Mistr ve hře holí je hitem zimy. Dotáhne objev Volke Litvínov k titulu?

Hokejovému brankáři Martinu Volkemu je 29 let, jenom doteď čekal na svou opravdovou šanci.
Dočkal se.
V Litvínově.
A za pět minut dvanáct.

Volke, to je hit letošní zimy. Zjevení, mág. Fantom, který dotáhl tradiční klub do předkola play off – ty všechny nálepky už dostal.

"Já? Ale ne. Já se jen snažím odvést co nejlepší práci," říká on sám. "Úspěch je vždy celého týmu." Německý překlad Volkeho jména se dá odvodit od slova lid, lidový – a on jako by se skutečně stal hrdinou litvínovského davu.

Je novou modlou fanoušků
Když se během ledna k extraligovému kádru připojil, měl jen zaskočit za zraněné Fraňka s Hüblem a vrátit se tam, odkud přišel.

Dnes? Dnes je takřka modlou. Například na sociální síti Facebook mu každý den přibývají desítky nových žádostí o přátelství, fanoušci malují portréty s jeho podobiznou. A jeho příjmení skandují po každém dalším triumfu.

Martin Volke Narozen: 17. 1. 1982 v Ústí n. L. Výška, váha: 183 cm, 80 kg Povolání: hokej, truhlařina Hokejový post: brankář Držení hole: pravá Klubová příslušnost: kmenový hráč Ústí n. L., letošní sezonu začal na hostování v Litoměřicích, nyní působí do konce sezony v Litvínově Čísla v extralize: za letošní sezonu v základní části odchytal 10 duelů, v nichž měl 93,75% úspěšnosti.

Díky němu se tým probil do elitní desítky, porážel soky a v předkole play off si získal domácí výhodu. I nový trenér Vladimír Kýhos zíral: "Je neuvěřitelné, co Martin chytí." Tak objevné to však zase není. Rodák z Ústí nad Labem zkrátka jen nedostával příležitost přesvědčit. V mateřském klubu zůstal nepotřebným, na severu Čech tak pendloval v nižších soutěžích mezi Děčínem, Mostem a Litoměřicemi. Zkušenosti z elitní ligy téměř žádné...

Když loni Litoměřicím vychytal postup do 1. ligy, z klece ho vystrnadil zkušený Dušan Salfický. "Za svou kariéru jsem to chtěl zabalit už asi pětkrát," vzpomíná Volke, "a tohle byla jedna z těch situací." Otec Jaroslav, jenž v Ústí pomáhá jako kustod, ho však vždy uklidňoval: "Vydrž, tvá šance přijde."

Mimochodem, otci vyučený truhlář Volke dosud pomáhal v rodinném podniku a pracoval na zakázku. "Teď už na to nebude čas, ale ta práce mě bavila a nějakým způsobem mě vždycky i naplňovala." Tohle je nejspíš minulost.

O služby gólmana se v extralize objevují zájemci už nyní. Volke je v Litvínově na hostování do konce sezony, pak bude volným hráčem. Kdybyste na jeho hře hledali poznávací znamení, je to jednoznačně práce s holí. V ní patří ke špičce. A věří si tak, že se při výjezdech ze své branky pouští klidně do rizika.

"To táta mě to naučil. Už odmalička jsem si hrál s holí, kdykoliv to bylo možné," povídá. V dorostu pak pro něj nebyl žádný problém přestřelit na tréninku branku z půli hřiště – nikoliv padáčkem, ale prudkou střelou. V juniorech si dokonce zahrál bago s ostatními spoluhráči v poli – ne s běžnou hokejkou, ale s tou svou.

Z jeho hlasu je cítit rozvážnost. Přitom kamarádi z dětství si některé historky s ním dobře pamatují. Třeba kterak ho někdo nechtěně trefil do naleštěné masky, o níž se vždy tak pečlivě staral. Volkeho to tak vytočilo, že se rozjel a hodil hokejkou po vlastním spoluhráči – klidně při zápasovém rozbruslení.

"V mládí jsem býval občas emotivnější," přiznává. "Ale jsem starší, už jsem se zklidnil. Takhle klukům pomůžu ze všeho nejvíc." V sérii předkola s favorizovanou Plzní to určitě platí dvojnásob.

Volke touží uspět.
Svou životní šanci už ale využil.