Bývalý hokejista Kladna zemřel v pouhých 29 letech na rakovinu |
Kladno se dnes na východě Čech rozjíždělo pomaleji. Jágr ale odmítl, že by se měl za špatným pohybem v úvodu zápasu podepsat fakt, že Středočeši absolvovali druhé utkání ve dvou dnech.
„Když je zvládnu já, neměl by to být problém pro dvacetileté hráče, ne? A já byl úplně v pohodě, mohl bych hrát i třicet minut. Vždyť jsem zhubnul, mám už jenom sto patnáct kilo,“ řekl s úsměvem novinářům Jágr, jenž za oba dny odehrál přes 44 minut.
S ubývajícími kilogramy a zápasovým zatížením je patrné, jak se dostává do čím dál lepší formy. Trefil se potřetí za sebou, Kladno opět táhne a na kontě má za šest odehraných zápasů šest bodů díky pěti gólů a asistenci.
„Sebe fakt neřeším, opravdu ne. Ale co bych k tomu řekl, zase nejsem tak špatnej hráč, kluci, hrál jsem 30 let v NHL. Neblbněte, nesmíte mě podceňovat. A tohle není NHL,“ pousmál se Jágr.
Když před lety říkal, že bude hrát alespoň do padesáti, mnozí se smáli. Chápali to jako nadsázku a jeden z častých vtípků olympijského vítěze z Nagana.
Jenže čím dál více se zdá, že to v jeho podání legrace nebyla. Jágr nejenže stačí, je navíc pořád schopný rozhodovat zápasy. „Kdo tomu tehdy moc nevěřil, srovnával to sám se sebou. A ani se nedivím. Ale já jsem z jiného těsta,“ ujistil Jágr.
Kdo ví, jestli tak nebude schopen následovat legendárního Gordieho Howea, který hrál NHL do 52 let.
„Nevím, jak bych to vysvětlil. Ale tolik, jak jsem trénoval já, když jsem byl mladý, tak v životě nikdo netrénoval. Nebo si to alespoň myslím, pro mě je teď tohle jako nic. Nevěřím, že by byl někdo čtyři hodiny za den na ledě a dělal tisíc dřepů. Tomu nevěřím. To nedělají hráči ani teď,“ podotkl Jágr.
Jaromír Jágr
Důležité pro něho je, že ho hokej a dřina s ním spojená pořád baví, zatímco ostatním už se mnohdy nechce tolik obětovat a podstupovat.
„No já proto ale zase nemusím tolik dělat. Já už to mám v sobě, to je nahraný z mládí. To je v tom programu, autopilot,“ hlásil se širokým úsměvem Jágr. „Kdo to nedělal dřív, tak už to těžko nažene. Je to jak s angličtinou. Je sakra rozdíl, jestli se začneš učit ve dvou třech letech, nebo ve třiceti,“ srovnával Jágr.
Těsná prohra s posledním týmem soutěže ho hodně štvala. „Kdyby nás Pardubice přehrály, tak neřeknu ani slovo, ale my si to prohráli sami. Hráli jsme špatně.“
„Když to vezmu od začátku, vůbec jsme v první třetině nebruslili, nebo aspoň v její první půlce. A po našich chybách jsme dostávali góly. To byly věci, které si říkáme dennodenně a stejně je zase uděláme. Jak ve školce. Nic, musíme na to zapomenout,“ řekl Jágr.
Ve třetí třetině se Kladno nedočkalo vyrovnání, přestože brankář Denis Godla čaroval a Rytíři místy Dynamo pořádně zmáčkli.
„Mockrát jsme se nechali vyloučit, což pak můžeš těžko udělat nějakej tlak. Já jsem spíš naštvanej z těch chyb, které jsme udělali. Ty gól na 2:1 i na 3:1, debiloviny... Neřeším, jestli nás někdo porazí, nebo ne.“
  |
„Štve mě to, že se porazíme sami. Kdyby někdo přišel a přehrál nás, tak mu podám ruku, dám čepici dolů a pogratuluju. Takhle jsem akorát naštvanej,“ vysvětlil Jágr.
Chce vidět posun ve hře, aby mužstvo neopakovalo stejné chyby.
„Musíme si uvědomit, že tam na tom ledě nehraješ za sebe, ale za tým. Uděláš chybu a potopíš své parťáky. Je třeba trochu víc zodpovědnosti. Chyby se stanou, ale nemůžeme opakovat pořád stejný věci dokola,“ zdůraznil Jágr.
Právě ve třetím dějstvím měl i výměnu názoru s domácím bekem Rhettem Hollandem. Chvíli se zdálo, že by mohlo dojít i na bitku, vše ale skončilo úsměvem z obou stran.
„Víš, jak to je... Mně už je to víceméně jedno. Člověk už je tak naštvanej, když je starej. Mně je to už jedno, já bych se i popral. A čím jsme to s Hollandem uzavřeli? To už si nepamatuju,“ odvětil s úsměvem Jágr.
