Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Letadlo s čs. hokejisty záhadně zmizelo v mlze nad La Manche. StB nevěřila, že šlo o nehodu a rodiny pronásledovala

Sport

  6:00
PRAHA - Nad kanálem La Manche se převaluje hustá bílá mlha. Píše se 8. listopad 1948. Francouzský pilot René de Narbonne se dohaduje se svými pasažéry, nelíbí se mu množství těžkých zavazadel. Nakonec se však najatý dvoumotorový letoun Beechcraft v 16.38 odlepuje od dráhy pařížského letiště Le Bourget.

Beechcraft Model 18 - v tomtu typu letadla zmizeli českoslovenští hokejisté. foto: Wikimedia

Přetížený stroj s identifikačním označením F-BGAF a osmi lidmi na palubě se vydává na cestu do Londýna, i když jim počasí vůbec nepřeje. Válečný hrdina Narbonne však převážel odbojáře přes kanál i za horšího počasí...

V 17.39 se ozývá dispečerům naposledy. Pak už letoun nikdo nikdy nespatřil. Stejně tak jako nespatřil nikoho z šesti československých hokejových reprezentantů, kteří byli na palubě a kteří mířili do Anglie na exhibiční turné. Pro nejznámějšího z nich, čtyřiatřicetiletého Ladislava Trojáka – prvního slovenského mistra světa, to přitom měla být poslední akce. Chtěl se vrhnout na trénování. A zatímco on našel chladný hrob na dně La Manche, pro jeho rodinu mělo to nejhorší teprve přijít. Ale pěkně popořadě.

Troják se narodil 15. června 1914 v Košicích. „Strýc pocházel z početné rodiny, bylo jich celkem devět dětí,“ vzpomínal Ladislav Tekely. Otec Troják pracoval v nedaleké cihelně. Malý Ladislav si krátil chvíle na nedalekých rybnících. Pak už byl jen krok k hokeji.

V místním klubu vyrostla z Trojáka ofenzivní hvězda. Poprvé o sobě dal muž s přezdívkou Patrik pořádně vědět v roce 1934. Dvacetiletý útočník zaujal na turnaji Tatranský pohár obránce LTC Jana Michálka. Ten po svém návratu do Prahy šéfům líčí, že by stálo za to se na nadějného hráče podívat.

Manažeři špičkového evropského klubu LTC sedli do auta a vydali se do Košic. Troják je svými výkony uchvátil, ale přestup se zadrhl. Otec Troják nechtěl syna do Prahy pustit, hokej považoval za zbytečnost.

Pětkrát vyhrál ligu

Mladý Ladislav si od 14 let přivydělával taháním vozíků s cihlami. A v čase zájmu LTC měl ve fabrice povýšit a dostat přidáno. Chudé rodině, která měla často na jídelníčku koňské maso, by se další příjem hodil. Jenže Troják neodolal a 16. října se vypravil do Prahy.

A už 21. listopadu nastoupil k prvnímu reprezentačnímu zápasu – jako první Slovák v národním týmu. V hlavním městě se už pak usadil natrvalo, bydlel v Radlické ulici v Praze 5. Zářil v LTC i reprezentaci, přes den dělal účetního v cukrovaru. „Jako kluk jsem bydlel na Smíchově, takže jsem celý den lítal po ulicích, abych ho potkal. Byl to můj hrdina,“ přiznal v roce 2011 pro LN sportovní historik Miloslav Jenšík.

Největší tragédie v dějinách čs. hokeje.

S LTC Troják pětkrát vyhrál ligu, stejný počet triumfů získal během války v Českomoravské lize. Krátce po příchodu do slavného klubu se propracoval dokonce do prvního útoku, na pravém křídle hrál s Josefem Malečkem a Oldřichem Kučerou. „Troják lítal jako blázen podél hrazení nahoru a dolů,“ popsal jeho styl Vladimír Zábrodský, jeho pozdější spoluhráč.

Vrchol Trojákovy kariéry přišel na šampionátu v Praze 1947. Za Československo řádil útok Stanislav Konopásek – Troják – Zábrodský. „Patrik“ se nakonec stal prvním slovenským mistrem světa v historii, převzal i cenu pro nejslušnějšího hráče turnaje.

Jenže pak přišel únor 1948 a změna režimu. A komunisté chtěli, aby vzorný reprezentant vstoupil do strany. Troják dlouho odmítal, až výhrůžka, že ho nepustí na podzimní turné s reprezentací, ho přiměla podepsat. „Zaplatím příspěvky, ale na schůzích mě neuvidíte,“ křičel tehdy.

Turné ve Francii a Anglii mělo být pro čtyřiatřicetiletého Trojáka poslední reprezentační akcí. „Před odletem podepsal trenérskou smlouvu s polským svazem. Po návratu měl jet do Varšavy,“ popisovala na webu hokejových Košic neteř Jolana Štempelová. Jenže problémy s anglickými vízy a náhoda posadily Trojáka do osudného letadla.

Výslechy a sledování StB

Muž, který nesnášel lži, po sobě zanechal manželku Leu a šestiletou dceru Janu. Pro už tak trpící rodinu přišly těžké časy. Komunisté totiž nevěřili, že Troják a spol. havarovali. Rodinní příslušnici šesti hráčů byli jako doma na výsleších StB, pronásledovalo je ponížení a perzekuce. „Mysleli si, že ulétli někam do Španělska,“ řekl LN další reprezentant Augustin Bubník, který zemřel v roce 2017.

