130 let

Jan Myšák před americkým brankařem Spencerem Knightem. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Rozhovor

Parta českých kluků, kteří se budou rvát za nároďák, burcuje před MS kapitán dvacítky Myšák

Sport
  •   17:57
Praha - Byl jedním z nejmladších hokejistů litvínovské historie, co okusili jako teenageři extraligu. Loni zažil domácí nezdar na světovém šampionátu dvacítek v Ostravě. Okusil proslulou kanadskou tvrdost. A na konci všeho Jana Myšáka draftovali ikoničtí Montreal Canadiens.

Posílený všemi událostmi za poslední roky teď jako jeden z nejzkušenějších borců Mlejnkova výběru povede národní mužstvo do 20 let za novou výzvou v Kanadě.

Teprve osmnáctiletý útočník je také bohatší o rady litvínovského veterána Viktora Hübla. Sám velký vůdce a mistr dovedností se mladíka snažil připravit na kanadskou misi. Jaký šéf bude Myšák?

Trenéři vás sami jmenovali kapitánem české dvacítky. Jak se těšíte, že budete vůdcem mužstva?
Určitě jsem poctěn, je to ohromná čest vést nároďák. Mám radost a budu se snažit být nápomocný klukům i týmu.

Jan Myšák před americkým brankařem Spencerem Knightem.
Zleva Adam Raška, Šimon Kubíček a Jan Myšák brání brankáře Jakuba Dostála.

Čekal jste, že budete na dresu nosit kapitánské céčko, které vám připadlo už v létě?
Neřešil jsem to. Není to jen o céčku na dresu, ale o lídrech v kabině a těch máme v mužstvu víc. Je pravda, že už v létě jsem chtěl být co nejvíc nápomocný mužstvu a hrát svoji hru.

Vypořádáte se s tlakem, který taková pozice v mužstvu přináší?
Tlak z vnějšku bude vždycky a je třeba si ho nepřipouštět. Jinak žádný necítím.

Kapitáne, jaký za sebou tedy máte tým? V čem vidíte jeho největší přednosti?
Parta českých kluků, kteří se budou rvát za český nároďák. A tak i musíme bojovat, skákat do střel a být nepříjemní. Bez toho to nepůjde.

Kapitán bývá v mužstvu prostředníkem mezi hráči a trenéry. Dá se to uplatnit i ve dvacítkách?
Myslím, že budu prodloužená ruka. Když je třeba něco vyřešit i s kluky, řeším to já. Když něco chtějí trenéři, reprodukuju jejich podněty dál do týmu.

Jak vnímáte letošní turnaj?
Je to celé dost specifické a náročné soustředit se i na věci mimo led. Ale jsme tady a moc dobře víme, do čeho půjdeme.

Očekávání šampionátem od veřejnosti i médií tentokrát nejsou velká. Bude to pro tým výhoda i proti soupeřům?
Může být. Můžeme se bavit o tom, že nebudeme tolik na očích a některý ze silnějších protivníků nás třeba podcení. Protože všichni víme, že se může sejít víc věcí a rozhodne jen současná forma. A ta může na daný zápas přijít.

Vy jste herní pohodu ladil v Litvínově, ale v jedenácti zápasech jste měl jen jednu asistenci. Jste spokojený s výkony, jaké jste tam odvedl?
Beru to pozitivně, naučil jsem se i nové prvky směrem do obrany. Spíš jsem se v posledním roce soustředil na defenzivní dovednosti - oslabení, hru v obranném pásmu. Takže si odnáším mnoho dobrého.

Jedinou přípravu odehrajete se slovenskou reprezentací, s níž už se mužstvo během kempů potkalo. Jaký to bude těsně před mistrovstvím světa soupeř?
Budou nepříjemní, tvrdí a půjdou po nás. Jsou draví a já myslím, že to bude dobrý zápas. Každý soupeř má svou kvalitu a vůbec bych ani Slováky nepodceňoval. Pořád je to příprava a my chceme doladit nějaké věci.

Slováci nejsou stejně jako český tým zrovna pasováni na favority turnaje. V čem vám takový zápas prospěje?
Určitě je dobrý k sehrání mužstva, protože na tréninku nastupujeme jen proti sobě. Už se známe a víme, co která lajna bude hrát. Teď nastoupíme na soupeře, u něhož se mohla spousta věcí změnit a kterého hned nepřečteme.

Jako jednička v brance začne proti Slovensku Nick Malík, jenž začne v této pozici i celý turnaj. Jak tu volbu brankáře vnímáte?
Nick je super kluk, sleduju ho a je výborný, chytá skvěle i v tréninku. Při zápase hodně komunikuje a rád se o hokeji baví. Je zaslouženě jedničkou, budeme mu věřit a pomáhat, co to půjde.

Vy už víte, jaké místo máte v týmu. Ale je ve zbytku kabiny cítit, že se ještě tři jména musí škrtnout?
Víme o tom všichni, ale není tam takové napětí. V tom jsme v pohodě. Během tréninků to však vidět je, pereme se o místa. Beru to jako plus, že se ještě pořád bojuje a každý se chce ukázat.

Vloni jste byl součástí týmu, letos ho povedete. Vnímáte rozdíly mezi oběma mužstvy, i když z loňského kádru je v Edmontonu deset hráčů?
Vloni jsem s týmem nejprve moc nebyl, objevil jsem se až na kempu. Bylo tam dost draftovaných kluků i se smlouvami v NHL. Fakt nabitý tým. Teď víme, že je to trochu jinak, na rozdíl od ostatních týmů jsme v trochu jiné pozici. Ale necítíme žádnou paniku. Chceme jít do turnaje jako jeden člověk.

Nenapadne vás, že se otevírá i šance dojít k medaili, když ostatní výpravy postrádají své největší hvězdy?
Každý tým má určitou kvalitu. Některé nemají své nejlepší hráče kvůli covidu nebo proto, že nedostali povolení z NHL odjet na šampionát. Já to vidím tak, že se musíme se poctivě připravovat na týmy jednotlivě, protože budou mít kvalitu.

Malá odbočka. Váš spoluhráč a litvínovský veterán Viktor Hübl je čerstvým extraligovým rekordmanem, když překonal v historických tabulkách produktivity základní části Petra Lešku ziskem 787 bodů. Co říkáte na to, že se mu to na konci kariéry povedlo?
(smeká čepici) Klobouk dolů, je to neskutečné. Mám za něj hroznou radost, že to dotáhl. Viktor je skvělý člověk a moc mu to přeju. Ohromně si to zaslouží.

Stihl jste poslat gratulaci?
Ve chvíli, kdy ten rekord dorovnal, jsme měli akorát trénink, ale musím se s ním spojit a pogratulovat mu.

Jeho zkušenosti by se vám teď mohly hodit. Dělal vám před MS mentora?
Popřál mi každopádně hodně štěstí. Než jsem odjel na sraz národního týmu, soustředili jsme se spolu na nácvik buly. Věděl jsem, že tady se z křídla přesunu na centra, a tak mi obrovsky pomáhal. Jsem mu hrozně vděčný.

Autor: