Sobota 25. června 2022, svátek má Ivan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Sport

Sláva, syn, deprese, návrat, vir. Teď mě máloco srazí, říká Bartošák

Zleva Richard Jarůšek z Litvínova a brankář Třince Patrik Bartošák. foto: ČTK

Začal brnkat na kytaru, obarvil se na blond. Pro leckoho to představuje okamžiky, na které se dlouho nezapomene. Pro Patrika Bartošáka to byla jen zrnka v hromadě nevšedních událostí, které se za necelý rok v jeho životě odehrály. „Bylo to jako na horské dráze,“ líčí šestadvacetiletý gólman. Zažil slávu, deprese i restart hokejové kariéry. „Ať se stalo cokoliv, vím, že mě teď už porazí máloco.“
  9:03

Budoucnost Dynama je nejistá. Vedení Pardubic stále nerozhodlo, komu klub přenechá

Od středy je doma. Telefonuje z ostravského bytu, občas vypadává signál a on se musí přiblížit k oknu.

Ale i z nekompletních vět pochopíte, jak ho štve náhlý konec sezony. Ještě minulý víkend věřil, že klubu Modo vychytá postup do švédské ligy. Jenže jeho plány nakazil koronavirus. „Chtěl jsem v Modo zůstat i příští sezonu. Město, klub i mentalita lidí mi strašně sedla,“ líčí Bartošák. „Jenže zase hrát druhou divizi? Proberu to s agentem i s rodinou.“

Hokejový brankář Patrik Bartošák doma hraje s dcerou na kytaru
Zleva Richard Jarůšek z Litvínova a brankář Třince Patrik Bartošák.

Ve světě najdete víc sportovců, s jejichž osudy si virus trpce pohrál. U Bartošáka ale zkazil happy end jeho roztodivného příběhu.

 Ale popořadě: ještě loni chytal v průměrných Vítkovicích, odkud se vyšvihl až na mistrovství světa, kde do klíčových bitev nastupoval jako jednička. Během turnaje si z Bratislavy odskočil do Ostravy, kde jeho partnerka porodila syna Damiana. Po šampionátu se přestěhoval do Třince, kde si za měsíc mohl přijít na víc než milion korun – na extraligové poměry luxusní částka.

Jenže místo titulu kráčel k potížím. „Něco se stalo, najednou mě nic nebavilo a nešlo jen o hokej. Do detailů bych nezacházel,“ požádá.

Leccos ale naznačí: „Souvisí to i s tím, jaký jsem. Dokážu být arogantní a odporný, ale zase si vyčítám spoustu věcí, o kterých by jiní nepřemýšleli. V tom se z hokeje stala jen práce, do které musím chodit.“

Deprese léčil alkoholem. Kvůli porušení životosprávy s ním Třinec v polovině listopadu ukončil smlouvu. A rázně řešil problémy i Bartošák. Přerušil kariéru, měsíc strávil v Praze na soukromé klinice. Učil se jinak přemýšlet.

„Dřív byl hokej a potom vše ostatní. Teď vím, že hokej je součást života,“ líčí extrovert. „Nepodaří se mi dva tréninky, stále ale vím, že můžu být dobrý táta. Mám nové koníčky. Snažím se užívat každou chvíli – třeba se ve třech koukáme na televizi, vedle nás sedí pes. Dřív bych si takové chvilky nevážil.“

Bartošák ví, že se jeho démoni mohou zase zjevit. Věří, že je dokáže hned v zárodku rozehnat. A kdyby ne, může kdykoliv zavolat terapeutce, s níž je párkrát do týdne v kontaktu. Leč už je z něj zase spíš hokejový profík než pacient.

S vítkovickou juniorkou trénoval už koncem roku. Potom se chystal s prvoligovou Jihlavou, kde cepuje gólmany Petr Jaroš. „Zase jsem dostal jiskru. Bavilo mě, jak se zlepšuju a jak pro mě bylo lehké chytat puky,“ popisuje.

V závěru ledna si pro restart kariéry vybral Modo. Vedl si znamenitě. V základní části pochytal 93,6 procenta střel, průměrně inkasoval 1,79 gólu. V play off si v prvním zápase proti Björklövenu připsal 54 zákroků, v dalším zase 39. Za stavu 1:1 ale série hraná na tři vítězství skončila.

„I když se jinde ligy zavíraly, doufal jsem, že to dohrajeme aspoň bez diváků,“ říká gólman. „Mrzí mě to, protože jsem dva měsíce viděl, kolik úsilí a peněz klub vložil do toho, aby se vrátil do ligy,“ smutní Bartošák. Postup nikomu nepřiřkla ani švédská federace.

Na rozdíl od českého svazu, který v obdobné situaci posunul výš vítěze základní části z Českých Budějovic. „Ptal jsem se, jestli není nějaká možnost, ale mluvilo se maximálně o nějaké finanční kompenzaci,“ přibližuje Bartošák.

Víc se nepídil, spíš sháněl letenky. „Uvažoval jsem, že bych ve Skandinávii ještě chvíli zůstal, ale přítelkyně chtěla domů. Takže se udělal kompromis a letělo se domů,“ usměje se. Stejně jako v tuzemsku je i ve Švédsku nedostatek roušek. „Přitom je Švédové vůbec nenosí. Když jsme si nasadili na letišti masky, byli jsme za exoty,“ líčí Bartošák.

Sehnal je v obchodě se stavebninami, synka halili pod nános plenek. „A snad je vše v pohodě!“ hlásí už z bytu, kde začal jeho divoký rok.

„I příští rok bych chtěl do ciziny, klidně za menší peníze. Ostrava není velké město, a když se někam pohnu, nemám zapotřebí, aby si o mně lidé povídali, co dělám a co se dělo poslední rok,“ líčí Bartošák. „Navíc se mi líbilo, jak si vás ve Skandinávii váží. Je rozdíl svěřit se tam a tady. Ale uvidíme, jestli přijde nabídka.“

Autor:

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

Mohlo by vás zajímat