Ve Slavii jste už odehrál sedm zápasů, jak jste se aklimatizoval?
Cítím, že je to dobré. Začali jsme také vyhrávat a můžu říci, že jsem spokojený. Hlavně se teď daří vítězit.
Slavia je ale až na desáté příčce Tipsport extraligy. Je to pro vás zklamání?
Není to příjemné, pohybovat se na druhém konci tabulky, ale musíme se soustředit zápas od zápasu, vyhrávat a probojovat se do play off.
Jak toho chcete dosáhnout?
Hlavní je, hrát ze zabezpečené obrany a v útoku proměňovat brejkové situace. Momentálně moc gólů nedáváme, a tak bezchybná obrana je důležitá. Dát dvě, tři branky a ubránit náskok.
Z Brna jste přišel s jednou asistencí ze sedmnácti zápasů, kdežto v sešívaném dresu už máte tři body ze sedmi utkání. Čím si to vysvětlujete?
Hlavně to je tím, že hodně hraji, na ledě dostávám prostor. V Brně jsem hrál ve čtvrtém útoku, dostával jsem se maximálně dvakrát, třikrát za třetinu na led. Ve Slavii je toho prostoru mnohem víc, tak je to pravděpodobně tím.
Jak jste si zvykl na trenéra Růžičku. Je hraní pod ním něčím specifické?
Vyžaduje každé střídání odehrát na plno, ale já si nemůžu stěžovat. Samozřejmě přísný je, na druhou stranu jeho jednání je fér. Já s ním žádný problém nemám.
Sedí vám herní styl Slavie, kde je kladen důraz na rychlost, jednoduchost...
To jednoznačně. Je to přímočarý styl, což mi vyhovuje.
Jak vnímáte domácí zápasy v O2 areně? Z Brna jste byl zvyklý na vyprodané Rondo.
Je to obrovský rozdíl. V Brně byl každý zápas vyprodaný, ale v utkání Slavie proti Pardubicím byla také dobrá atmosféra. S Třincem už to bylo poněkud horší. Je to takové divné, když je v hale ticho. Vyrovnat se s tím musíme a nemůžeme se vymlouvat. Bohužel to tak je a nic s tím neuděláme.
Poměrně mladý jste odešel do zámoří, co jste si z tohoto působení odnesl?
Naučil jsem se jiný styl hokeje, přímočarý, což praktikuji i ve Slavii. Mám i spoustu mimohokejových zkušeností: naučil jsem se řeč, osamostatnil jsem se... Hodně mi to dalo do života.
