Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Jsem hrdý, že jsem dostal šanci trénovat reprezentaci, řekl Říha v posledním rozhovoru pro Lidovky.cz

Sport

  14:25
PRAHA - Bývalý hlavní trenér české hokejové reprezentace Miloš Říha podlehl v 61 letech zákeřné nemoci. Lodivodem českého týmu byl dva roky, v rozhovoru, který vznikl loni v červnu po čtvrtém místě na světovém šampionátu, se pro magazín Pátek LN rozmluvil o pocitech zklamání ve své dosavadní kariéře, o zkušenostech z Ruska i o budoucnosti českého hokeje.

Trenér Miloš Říha při zápase s Kanadou. foto: Reuters

Lidovky.cz Jak vy osobně nahlížíte na šampionát s měsíčním odstupem?
Myslím, že se nám strašně moc věcí podařilo, protože to bylo nesmírně náročné. Takto náročný program jsem neměl. Na začátku jsme avizovali, že budeme mít základ týmu vytvořený, jenže se nám to postupně bouralo, protože končily týmy v KHL (Kontinentální hokejové lize zahrnující Rusko, Bělorusko či Kazachstán), stejně tak končilo hodně oslovených hráčů z NHL (společné ligy Spojených států a Kanady), takže každý týden jsme měli jinou sestavu. Až České hry, které končily pět dní před startem šampionátu, nám to trošku ustálily. Myslím, že tohle realizační tým zvládl – holt jsme mohli být lepší, ale také horší. Co jsem se tak díval, měli jsme tři vynikající brankáře, ale neměli jsme jasnou jedničku, což byl proti medailistům náš hlavním problém. Chyběl nám ještě jeden top obránce na přesilovku a ještě jeden špičkový klasický centr, protože my to lepili křídly. Proto jsme neuspěli s potenciálně silnějšími týmy. Proti Kanadě nám chyběl kontaktní gól, ale bylo vidět, že naši lídři už toho měli dost, odtáhli celou skupinu, už nebylo moc kde brát. My jsme se neměli na čem chytit, neměli jsme štěstí v podobě nějakého náhodného gólu. A s Rusy o třetí místo? Tam jsme byli jasně lepší, ale rozhodl faktor top brankáře.  

Lidovky.cz Lze se poučit pro příští šampionát?
Samozřejmě se dá poučit. Z každého zápasu, každého turnaje, šampionátu. Určitě budeme na některé věci připraveni. Uvidíme, jakou cestou se rozhodneme jít. Jestli cestou budování mladých hráčů, nebo půjdeme cestou, kterou jsme nastolili, že v reprezentaci budou ti nejlepší hráči. A je nám jedno, zda jim je osmnáct, nebo pětatřicet.

Trenér hokejové reprezentace Miloš Říha vystoupil 5. května 2019 v Brně na...
Trenér Miloš Říha (vpředu uprostřed) a obránce Filip Hronek (vlevo) na české...

Lidovky.cz Čím to, že nebylo oproti předchozím mistrovstvím světa tolik omluvenek ze zámoří?
To není otázka tolik pro mě, ale pro hráče. My jsme udělali hodně práce, Robert Reichel se nacestoval strašné kilometry po zámoří, já po Rusku a Bratislavě, k tomu extraliga. Průběžně jsme se scházeli a o všem diskutovali. Nedělali jsme nic jiného než trenéři před námi. Jen jsme měli štěstí, že oslovení hráči vypadli dříve a mohli jsme je postupně připojovat k týmu.

Lidovky.cz Vy jste byl na tiskovce po návratu hodně emotivní, mluvil jste o vlastním selhání…
… Nemluvil jsem o selhání, dostal jsem úkol (medaili), a ten jsem nesplnil. A my jsme pro to udělali opravdu všechno, proto mě to vzalo. A do dneška si myslím, že jsme si tu medaili zasloužili. Všichni: hráči, celý realizační tým, protože jsme odvedli své maximum. Když jsem viděl ta mužstva kolem nás, měl jsem respekt: Kanada, Amerika, Rusko, Švédsko, to byly týmy jako hrom. A nakonec stejně vyhráli Finové, kteří měli čas se na turnaj připravit. Chystali se na něj vlastně osm týdnů a to nakonec rozhodlo. I proto my nejsme zatím rozhodnutí, kterou cestou půjdeme.

Lidovky.cz Překvapil jste těmi emocemi a slzami i sám sebe?
Překvapil. Chtěl jsem něco říct a nemohl jsem. Vzpomněl jsem si, na co jsem mohl být hrdý, na co by mohli být moji lidé hrdí, a to mne tam dostalo.

