líčí krizi 34letý útočník Michal Broš. "Mám děti, s nimi můžu přijít na jiné myšlenky. Ale jakmile usnou, je všechno zase zpátky."

Co s tím? Tým pod novou trenérskou dvojicí Miloslav Hořava – Radim Rulík dokázal vydřít jen dvě výhry z devíti možných. "Jenže já nevěřím, že by nás zvedl jeden vydařený zápas. Tady je vše špatně už od začátku," myslí si hlavní kouč Hořava.

Hráči si už navrhli nižší mzdy
Nepomáhá míchání sestavou, nepomohly ani signály ze strany vedení, že přistoupí ke snížení hráčských platů. Tým zkrátka doplácí na špatnou strategii klubu, který nedoplnil kádr střední generací. K úpravě smluv ale stejně dojde, v pondělí prý s tou nabídkou přišli sami hokejisté. "Cítí se být součástí špatné situace," vysvětlil Bříza.

Pro některé tím ale vše neskončí, v klubu se chystají i k výměnám. "Může to nastat, jen naivní blázen by si myslel, že to půjde takhle dál," řekl Broš, jenž za Spartu kroutí už devátou sezonu. "Až na jednoho maníka hrajeme blbě celý tým." I tak v Holešovicích věří: je teprve polovina základní části a stát se může cokoliv.

Kdo tomu však ještě věří? Stejná slova vypouštějí od září. Zatím vždy vyšuměla do ztracena.