Když Réway sleze z ledu jako poslední a do šatny ještě před rozhovorem zanese sesbírané puky z tréninku, uvědomíte si, že je to ještě „bažant“. Jinak však těžko poznáte, že v občance má rok narození 1995. Nechová se jako typický 19letý kluk, při zápasech nastupuje v elitním útoku a s národním týmem už byl i na dospělém šampionátu.
Často ho srovnávají se slovenskou legendou Žigmundem Pálffym. A on? „Tohle je úplně v pohodě. Jsem taková klidná povaha, věřím, že bych mohl dokázat velké věci. Odjakživa hraju pod tlakem, naučil jsem se s tím vyrovnat,“ říká Réway. „Ve Spartě se navíc vnímají spíš výsledky celého týmu.“
Pravda, přesto si nejde nevšimnout jeho osobních statistik - 20 zápasů, 20 bodů. Kdyby Réway tempo udržel, vyrovná extraligový rekord Jiří Hudlera, který v sezoně 2001/2002 měl ve Vsetíně bod na zápas. O rok později dokonce průměr vylepšil na 1,53. Naposledy v juniorském věku takhle zářil slávistický Tomáš Hertl.
„Vím o tom, ale moc na to nekoukám, i když těch bodů mohlo být i víc,“ tvrdí sparťanská hvězdička. „Jsem rád, že se daří týmu. Určitě není lehké dělat body, jenže já jsem sebevědomý a věřil jsem ve své schopnosti. Nepřišel jsem do Sparty sedět a zatím jsem spokojený.“
Réway sbírá hlavně asistence, boduje především v přesilovce. Pomáhají mu také zkušení parťáci Rolinek a Hlinka. „Můžu se jich na cokoliv zeptat. Nebo mi zase něco poradí oni,“ přibližuje spolupráci prvního útoku.
Minulý rok působil v kanadské juniorce, kde si zvykl na tvrdou hru. „Tam se to vyžaduje. Do NHL by nevzali nikoho, kdo by uhnul ze souboje,“ podotýká Réway. S rychlostí také neměl problém. „Spíš jsem si zvykal na taktickou stránku. Tady jsou hráči chytří.“
Pražský klub však brzy o svůj (zatím nevybroušený) klenot přijde. Spekulace o odchodu do KHL sám hráč popírá, ale Réway bude oporou slovenské dvacítky na šampionátu v Kanadě. A Slováci zrovna hrají v Montrealu, který ho loni draftoval. „Těším se, pro kluky to bude zážitek, většina z nich nehrála před tolika diváky, navíc proti domácím na nás budou pískat. Bude to určitě těžké, snad se s tím vyrovnáme a když budeme hrát disciplinovaně, tak by se nám mohlo podařit postoupit ze skupiny.“
Přitom možná stačilo zvednout telefon a Réway by o úspěch mohl bojovat s Pastrňákem, Vránou a spol. Vždyť Réway se narodil v Praze, má krásnou češtinu a hokejově vyrůstal ve Slavii a Spartě. „Do dvanácti jsem byl tady, pak jsme kvůli tátově práci šli na Slovensko a tam jsem začal reprezentovat. S nikým z českého svazu jsem se o tom nebavil, změnu ani nepotřebuju. Jsem rád, že jsem se prosadil v áčku.“
Navíc slovenští fanoušci si ho oblíbili. V jejích očích stoupl také kvůli překroucenému mediálnímu vyjádření. Že prý reprezentace je pro něj víc než Stanley Cup. „Ale řekl jsem, že kdyby se nám podařilo vyhrát olympiádu, byl by to větší úspěch než vyhrát Stanley Cup. Ale tím neříkám, že nechci hrát v NHL,“ vysvětluje Réway.
S takovouhle formou může na zámořskou soutěž pomýšlet už brzo. Inspirací budiž Jiří Sekáč ze Lva, možná budoucí parťák. „Ale nikam nebudu spěchat. Chci si udělat jméno v Evropě a jít cestou třeba Romana Červenky.“
Mladý sparťan teď sní o startu na MS 2015 v Praze a Ostravě. „Bude to mít těžké, pochybuju, že někdo odmítne. Třeba se tam dostanu kvůli nešťastnému zranění. Ale budu bojovat,“ slíbil Réway, jehož slovenští novináři kritizují kvůli komplikované povaze. Trenéři s ním musí umět zacházet.
„Já a komplikovaná povaha? Nevím, asi jak pro koho. Když trenérovi hráč nesedne, tak je pro něj komplikovaný. Ale já mám s trenéry dobrý vztah. A myslím, že každý kouč by měl s každým hráčem pracovat trochu jinak,“ hájí se Réway.