Lidovky.cz Viděl jste ten záznam?
Ne, neviděl. Radši ne, to bych se asi styděl. (směje se)

Lidovky.cz Co pro vás znamená vést českou reprezentaci?
Oslovili mne asi až šestého v pořadí, ale pro mne to bylo jednoduché. Kdyby si to nezkusil trenér, který se pohybuje na střídačce třicet let, tak by byl hloupý. A já jsem si to chtěl zkusit, jsem neskutečně hrdý na tuto šanci. Čekal jsem na to vlastně svým způsobem deset let, u nás jsem tomu už moc nevěřil, to spíše na Slovensku. A nakonec to přišlo od nás a jsem za to moc rád.

Lidovky.cz Jaký je klasický týden reprezentačního trenéra?
Záleží na tom, jak se hraje extraliga, KHL a NHL. A hlavně kde. Tak, aby mi to navazovalo, abych nezačínal v Třinci a další den nebyl v Karlových Varech. Abych si mohl vše naplánovat, shlédl co nejvíce zápasů i hráčů a poté začínáme monitorovat, jak nám hráči do všeho zapadají. A výkony hráčů se musí opakovat. Pokud hráč vylétne na čtrnáct dní nebo jeden měsíc a pak ho zase nevidíme, tak pro nás není hráčem, který by nás zajímal. Tak to běží celý rok a volno vlastně moc není. Je to proti klubu náročnější především v cestování.

Lidovky.cz A po nocích sledujete NHL?
To je hlavně na Albim (Robert Reichel) s Petrem Nedvědem. Jak sledování zápasů, tak komunikace s kluky ze zámoří. Jestli mají chuť přijet, kdyby náhodou skončili po základní části nebo rychle vypadli v play-off.

Lidovky.cz Co je tedy těžší? Trénovat klub, nebo reprezentaci?
Národní tým je větší zodpovědnost, jste více na očích, lidé na vás koukají jinak. Na mistrovství světa vás sleduje sedm milionů lidí a chce úspěch. V klubu je to trochu jiné, na druhou stranu si můžete hráče připravit sám, nám tady přijeli kluci dva dny před Euro Hockey Tour a my jim museli vštípit, co a jak chceme hrát, jak fungovat v oslabení, přesilovkách, jaký si představujeme systém. Ono to někdy je na hráče až moc, což v některých fázích zápasů bylo vidět. Ale myslím, že jsme celý rok v Euro Hockey Tour zvládli dobře a že tam vyloženě žádný propadák nebyl.

Lidovky.cz Během šampionátu jste říkal, že jste se bál, jak vás přijmou hvězdy…
Ne, ne, já to řekl tak, že mám obavu, zda přijmou podmínky. Ne mě, proč by se mě báli? My jsme nastavili podmínky, oni to vzali a celé mužstvo dle toho pracovalo.

Lidovky.cz Můžete ty podmínky trochu přiblížit, když jste z toho měl tedy obavu?
Chtěli jsme po nich určitý program, který museli dodržovat. Tréninkovou práci, kterou museli dodržovat. Šlo nám také o oblečení, aby bylo, co se týmových akcí a zápasů týče, jednotné, což naši kluci také ne tak úplně mají rádi. Myslím, že k tomu přistoupili všichni velmi dobře, že tam nebyl žádný problém.

Lidovky.cz Když se posuneme do budoucnosti, příští rok hrajeme v základní skupině se Slovenskem. Jak se na tento zápas těšíte? Žijete přece na Slovensku, některá média i před letošním šampionátem vytáhla starou story týkající se vaší slovenské partnerky…
Zase se do mě pustili, zase do starých věcí. Asi už by si měli vyfotit a vymyslet něco nového, protože to už nikoho moc nezajímá. (usmívá se) Pro mě to každopádně bude hodně zvláštní zápas, byť teď nám všichni Slováci fandili. Ať už v Bratislavě, nebo tam, kde s partnerkou žijeme. Bylo to příjemné. A je jasné, že příští rok budou fandit svému týmu, protože oni byli také mile překvapeni ze svých hráčů, předvedli velmi dobrý hokej, chyběla jim trochu taktická vyspělost, ale bude to s nimi přesto určitě nesmírně těžké. Podívejte se, kolik máme v extralize Slováků, my je vlastně učíme hrát hokej. Je to zase otázka pro nás. Že bychom měli snížit počet cizinců v extraligových týmech, abychom si budovali vlastní hráče. Každopádně pro ně to bude hodně prestižní, pořád vzájemné zápasy dost prožívají, takže se těším.

