Ano, je pravda, že se Polák domluvil na zkušebním kontraktu v Torontu, kde mu po sezoně vypršela roční smlouva na 2,25 milionu dolarů. Jenže zatím nebyla příležitost, aby vedení klubu přesvědčil. Stále totiž není schopný po dubnovém zranění nohy odehrát zápas, ač se v zámoří objevily zprávy, že by ve středu mohl poprvé naskočit.
„Bohužel ještě není připravený. Mluvil jsem s ním a pořád to nejde, byť se posouvá kupředu,“ pravil slavný kouč Mike Babcock.
To jsou pozitivní slova. Mnohem víc vypovídající jsou však ta, která pronesl minulý týden: „Roman se musí nejdřív uzdravit. Abych řekl pravdu, jeho budoucnost v Torontu jsem zatím pořádně neřešil. A to se nezmění do chvíle, než bude připravený naskočit do zápasu.“
Kdo ví, jestli ta chvíle ale vůbec přijde. Polák má za sebou těžké zranění, které utrpěl v dubnu během druhého zápasu play-off proti Washingtonu. Jeho zlomenina nohy byla tak ošklivá, že horší bolest v životě nezažil. Nedala se rovnat ani té, kdy ho tvrdě vystřelený puk trefil do obličeje a zlomil mu líci.
Operace, které se musel podrobit, mu sice ulevila, přesto byl po ní teprve na začátku. „Byl jsem nepoužitelný a tři měsíce chodil jen o berlích. Sám jsem nic nezvládl. Pro manželku jsem byl vedle dcerky a syna jako třetí dítě,“ vypráví Polák.
Když berle odložil, připadal si jako jednonohý. Všechny svaly na poraněné noze zmizely. „Neměl jsem vůbec žádné stehno ani lýtko.“
Polák se přes léto učil znovu chodit doma v Ostravě vedle lidí po těžkých dopravních nehodách. A pomalu nedokázal ani řídit auto. „Když jsem sednul za volant, tak jsem si dal levou nohu na brzdu a pravou na plyn. Při každém pohybu jsem musel zvedat celou poraněnou nohu. Nahoru a dolů. Byl to pěkný trénink,“ popisuje.
Noha přitom celou dobu neustále bolela. A nejvíc ve chvílích, když ji každý den hodinu procvičoval. Polák se však nevzdával a bojoval. Dopředu ho hnala touha vrátit se a získat v NHL nový kontrakt. Moc dobře si uvědomoval, že jinak mu hrozí v 31 letech konec kariéry. Tedy alespoň za mořem.
Je to paradox, protože loni v červnu bojoval se San Jose ve finále Stanley Cupu, v uplynulé sezoně patřil k nejvytěžovanějším bekům Toronta a sám si pochvaloval, že prožívá nejlepší období kariéry.
Spoluhráč Frederik Anderson sice říká: „Je skvělým učitelem pro mladé, kterých je v Torontu dost. Perfektně zvládá ukazovat jim, jak to chodí na ledě.“
Trenér Babcock dokonce vychvaluje jeho přístup: „Fandím každému, kdo tvrdě pracuje a dělá věci poctivě. Jako trenér se nikdy nechcete zmýlit a v důležitých chvílích sázíte na hráče, kterým věříte. Hokejisté jako Polák u mě mají v tomhle ohledu šanci vyhrát.“
Ve finále však rozhoduje schopnost odevzdat na ledě sto procent. Polák je bohužel stále limitovaný a čas hraje proti němu. Zvládne se dát dokupy a získá v Torontu kontrakt? Podle zámořských novinářů je jeho budoucnost v klubu v tuto chvíli nejistá, protože nemá šanci ukázat, zda je schopný týmu pomoct.
To není lehká situace na psychiku hráče. „Roman rozumí situaci a ví, že jsme mu nic neslíbili. Počkáme a uvidíme, jak se všechno vyvrbí,“ říká generální manažer Lou Lamoriello.
