Sidney Crosby, Alexandr Ovečkin, Jevgenij Malkin... Ti všichni ho dotahují marně. Pětadvacetiletý útočník prožívá v nejslavnější soutěži světa průlomovou sezonu: klíčový článek sestavy Flyers připravuje šance, pálí důležité góly, nebojí se vyzvat soupeře na bitku.
Bojovník jak má být, zdá se. Z Čecha srší pohoda. Je vidět, že se báječně cítí i mimo led. Nevylétl jako kometa, září dlouhodobě. V exhibičním Utkání hvězd zaznamenal tři góly a stejný počet přihrávek, čímž vyrovnal 27let starý rekord legendárního Maria Lemiuxe. „Není se čím vzrušovat,“ oponoval.
Za herní vzepjetí vděčí pestřejší přípravě před sezonou i ztrátě několika kilogramů. A navíc mu báječně sedli spoluhráči – centr Claude Giroux a dříč Brayden Schenn zapadají k jeho stylu dokonale.
Očima Vladimíra Růžičky„Pořád mu to lepí, i když prožívá tým horší období, to je trochu paradoxní. Trénoval jsem ho mistrovství v roce 2010, od té doby hokejově vyzrál a výrazně se posunul. Když jste na špičce bodování NHL, musí se sejít hodně věcí. A Kubovi tahle sezona vychází ve všech směrech.“ |
„Těží hlavně z přínosu Girouxe, to je podle mého názoru jeden z nejlepších centrů vůbec. Kubovi náramně vyšel začátek sezony, s tím je spojené zvýšené sebevědomí. Pak tu jsou samozřejmě jeho schopnosti: krytí kotouče i tah na branku,“ vysvětluje pro Lidovky.cz trenér Josef Jandač, jenž Voráčka před dvěma lety vedl ve Lvu Praha.
Do první pětky kanadského bodování po základní části NHL se český hráč vklínil naposledy v sezoně 2005/2006. Nadvládu zahraničních hvězd tehdy narušil Jaromír Jágr, který v dresu New Yorku Rangers posbíral 123 bodů.
Legendární útočník s 68 na zádech je zároveň posledním (a dosud jediným) našincem, co získal Art Ross Trophy - cenu pro nejproduktivnějšího hráče. Kdyby stejné mety dosáhl i Voráček, zapsal by se do klubové historie.
Žádný hráč Flyers totiž blyštivou trofej nikdy nezískal. A to v týmu Letců působili borci jako Eric Lindros, John LeClair nebo Bobby Clark. „Když mu vydrží zdraví, má šanci,“ předpovídá Jandač.
Výborně bruslil, ale neuměl zakončit
Ryšavý mladík začínal s kolektivním sportem v Kladně. Vyčníval už v dorosteneckém věku, proti sobě měl mnohdy i o tři roky starší hráče. „Odmalička byl jiný. Bylo vidět, že nehraje jen pro radost. Chtěl něco dokázat,“ říká jeho tehdejší spoluhráč Jan Rudovský.
Voráček ve středočeské líhni talentů piloval schopnosti s Jiřím Tlustým nebo Michaelem Frolíkem, na rozdíl od nich ale odehrál za kladenský A-tým ve své kariéře pouze jediný zápas. „Zkusím štěstí v zámoří,“ rozhodl ve svých 17ti letech.
    |
„Kuba se v mládí trochu trápil s koncovkou, ale výborně bruslil a uměl číst hru,“ pravil pro iSport Josef Vosický, hráčův kouč z žákovských let. „Hokejově to v sobě měl. Ale asi bych do něj nikdy neřekl, že bude hrát špičku v NHL.“
Za Atlantikem na sebe upozornil hned v prvních sezonách, kde coby produktivní křídelník v dresu Halifaxu Mooseheads patřil ke špice juniorské ligy v Québeku.
V roce 2007 ho draftoval jako sedmého v pořadí Columbus. V týmu Blue Jackets hrál tři sezony, ale do koncepce mužstva ideálně nezapadal. Klub šikovného útočníka vyměnil do Philadelphie.
Kanadské bodování NHL1. Tyler Seguin - 59 bodů (29+30) |
Přesun Voráčkovi prospěl, v Pensylvánii se potkal i s Jaromírem Jágrem. Byl skromný, nikdy nelačnil po individuálních úspěších. „Zdobí ho komplexnost, nehraje na sebe. Klidně může bodování vyhrát,“ přemítá Rudovský.
Fanoušci v zámoří mu přiřkli trefnou přezdívkou „Scoracek“. Nad jeho výkony kroutí hlavou i experti. Třeba prestižní kanadský deník The Hockey News napsal: „Ať zvednou ruku ti, kteří tipovali, že Jakub Voráček povede bodování. Teď jí dejte zase dolů, protože lžete.“
Pravda, poslední dobou se bodový stroj zasekl. Za jedenáct zápasů dal Voráček jediný gól a trenér Craig Berube dokonce uvažuje, že elitní formaci roztrhne. „Cítím se teď trošku unavený. Ale do potíží tohoto typu jsem se v kariéře už několikrát dostal.“ vysvětloval útočník.
Tahoun na mistrovství světa?
Philadelphia zahájila misi jménem play off. Momentálně desátý klub Východní konference ztrácí na první postupovou příčku devět bodů. Těžký úkol, ovšem nikoliv neřešitelný.
A když cíl nesplní, může letos nejlepší český hokejista v NHL posílit národní tým na domácím šampionátu. „Pokud budu volný a dostanu pozvánku, tak přijedu,“ naznačil Voráček. V týmu by plnil roli hvězdy, od které se bude očekávat přísun bodů.
„Na šampionátu si ho jako lídra klidně dovedu představit. Je jen otázka, jestli by si po zklamání z nepostupu Philadelphie přenesl formu i do Prahy. Moc bych mu to přál, je to výborný kluk,“ pravil Jandač.