Lidovky.cz A komu bude fandit vaše přítelkyně?
Určitě Slovákům. Tajně mně, abych uspěl, ale určitě bude fandit v tomto zápase Slovákům.

Lidovky.cz Takže to není tak, že by kvůli vám „změnila strany“?
Já si myslím, že ne. Je Slovenka a bude fandit svým.

Lidovky.cz Co český hokej musí udělat, aby pravidelně porážel Švédy, Kanaďany, Rusy? Protože v prvním zápase s Rusy byl z českého týmu cítit obrovský respekt…
My měli obrovský respekt hlavně z Kanaďanů v semifinále. A to mi trošku vadilo, protože jsem čekal, že se hlavně kluci ze zámoří budou chtít ukázat.

Lidovky.cz A první zápas s Rusy ve skupině?
Odehráli jsme fantastický zápas se Švédy, pak jsme měli slabšího soupeře a potom to na nás padlo. Viděli jsme tu hvězdnou sestavu, báli se, aby nám nenasypali, a začali jsme si věřit až moc pozdě.

Lidovky.cz A jak tedy toto změnit?
Věřit si. (pousměje se) Musíme být vidět, dělat výsledky. Myslím, že momentálně není šestka nejlepších, ale osmička, ve které jsme. A pokud se chceme probít zpět mezi elitní čtyřku, tak musíme ztratit přehnaný respekt, musí mít respekt oni z nás. Myslím, že na Euro Hockey Tour a šampionátu jsme si o to řekli. Teď jde jen o to, abychom v podobných výkonech pokračovali.

Lidovky.cz Je tohle tedy úkol pro další šampionát? Aby hráči neměli ze soupeřů přehnaný respekt?
Nemyslím si, nám hlavně chyběli klíčoví hráči. Chyběl nám Petr Mrázek do branky, Davidové Krejčí s Pastrňákem a Tomáš Hertl, což by byla další silná, sebevědomá lajna, která by navíc zakryla posty, které nám chyběly. Takže v takovém případě bychom turnaj vyhráli, o tom jsem přesvědčen. A stejně tak si myslím, že při troše štěstí, kdybychom nedostali blbé góly, tak bychom otočili i zápas s Kanadou a byli ve finále. Myslím, že jsme měli dobré mužstvo, které odehrálo skvělý šampionát. Celý turnaj nejde odehrát na 8:0, vždycky přijde tým, který vám stylem nesedne, den, kdy vám to nesedne. Jen se to nesmí stávat často. Musíme prostě s těmi silnými soupeři vždy chtít vyhrát.

Lidovky.cz Takže podle vás je český hokej na dobré cestě? Protože třeba v NHL máme nyní skvělé hráče a někteří patří mezi elitu celé ligy.
Hráče máme, ale jak říkáte, máme je v zámoří. Chtějme je mít také u nás, udělejme také extraligu silnou, abychom i na Euro Hockey Tour mohli postavit tak silné týmy jako Finsko, Švédsko i Rusko. Aby si nás v KHL zase začali všímat, protože dneska tam berou více Seveřany než nás. Hráče určitě máme, ale musíme je posouvat dál.

Lidovky.cz Co tomu může pomoct?
Omezil bych cizince v extralize. Pokud je v týmu sedm, devět cizinců, tak je to strašně moc. Jaký mají poté mladí výhled? Kde mají hrát? Od koho se mají učit? Jak je budeme motivovat? Pojďme pracovat na tomto, pojďme brát ze zahraničí opravdu ty top hráče, aby zase naši soutěž posouvali vpřed. Nejen ty, kteří jsou jen levní.

Lidovky.cz Takže byste bral za cizince i Slováky?
Jasně, proč ne. Oni nás také berou jako cizince, proč by to mělo být jinak opačně? Nebo snad mohou hrát za naši reprezentaci? Proč bychom jim měli pomáhat?

Lidovky.cz Když už se bavíme o extralize, uvidíme vás v ní ještě? Máte úspěchy v zahraničí, máte dva tituly na Slovensku, ale doma vám coby trenérovi několikrát utekl…
To nevím. Vy už mluvíte o tom, jak skončím v národním týmu? Jako že už bych si měl také začít hledat nějaký klub? (rozesměje se) Uvidím, zda budu mít chuť. Teď trénuji národní tým, pokud jej budu trénovat až do šampionátu, tak tomu dám maximum. A až potom začnu řešit, co případně dál. Třeba až tak před mistrovstvím světa. Ale určitě bych to skloubil s manažerskou prací, vytvořil si kolem sebe tým tak, abych mohl některé věci hodit na ně a já se staral o kvalitu a vyhráli jsme titul, o kterém mluvíte.