Byt Trojákových je dnem i nocí hlídán StB. Lea Trojáková má problém sehnat práci, musí prodat manželovy medaile či motocykl Jawa – odměnu za stříbro z olympiády. Práci jí dá až jeden nebojácný známý, který ji zaměstnal jako uklízečku. Ústrkům však není konec. Rodina je nuceně vysídlena z Prahy, dcera Jana ještě ve druhé třídě dostala od soudruha ředitele facku za otcovu zradu. „Zacházeli s nimi jak s nepřáteli režimu,“ líčil Jenšík.

Komunisté dlouho věřili, že jsou hokejisté za hranicemi. Nepřesvědčily je ani informace z Francie, že na podzim 1949 vydal La Manche dvě těla, z nichž jedno je identifikováno jako pilot Narbonne. Odškodnění z Francie se k Lee dostalo až v roce 1953. Po měnové reformě...

V dubnu 1969 dcera Jana opustila Československo. Měla to být jen návštěva příbuzných v Clevelandu. Nakonec však v USA zůstala napořád. Opakovaně žádala, aby československé úřady umožnily odjet i její matce. „Vždy jí to zamítly. Tak ji to rozrušilo, až ji ranila mrtvice a ochrnula na polovinu těla. Teprve potom úřady povolily a vzkázaly: vzdejte se oficiálně penze a můžete vypadnout,“ vzpomínala dcera Jana v knize Na oltáři komunismu...

Musel jsem říct, že se jim táta nikdy nevrátí

Článek o největší tragédii československého hokeje mohl být klidně o něm. Bývalý útočník Augustin Bubník (†2017) v roce 2011 popisoval v rozhovoru pro LN, jak byl na zájezdu v Paříži a Londýně, a dokonce se tehdy snažil přemluvit spoluhráče Miloslava Pokorného, aby si s ním vyměnil místo v letadle. Ten to odmítl a Bubníkovi tím zachránil život...

LN: V jednom rozhovoru jste označil Ladislava Trojáka za svého hokejového otce. Proč?
Já byl tehdy hodně mladý kluk, osmnáctiletý benjamínek. Ladislav si chodil k mému tátovi pro maso a ten mu říkal: Ládíku, dej pozor na toho mýho kluka.

LN: Měl vás tedy na povel. Poslouchal jste ho?
To víte, že ano.

LN: Jaký vůbec byl?
Vynikající člověk. Čestný, přímý, nesnášel lži a nepravdy.

LN: A hokejista?
Obyčejně hrával na pravém křídle. Předváděl jednoduchý a poctivý hokej, skvěle bránil.

LN: I s ním jste se vydali v listopadu 1948 na onen osudný zájezd. Proč jste pak v Paříži přemlouval Pokorného, aby si s vámi vyměnil místo?
Chtěl jsem vidět music hall Folies Bergere. Míla byl o rok starší a byl mi vcelku podobný, Paříž už znal. Proto jsem chtěl, abychom si vyměnili pasy a letěl místo mě v první skupině a já abych měl volnou neděli v Paříži. Neměli jsme totiž čas ani nakoupit dárky.

LN: Jak to?
Hráli jsme totiž v sobotu večer zápas a počítali, že všichni odletíme do Londýna v pondělí. V neděli ráno nás ale vzbudili a řekli, že jsou potíže s letenkami, a že musíme odletět už odpoledne. Tak jsme aspoň rychle sedli do autobusu a jeli na krátkou prohlídku Paříže. Pak jsme už vyrazili na letiště.

LN: A tam vznikl problém, že?
Ano, zjistilo se, že čtyři hráči nemají anglická víza. Ti tedy museli zůstat v Paříži s tím, že jim je pan Ekrt z našeho velvyslanectví zajistí v pondělí. Navíc už při odletu z Prahy vznikl jiný problém, protože místo náhradního gólmana Zdeňka Jarkovského a obránce Zdeňka Švarce letěl nějaký tehdejší československý ministr na zasedání UNESCO. Oba hráči tedy za námi přiletěli až později, takže v Paříži zůstalo celkem šest hokejistů.

LN: A vy?
My jsme ráno v pondělí jeli v Londýně na trénink a čekali na zbytek výpravy. Ale viděli jsme, že panuje velká mlha. Nebylo pořádně vidět ani z našeho autobusu, který nás vezl z hotelu na trénink. Dva vedoucí výpravy odjeli na letiště čekat na tu šestici, měli je přivézt rychle na stadion.

LN: Jenže zápas začal bez nich...
Nastoupili jsme tedy jen v osmi hráčích. Po první třetině začal ale soupeř taky hrát v osmi, což nám přišlo divné. Nakonec jsme vyhráli 5:3. Potom přijel jeden ten Angličan ke mně a místo blahopřání mi projevil upřímnou soustrast. Jenže já o ničem neslyšel.

LN: Vy jste ještě nic netušili?
Ne. Až on mi povídá: Ty jsi neslyšel, že v amplionu hlásili, že letadlo s vašimi hokejisty asi spadlo? Proto jsme my stáhli sestavu také jenom na osm hráčů.

LN: Co následovalo potom?
Bylo to hrozné. Celou noc jsme proseděli v hotelu a čekali na nějaké zprávy. Třetí den jsme místo pokračování turné po Anglii odletěli do Prahy. V letadle jsme ještě nad La Manchem koukali z okýnek, zda něco nezahlédneme...

LN: V Praze na vás prý nikdo nečekal...
Oni tam totiž nic netušili. Já jsem věděl, že Trojákovi bydlí v Praze 5 v Radlické ulici. Tak jsem se tam vypravil. Musel jsem jeho manželku a dcerku informovat, že se jim táta už nikdy nevrátí. Byla to jedna z nejhorších chvil v mém životě.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!