Posledním čtvrtfinalistou je Kometa. O vítězství Brňanů rozhodl Mueller, Vítkovice končí |
„Jsme nejradši, když se o rozhodčích mluví co nejméně,“ říká Šindlerv rozhovoru pro iDNES.cz.
Proč?
Samozřejmě jsme rádi, když se o nás píše pozitivně například díky obsazení na mezinárodních akcích, ale nemyslíme si, že by sudí byli nějakým středobodem hry. Když jsou rozhodčí nenápadní a nemluví se o nich, dělají svou práci dobře.
Jaká je tedy ideální role rozhodčích?
Jsme určitě pevnou součástí hokeje. Pokud průběh zápasu neumožňuje, aby rozhodčí nechali hru plynout, musí dát najevo, že některé prohřešky nebudou akceptovat. Mají pískat podle pravidel a v jejich duchu, projevit rozhodnost a rozlišit moment, kdy do utkání vstoupit.
Můžeme se českými rozhodčími ve srovnání se světem chlubit?
Ve srovnání s dalšími zeměmi jsme na tom co se týče kvality dobře. Dokazují to nominace na akce IIHF, kde máme opakovaně jedno z nejvyšších zastoupení.
Česká veřejnost však sudí bere jako nutné zlo, vnímáte to?
Objektivní veřejnost nás vnímá jako nedílnou součást hry. Samozřejmě fanoušek, vítaný prvek děje, může v určitých momentech ztratit soudnost, čímž se změní jeho pohled na naši úlohu... Rádi bychom, aby veřejnost chápala, že stejně jako hokejisté, ani rozhodčí nepodá vždy excelentní výkon, to je absolutní pravdou. Jsme tým s nějakou výkonností.
Nemrzí vás v Česku zažitá kultura nadávek? Divák si rozhodčích často neváží.
Říká se, že rozhodčí si musí získat respekt, to je pravda, a řada z nich si svou pozici buduje. Ovšem obecně jakákoliv autorita je v Česku pro své okolí nepříjemná, nutí nás nerespektovat její nepříjemné rozhodnutí. Tím se odlišujeme od ostatních hokejových zemí, kde je přistup k arbitrům jiný, a to někdy i přes lehce horší výkonnost.
Jaký trend v Česku vnímáte? Zlepšuje se to?
Pomaličku ano, pomáhá k tomu i otevřenější komunikace, ale kus cesty ještě zbývá.
Nepomohlo by, kdyby rozhodčí po vzoru NHL vysvětlovali některá svá rozhodnutí hned na ledě?
Tohle je téma na delší vysvětlení, až odbornou diskusi. Divák u nás dostává vesměs 95 procent informací jako v NHL skrz hlasatele na stadionu. A ani v NHL rozhodčí nepřijede a nevysvětlí, že uděluje trest za hákování, protože hráč vzal svoji hokejku a přitáhl si levou ruku soupeře směrem k sobě.
Já mířil spíš k trenérským výzvám.
Ani v NHL až na výjimky, kdy někteří kolegové dodávají nadstavbu a pár procent informací navíc, nezazní, že došlo k nedovolenému bránění, protože hráč číslo 23 dal krosček soupeři, a ten spadl na brankáře.
To chápu, ale aspoň přijede a zřetelně vysvětlí, co zkoumali. To se v extralize neděje, ne?
V podstatě ano. Všimněte si, že když rozhodčí oznámí trenérskou výzvu, divák se od hlasatele dozví, že to je na základě požadavku trenéra hostů z důvodu, zda nedošlo k nedovolenému bránění. Hlasatel následně i oznámí výsledek, že na základě zkoumání nedovoleného bránění... Myslím, že ten rozdíl je opravdu minimální.
Jak vůbec vnímáte zavedení trenérské výzvy?
Považujeme ji za jednoznačně přínosný systém, dává šanci napravit zásadní pochybení. Zároveň vnímáme případná úskalí, pokud by některé týmy měly tendence systém nadužívat i v situacích, které to zjevně nevyžadují. V předkole jsme řešili dvě závažné situace a další dvě k tomu, ale obecně v měřítku s dalšími soutěžemi u nás není užívání výzvy nijak zvlášť nadstandardní.
  |
Zmínil jste předkolo, bylo letos pro rozhodčí obzvlášť náročné?
S ohledem na vývoj v sériích poměrně ano, vůbec to nebyla jednoduchá utkání. Ale jsme určitě spokojení s tím, jak ho sudí odřídili. I z pohledu toho, že dodrželi nastavené měřítko férovosti.
Co mikrofony? Neztěžuje rozhodčím práci, když ví, že každé jejich slovo divák uslyší?
Chci říct, že to je aktivita televizních vysílatelů, my to respektujeme. Víme, že divákovi zlepší zážitek, doba je těžká. Na druhou stranu mikrofony práci ve vypjatých situacích opravdu komplikují. Neexistuje nic, co bychom potřebovali skrývat, ale pokud má rozhodčí na sobě mikrofon, debata mezi sudím a hráčem či trenérem není tak přirozená a nenucená, jako by byla bez něj.
Rozumím.
Je to téma, o kterém se chceme po sezoně s televizemi bavit, protože je to zpestření, určitě. Ale být připojený online sto procent času by neměl být standard.
Týmy mají také možnost vetovat určitý počet rozhodčích, které nechtějí. Užívá se to běžně?
Každý tým může vetovat jednoho hlavního a dva čárové. Nevím, jak vy vystihujete slovo běžně, vetování není masový jev, to v žádném případě. Ale taky se to nestává jednou za sezonu. Děje se to ne zcela výjimečně, jen konkrétní čísla komentovat nebudu.