Lidovky.cz Jen mě zajímalo, zda vás to láká…
Pokud budu zdravý, tak bez hokeje nebudu. Začal jsem jako hráč, pokračoval jako trenér, vydržel u toho i ve středním věku, koníček se mi stal prací, tak proč bych to nedorazil? Ale také o vás musí být zájem, protože já se nikde hlásit sám nebudu. A lidé musí pochopit, že jsem trochu zvláštní, že si řeknu svůj názor, což někdo nerad poslouchá. I to bude rozhodovat. Ale pokud se najde někdo, kdo i přesto bude mít zájem a já budu zdravý, tak proč ne.

Lidovky.cz Častokrát jste se svými názory narazil?
Já bych neřekl, že jsem narazil. Spíše jsem se často hodně divil. Když šla práce tak nějak nahoru, řekli vám, že to nefunguje, a po roce, kdy to nefungovalo také, vám řekli, že to byla škoda, ale to už je pozdě. Vždycky jsem šel do klubu, který byl na dně, a podařilo se mi ho dostat nahoru, a když už jsem si mohl začít budovat image úspěšného kouče, tak si to vzal někdo na svá ramena a já jsem najednou dělal všechno špatně.

Lidovky.cz Kdy byly tyto vaše pocity zklamání nejsilnější?
Vždycky se to trenéra dotkne, vždycky coby trenér víte, jestli ještě máte týmu co dát. Nejvíc se mě to dotklo asi na Spartě a v Petrohradu. Na Spartě jsme začali de facto z ničeho, za dva měsíce tomu začali kluci pomalu věřit, já byl odejit a oni udělali titul. A v Petrohradu mě odvolali z prvního místa, kdy jsem se nelíbil jednomu pánovi, protože jsme porazili Viťaz jen 1:0. A oni pak získali titul také. Moc nevěřím, že za ten měsíc, dva někdo práci udělal jinak, lépe.

Lidovky.cz Je to v Rusku v tomto ohledu hodně specifické?
To ano, ale vrátilo se tam hodně věcí zpět. Dřou, mají disciplínu, nyní se cpou peníze hlavně do CSKA Moskva a Petrohradu, protože tomu dali demokracii a ukázalo se, že Rusové ji prostě nezvládají. Jdou cestou, že tam je vždy někdo, koho se bojí. A tak dneska mohou postavit šest, sedm takových týmů, jaké měli na šampionátu.

Lidovky.cz Co vás na ruských angažmá nejvíce překvapilo?
Jak jsou trénovaní, že nemají žádný problém cokoliv zvládnout. Ať jste na ně naložili cokoliv, oni to udělali. Ať jste je zavřeli tam, nebo tam, nebo před zápasem pustili, oddělali si to, co jste po nich chtěli. Když měli pravidla, tak je dodržovali. A překvapilo mě, jak silné slovo tam v mé době měl trenér, což se zase na pár let změnilo, ale teď se to vrací zpět.

Lidovky.cz A vy jste ho měl také? Silné slovo? Respekt?
Myslím, že jsem si respekt vydobyl. Dodnes to je poznat, když přijede třeba pan Treťjak, okamžitě jde k vám, zdraví vás a podá vám ruku, tak to o něčem svědčí. A není to jen o něm. Myslím, že tam respekt my, Češi, máme. Není to jen o mně, ale podobně je to i u Vládi Vůjtka, který tam vybojoval dva tituly, byť šel přímo do silného klubu.

Lidovky.cz Pro vás před měsícem skončila sezona, máte už vybranou dovolenou?
Jezdíme na čtrnáct dní do Chorvatska. Máme zamluvený dům na pláži, parta s dětmi, staráme se o ně, máme tam bazén, vířivku, deset metrů dál je pláž, jezdíme lodí, děláme dětem program, to je takový velký relax (na dovolenou odjel (Říha) minulý čtvrtek).

Lidovky.cz A jak jinak odpočíváte?
Hraju tenis nebo golf, často jezdím na různé charitativní akce. Rád se jdu podívat na každý sport, na který mohu jít. Mám rád divadlo, herce, kteří pracují na pódiu, jdou ze sebe, předvádí se.

Lidovky.cz Dramata, či komedie?
To je jedno, ale pokud si vybírám, tak raději něco lehčího, humorného.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!