Berete hattrick jako zadostiučinění?
Nevím, nepřijel jsem na MS někomu něco dokazovat. Přijel jsem, abych pomohl týmu a udělali bronzovou medaili. Co bylo, to jsem hodil za hlavu. Byl to poslední zápas, tak jsem se snažil hrát nejlíp, jak umím. Jsem rád, že se ke mě tentokrát přiklonilo štěstí.
Takže jste neměl větší motivaci po vyřazení ze sestavy v průběhu semifinále proti Švédsku?
Chtěl jsem dávat góly v každém zápase. Snažil jsem se pro to dělat maximum, ale prostě to tam nepadalo. Lajna hrála dobře, dařilo se spoluhráčům, vyhrávalo se. Nevím, co k tomu říct. Jsem samozřejmě rád, že to tam spadlo. Lhal bych, kdybych tvrdil opak. Od střílení branek jsem v týmu.
První byl hodně velká šmudla...
No jo, jak říkám - štěstí se přiklonilo na mojí stranu. A se objevily i další šance, jenom to tam prostě nespadlo. Tentokrát to bylo naopak.
Ulevilo se vám hodně po první brance?
Samozřejmě, to čekání bylo dlouhé. Byl jsem zvyklý celý rok, že dávám góly. A když to tam nepadá, tak je to prostě takový divný. Člověk si nevěří tak, jak by měl. Proto jsem se po prvním gólu začal cítit jinak. Tušil jsem, že těch gólů může být víc.
Byl souboj s Rusy vyhecovanější díky tomu, co se stalo v prvním vzájemném souboji?
Z toho důvodu ani ne, zápasy s Rusy bývají vyhecované vždycky. Spíš jsme chtěli za každou cenu získat bronzovou medaili, než být vyhecovaný kvůli tomu, co říkali po minulém zápase.
Karel Rachůnek vysklil s Arťuchinem plexisklo...
Na střídačce jsme ho chválili (usmívá se). Myslím, že jsme na něj byli připravení. Dávali jsme rychle puky a on nevěděl, kam má jezdit.
