Na první pohled se to zdá jako hodně smělý plán, který v českých podmínkách ale nemůže fungovat. Třeba kvůli tomu, že většina koučů je zvyklá mít hlavní slovo, svou roli hrají také vztahy mezi jednotlivými trenérskými osobnostmi.
ČTĚTE K TÉMATU |
"Nejsme Kanada, kde jsou zvyklí na kolektivní pojetí práce. Je to sice zajímavá myšlenka, ale zdá se mi, že do našich vod nepatří," tvrdí odborník Marek Sýkora.
Kanaďané v Soči disponovali velice silným trenérským týmem, jehož každý člen by mohl být mužem číslo 1. Jen se podívejte na ta jména: Mike Babcock (Detroit), Ken Hitchcock (St. Louis), Lindy Ruff (Dallas) a Claude Julien (Boston). Podobně věhlasný tým měly i Spojené státy.
"Hokej je dnes tak rychlý a vyrovnaný, že rozhoduje každý detail. A na ty musí být specialisté, kteří poradí. Jeden člověk už zkrátka nemůže všechno zvládnout," tvrdí televizní analytik Milan Antoš.
Kanaďané se umí podřídit
Pozor, i v trenérském týmu je určený muž, který nese hlavní zodpovědnost. Ti ostatní však mají na rozdíl od asistentů důležitější postavení a tím pádem také větší pravomoce a slovo. "Kanaďané se dokážou podřídit úspěchu, tamní hokej je zvyklý na obrovskou konkurenci. Mají jeden cíl a není tam takové ego, aby se prsili," poznamenává hokejový expert Marian Jelínek.
Našli by se takoví u nás? Jistě, vždyť třeba Růžička, jenž má nyní k reprezentaci nejblíž, hodně dá na názor svého dlouholetého parťáka Ondřeje Weissmanna. Ten sice nemá u široké veřejnosti takové jméno, v hokejových kruzích je však uznávanou kapacitou. Podobných je mnohem víc, jenže... "U nás se vyjmenovává jen určitá plejáda trenérů a o ostatních se nemluví. Máme zavedená jména a hotovo. Mezi nimi se to bude rozdávat pořád dokola," říká Sýkora.
U Kanady má každý z trenérů svou roli. Na snímku vede trénink Mike Babcock
Jágr napsal: "Je potřeba mít specialistu na přesilovku, oslabení, sledování vlastního mužstva i soupeře, posílání hráčů na led. Prostě dát před mistrovstvím světa nebo olympiádou nejlepší odborníky dohromady." Pěkná myšlenka však má podmínku: musí se najít týmoví hráči, kteří jsou schopní otevřeně komunikovat a táhnout za jeden provaz. Jelínek mezi ně řadí Václava Sýkoru nebo Františka Výborného.
"U nás je však bohužel zvykem vztahovat všechno na sebe. Když v tom ale vyrůstáte, tak se tu člověk ani jinak neprosadí. V českém prostředí je hrozně těžké spoléhat se jeden na druhého."
O novém modelu řízení reprezentace rozhodne zítra výkonný výbor hokejového svazu, dá se však předpokládat, že velké slovo bude mít i případný nástupce Aloise Hadamczika.
