Olomouc potvrdila, že se jí proti Třinci daří, ten prohrál už počtvrté. Sparta hladce přehrála Vítkovice |
Saláka čekají první zápasy od 26. února, kdy chytal při svém posledním angažmá v KHL za Dinamo Riga v Novosibirsku. „Chodil jsem pravidelně do posilovny. Byl jsem několikrát na ledě s veterány, připravoval jsem se s hráči z NHL. Takže nic jednoduchého. Poslední měsíc už jsem na ledě trénoval častěji,“ řekl Salák v rozhovoru pro klubový web.
Doufá, že se Spartou bude slavit titul, jako se mu to povedlo v roce 2011 v dresu Färjestadu ve Švédsku. „Hokej hrajeme pro úspěchy, pokud hráče nezajímají, asi je něco špatně. Když je člověk mladší a má za sebou úspěch, očekává, že budou přicházet každý rok. Tak časté ale nejsou,“ uvedl Salák.
Dalšího titulu se nedočkal ani v Petrohradu, kde chytal v sezoně 2013/14 i v časti té další. „V Petrohradě jsme měli skvělý tým, ale nakonec mě úspěchy minuly, protože jsem byl vytrejdovaný a tým začal vyhrávat po mém odchodu. KHL je hodně specifická, protože tehdy měla z třiceti týmů reálnou šanci na úspěch tři čtyři mužstva,“ prohlásil Salák.
Do zahraničí odešel už v 19 letech z juniorky Českých Budějovic. Nejdříve rok chytal ve druhé nejvyšší soutěži v Joensuu za Jokipojat a potom další dva roky v TPS Turku v elitní lize.
„Když jsem odcházel z Budějovic, neměl bych šanci se do prvního kádru dostat. Člověk je v mládí někdy naivní a hloupý, takže má představu, že to jinde funguje, kdo ví jak. Má cesta mi ale hodně dala. Bůh ví, jak bych dopadl, kdybych do zahraničí nešel,“ konstatoval Salák.
„Vzal jsem to tehdy přes Finsko, kde jsem si měl vyzkoušet druhou finskou ligu. Nakonec z toho bylo čtrnáct let v zahraničí, ale takhle beru celou svou kariéru. O budoucnosti jsem se vždycky rozhodoval až po sezoně podle nabídek. Když se jejich úroveň zvyšovala, byl jsem rád, že jsem mohl hrát venku a na mezinárodní scéně,“ řekl.
V sezoně 2009/10 bojoval o NHL na farmě v AHL v Rochesteru a odchytal za Floridu dva zápasy. „Tenkrát byli na Floridě lepší gólmani a já se neprosadil, protože jsem na to jednoduše neměl. Hledal jsem si jinou cestu. Když přišly nabídky odjinud, cítil jsem, že bych chtěl chytat někde jinde,“ uvedl.
Po mistrovském roce v Karlstadu nedostal během ročního působení v AHL v Rockfordu šanci na další zápasy v NHL od Chicaga. Po další sezoně ve Färjestadu pak strávil sedm let v KHL, kde začal v Petrohradu, pokračoval v Novosibirsku, Jaroslavli a nakonec chytal v Rize.
„Nasbíral jsem obrovské zkušenosti, protože jsem měl možnost vidět, jak se hokej dělá i jinde po Evropě. Občas to je specifické klub od klubu, ale jsem rád, že jsem toho prošel tolik. Vždycky jsem byl vděčný za šanci a jsem rád, že má zahraniční kariéra byla takhle dlouhá. Věřím, že díky rokům v zahraničí mám určité zkušenosti a nadhled,“ uvedl Salák.
Velkou oporu vidí v rodině a manželce Michaele. „Vždycky jsme byli spolu. Nikdy jsem nerozděloval pracovní kariéru a rodinu. Do každého angažmá jsme šli společně, takže manželka udělala za posledních deset let obrovské penzum práce od hledání školek až po zařizování bydlení, protože jsme se asi patnáctkrát stěhovali. Manželce patří obrovský dík, protože bez ní by to nebylo možné. Kdyby mi řekla, že takhle už ne, asi bych v zahraničí nebyl a přizpůsobil bych se,“ prohlásil.
Jeho dcery Charlotte Mia, Beatrice Anna a synové Frederick a Sebastian se už těší na dalšího sourozence. „Jsem šťastný. Velká rodina je pro mě požehnáním. S manželkou máme krásný vztah, klape nám to a děcka máme zdravá. To je pro mě v životě nejdůležitější. Naše rozhodnutí bych neměnil, přestože jsme byli mladí rodiče, což má své výhody i nevýhody. Je to spousta práce, ale velká rodina je můj život,“ dodal Salák.