Reprezentační nováček Pavelec: Chci se soustředit jako Vokoun

Naopak, hokejový brankář Atlanty je vděčný, že může být součástí národního týmu. "Už na olympiádě se mi splnil hlavní cíl sezony," říká. "A teď se poperu o další." Nominace na blížící se mistrovství světa v Německu by mu neměla uniknout. Přitom na svůj reprezentační debut ještě stále čeká.

VIDEO: PAVELEC UDIVIL NHL.CHYTAL BEZ MASKY JAKO LEGENDÁRNÍ PLANTE - VÍCE ČTĚTE ZDE!

Přiznejte se: proběhne vám tohle občas hlavou? Nebo svůj první start neřešíte?
V hlavě to určitě mám. Já se na něj strašně moc těším, ale kouč Růžička ještě neřekl, kdo na šampionát pojede a kdo ne.

Ale řekl. Počítá s vámi a prý byste měl určitě odchytat jeden zápas na Švédských hrách.
Pokud to přijde, budu fakt rád. Ovšem pořád si myslím, že adeptů do Německa je nás víc a každý o to musí zabojovat. Jsou tu i ­jiní gólmani, kteří prokazují svou kvalitu.

Jako třeba Dominik Hašek?
V jeho věku jsou jeho výkony neuvěřitelné. Ale znovu: je to otázka pro trenéra, jestli by ho vzal. Mně je jedno, kdybych dělal náhradníka jemu nebo Tomáši Vokounovi. Od obou se strašně moc přiučím.

Také byla varianta, že v případě neúčasti Tomáše Vokouna byste byl jedničkou na šampionátu vy. Není vám to teď trochu líto?
Líto? Takhle to vůbec neberu. Já jsem vděčný, že tu můžu být. Šampionát mi možná konečně napotřetí vyjde, předtím se do toho vždy něco přimotalo. Tak si teď užívám, že se peru o šanci.

Přesto: jaké to je, být pořád náhradníkem?
Je jasné, že hrát zápas chce každý. Ale každý sem taky přijel, aby byl součástí týmu, a to v jakékoliv roli. Já tu nejsem, abych se nějak ukazoval, vím, že chytat může jen jeden. Tohle nijak neprožívám.

A jaká byla během olympijských her ve Vancouveru?
Krátká, vždyť trvala jen čtrnáct dní. Problém ovšem v ničem nebyl, Tomáš tam odchytal všechno.

Dá se od něj něco pochytit?
Každý brankář má svůj styl. Ale když je v kabině někdo zkušenější, určitě sledujete, jak se chová. Je neuvěřitelné, jak se dokáže připravit na klíčový zápas a odchytat ho v pohodě. To na něm obdivuju nejvíc.

Dá se něco takového vůbec naučit? Nebo to musí mít zkrátka člověk vrozené?
Podle mě se to speciálně u Tomáše trochu vyvíjelo. On toho má hodně odchytáno v NHL i v reprezentaci, ale každému tréninku se věnuje na sto procent. Díky tomu se pak cítí při utkání výborně, umí se koncentrovat na každou střelu. Viděli jsme to už na olympiádě: odchytal toho strašně moc, ale pořád byl psychicky v pohodě.

Je pravda, že na ledě vypadá nesmírně soustředěný. Můžete jeho mentální přípravu trochu víc přiblížit?
Ale v tom není žádná věda, on to má jen v hlavě pořádně srovnané. Ví, co chce. Já, i když ho znám tak krátce, tak vidím, že když přijde do haly, soustředí se pouze na zápas. V­tom nic speciálního není, možná je to těmi zkušenostmi. Čím více jich máte, tím lépe pro vás.

Když mluvíme o koncentraci: je to jedna z těch věcí, na kterých musíte zapracovat i vy?
Rozhodně. Například Tomášovi se jeden zápas nepovedl, ale potom byl v­těch dalších schopný znovu tým podržet, vychytat nulu. Ono je k ničemu, když jednou máte padesát zásahů, ale druhý den po čtyřech gólech střídáte...

... což se několikrát během sezony stalo i­ vám...
A změnit to je taky můj velký cíl do příštího ročníku.

Tak tedy přejděme k vám... Jak jste vůbec spokojen se svou zámořskou sezonou?
Neudělali jsme play off, takže v­klubu bylo zklamání určitě znát. Ale já celkově spokojený asi jsem, i­když to často bylo takové... Takové nahoru dolů.

Dostával jste ale často důvěru trenéra...
Ano, tolik šancí jsem ani sám nečekal. Přišla dost brzy, za což jsem rád. Tak to tak snad vydrží i v budoucnosti.

Máte ji v Atlantě jistou?
Tam má každý hráč nejisté místo. Končí mi smlouva, všechny tam teď vyhazují. I když já cítím, že by mohlo vyjít, že se mnou prodlouží. Ovšem teď opravdu netuším, jak to bude doopravdy, protože my měli pohovor s trenéry, které potom vyhodili. Budu jen čekat, jak se celá věc u mě vyvine.

Věříte tedy, že jste si svými výkony o nový kontrakt řekl?
Ta sezona mohla být také o dost horší. Ale vím, že mohla být i lepší, že jsem zkrátka mohl podávat stabilnější výkony. Kdyby jo, kdo ví, kam bychom se s týmem dostali.

V čem byl největší problém toho, že se tým neprobojoval do vyřazovací části?
My prohráli osm zápasů v řadě, a kdo se v NHL chce dostat do play off, musí se tohohle vyvarovat. Ke konci se vlastně s­naší ztrátou nedalo už nic dělat. Je to škoda.

Ovšem z Atlanty byste přesto nechtěl odejít, že?
Atlanta mě draftovala, jsem tam už tři roky. Zvykl jsem si na město i tamní lidi, tak komu by se chtělo stěhovat. Ale kdyby ano, zkrátka si sbalím bágl a odejdu. Nemám ještě rodinu, takže problém by s tím nebyl. K hokejovému životu to patří.

Budete na klubové starosti myslet i během šampionátu?
Ne. A nemyslím, že nás s tím teď budou otravovat. Ale jestli se klubové vedení chce o tom se mnou bavit, tak klidně. Mě to nerozhodí.