Pondělí 9. prosince 2024, svátek má Vratislav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Plekanec: Mladí už si běžně otevírají hubu

Sport

  22:00
MONTREAL/PRAHA - V létě se oženil, už druhý měsíc si užívá narození syna. Životní období jako hrom... Jen hokejová sezona zatím Tomáši Plekancovi (29) nevychází podle představ. Jeho Montreal má stále daleko k postupu do play off, i sám útočník zažil už produktivnější časy a třeba nedávno se při tréninku dostal do potyčky s vlastním spoluhráčem. „Pořád doufáme, že se zvedneme. Ale je pravda, že doufáme už dlouho,“ říká.

Winnipeg Jets - Montreal Canadiens (Plekanec) foto: ČTK

Přiznejte se – kdy jste naposledy s Canadiens zažil tak mizerné období?
Za celou dobu v Montrealu si nepamatuju, že bychom byli dole takhle dlouho. Poslední tři roky se stávalo, že jsme se mimo příčky pro play off pohybovali, ale pak to stejně nakonec dotáhli. Jenže teď jsme na tom špatně od začátku sezony.

Je druhá polovina ledna. Nepřipouštíte si v klubu, že už to nemusí letos vyjít?
To ne, pořád věříme, že uděláme sérii výher. Na druhou stranu tohle si říkáme často, a žádná série ještě nepřišla – teď už je to hodně na čas. Jestli něco má přijít, tak musí hned.

Jak si letos vede

Za 46 zápasů v sezoně si do statistik připsal devět gólů a 22 asistencí, za což mu mezi Čechy v NHL patří 7. místo.

Jeho Montreal se ve Východní konferenci pohybuje daleko za příčkami pro play off.

Co vás může nakopnout?
Před pár dny jsme porazili Rangers, jeden z nejlepších týmů současnosti, kromě Washingtonu hrajeme ještě s Pittsburghem a Torontem – tedy s týmy, které se zvedly. Právě na nich bychom se potřebovali zvednout i my. Než v NHL začne pauza kvůli All Star Game.

A co na situaci říká vedení klubu? Zdůrazňuje vám její vážnost?
Tady není zvykem dělat nějaké velké mítinky, měli jsme jen jeden v půlce sezony. Všichni vědí, jak tabulka vypadá. Ztrácíme kolem deseti bodů, což je dost. Je co zlepšit.

Teď k vám: ohlížíte se osobně často zpátky do minulosti, nebo spíš hledíte dopředu?
Když se nedaří, říkáte si, že další zápas bude lepší. Jenže to se nedá donekonečna. Že bych tu přemýšlel, co bylo špatně, to ne. Ale zase jsem v klubu nejdéle z hráčů...

... takže si připouštíte tlak...
Horší to určitě bylo, když jsem před pár lety bojoval o nový kontrakt a nedařilo se mi. Ale bylo to horší tím, že jsem si to sám horší dělal. Teď jsem víc nad věcí, snažím se myslet pozitivněji. A věřit.

Absolvoval jste v ligovém zápase už nějakou bitku?
Ještě ne, to mají na starost jiní kluci. Když to nevyhledáváte, prát se nemusíte. Já si spíš svou energii nechávám na hru.

Jsou to zhruba dva týdny, co jste se na tréninku popral se spoluhráčem P. K. Subbanem. Ptají se vás na to lidé pořád?
Tady se to neřešilo, to v Česku byl kolem toho humbuk. V Kanadě je to celkem normální, takové věci se dějí běžně. Nebyla to velká bitka, bylo to spíš hodně zveličované.

Možná proto, že jste překvapil dost těch, kteří vás mají za velkého kliďase...
To asi jo, ale taky odsaď podsaď. Jsou věci, které se nedělají. Někdo měl problémy s respektem a nezodpovědností vůči spoluhráčům, což za naší situace není možné. Já nepatřím mezi ty, kteří jsou pořád slyšet, ale pokud je třeba něco pronést, tak s tím problém nemám. A když něco vytočilo mě, je to už co říct.

Takhle jste reagoval poprvé?
Takhle hodně jo. Potyčky při tréninku bývají, ale obvykle proto, že jsou hráči podráždění, když je někdo sekne. Tohle nezpůsobil žádný kontakt, jenže když něco řeknete a on to nebere vážně, je třeba něco udělat, aby se to dotyčný naučil.

Jaký máte od té doby vztah?
Úplně normální, opravdu nic proti němu nemám. Jsme spoluhráči, samozřejmě s úplně jinými vlastnostmi. Není to ale o osobní nenávisti.

Ale přece jen – Subbanovi je 22 let. Dokážete si představit, že byste se v jeho věku chytil v týmu s někým starším?
Absolutně ne. V té době spousta věcí nepřicházela v úvahu jako teď z pohledu mazáka a mladého kluka. A přitom to není zase tak dávno...

Winnipeg Jets - Montreal Canadiens (Plekanec a Pavelec)
Montreal Canadiens (Plekanec a Yanick Weber)

Povídejte ze svých zkušeností.
Člověk byl rád, že v kabině sedí, a držel hubu, kdežto dneska přijde mladý kluk do šatny, je tam chvíli ticho a po třech dnech už se chová, jako kdyby odehrál tisíc zápasů.

Pozorujete obecně, že je dnes v NHL menší úcta ke zkušenějším hráčům?
Nevím. Já ze sebe nedělám starého hráče, vždyť mi ještě není ani 30. Ale vím, jak to myslíte – ti kolem 20 let jsou schopni si otevřít hubu, kdežto za nás tohle nebylo. A to už vůbec nemluvím o dobách, kdy jsem ještě nehrál.

Dokážete se v pozici čerstvého táty soustředit na hokejovou práci stejně jako dřív?
Myslím, že jo, i když je to trochu jiné... Ale o malého Matyáše se musíme postarat, dát mu co nejvíc.

Už máte narýsováno, že obuje jako první brusle?
Spíš to beru tak, že když to dítě vyrůstá v nějakém prostředí a uvidí mě hrát hokej, tak si tu hokejku vezme samo do ruky. Já to viděl třeba u Jardy Špačka, který má dva malé kluky. Oba přesně tohle dělají.

Jen pro představu: kolik hodin denně v průměru naspíte?
Když se to povede, tak si odpolední spánek dám. Ale přes den pomáhám! V noci je to v pohodě, to se vyspím. Lucka (Vondráčková – pozn. red.) to nějak zvládá.

Když už jste zmínil svoji ženu, před pár dny měl v Praze premiéru film, kde má hlavní roli.
Vím, Labyrint se jmenuje... Ale vůbec netuším, o čem to je. Neviděl jsem od ní už víc věcí.