"Jsem šťastný za kluky z Plzně, že se jim to povedlo. Psal jsem několika z nich textovku s gratulací a zvlášť nadšený jsem, že se to povedlo Martinu Strakovi, protože moc dobře vím, jak pro ten klub žije."
Po finále mu osobně volal, stejně tak mluvil s manažerem Milanem Tichým, který jeho angažmá domluvil, a s Ryanem Hollwegem. Že mu klub, v němž na podzim odychtal 17 zápasů, nebyl ani po návratu do zámoří lhostejný, dokazují i následující Raskovy příhody z finále.
Šestý zápas si na internetu pouštěl živě, dokonce si přitom oblékl plzeňský dres, který si do Ameriky dovezl s sebou.
Sedmý duel od začátku nestihl, neboť zrovna ve stejnou dobu hrál Boston doma s Floridou. Jenže sotva jeho zápas skončil, běžel k telefonu, aby si pustil on-line přenos a jen zděšeně viděl, že Zlín deset vteřin před koncem vyrovnal.
"Říkal jsem si: To snad nemůže být pravda! Pak už jsem telefon nepustil z ruky a byl jsem hodně nervózní."
Když dal Straka vítězný gól, zajásal v Bostonu i on. A hned si naplánoval: "V létě chci do Plzně přijet, všechny pozdravit a titul pořádně oslavit. Snad mi dají i tu medaili, i když nevím, jestli jsem odehrál dostatečný počet zápasů."
A nemá to být jediný jeho letošní triumf: "Teď je čas dobýt Stanley Cup. Bylo by skvělé být dvojnásobným šampionem v jednom roce."