Tahle Kobra se ještě může vyplatit
Kdo ví, jak by Češi dopadli, kdyby na poslední chvíli nevzali do své party Kobru. Přezdívka útočníka Zdeňka Ondráška rezonuje stále víc. „Už slyším spíš na Kobru než na Zdeňka,“ usmívá se potetovaný ranař z Dallasu.
Češi mohou vyhlížet další Euro. Kolik budou stát lístky a jaký obnos přitekl do svazové pokladny?![]() |
Ve třiceti prožívá životní pohádku. V říjnu slavně skolil Angličany a hru vybláznil také ve čtvrtek proti Kosovu, kdy bylo mužstvu ouvej.
Jeho styl je založený na důrazu, ochotě pracovat a nepoddajnosti. Navíc dokáže chladnokrevně zakončovat. Takový typ se bude na Euru jistě hodit.
Přitom Ondrášek byl ještě před deseti lety ztracený případ. V Českých Budějovicích zevloval, hrál automaty a dlužil, kam se podíval. Zachránil ho až přestup do norské ligy.
Vlasáčovy skoky. Další cíl: Anglie?
Před deseti měsíci ještě hrál za Teplice – stopera. O necelý rok a dva přestupy později zařídil gólem a tečovanou hlavičkou reprezentaci postup na Euro – jako tvořivý střední záložník. To jsou skoky!
Alexi Královi je jedenadvacet, ale už se hlásí o roli reprezentačního tahouna. Vyplácí se mu dřina a poctivost, s jakou ke kariéře přistupuje odmala. Podle přízvuku byste netipovali, že do třinácti vyrůstal v Brně.
A podle sebevědomí, které z něj na hřišti vyzařuje, byste zase neodhalili, že dřív míval problém, když na něj trenéři zvýšili hlas.
Na cestě vzhůru vlasaté kometě pomohl mentální kouč, ale i vývar z prasečích nožiček, kterým tělu dodává energii. Od léta je v Moskvě, ale už se hlásí zájemci z Anglie.
Elegantní střelec. Jen to zdraví!
Léta národnímu týmu chyběl kanonýr. Teď jednoho má, ale musí se s ním opatrně. Patrik Schick, to je vzácné a křehké zboží. Kde už mohl sebevědomý čahoun být, kdyby ho pořád nesrážely zdravotní lapálie?
V reprezentaci dokazuje, že umí góly střílet s elegancí, což je v českých podmínkách úkaz. Během kvalifikace stihl čtyři, což je zásadní příspěvek. Jenže málokdy je stoprocentně fit, což ho brzdí v ještě výraznějším rozletu.
Za Lipsko, kde hostuje z AS Řím, od začátku září odehrál jen sedmadvacet minut a kouč Nagelsmann si postěžoval, že si zranění kotníku obnovil při přátelském utkání za reprezentaci, které podle dohody neměl hrát.
„Žádná taková dohoda nebyla,“ ohradila se česká strana.
Sampiho příběh: ze sprejera lídrem
Tak dlouho do něj fanoušci rýpali, že je zbrklý a neproduktivní, až se vyhoupl mezi Šilhavého elitní podřízené. Paradoxní je příběh krajního záložníka Jakuba Jankta.
Když byl na škole, chodil potajmu sprejovat a na fotbal spíš kašlal. Když jako teenager odcházel ze Slavie do Itálie, slýchal, že nemá šanci.
Teď je nejlepším asistentem v reprezentaci. Během kvalifikace nasbíral tři přihrávky a gól, všechny zápasy odehrál v základní sestavě.
„Máme super partu. Fotbal v nároďáku mě fakt baví,“ říká křídlo Sampdorie Janov, které si kromě fotbalové smlouvy snaží vydělávat i přes svůj e-sportový tým Sampi.
Proč Sampi? Táta mu tak začal říkat v dětství podle finského sdruženáře Samppy Lajunena.
Tichý kapitán je zpět. V pravý čas
Že by spoluhráče v kabině seřval na tři doby, to si člověk neumí představit. Vystupuje jako tichý kliďas, nepadají z něj silná slova.
Ale jak vběhne na trávník, mění se v lídra – proto působí vlastně přirozeně, že Vladimíru Daridovi připadla kapitánská páska.
Nevysoký záložník si s míčem u nohy ví rady, dokáže diktovat tempo hry, fikaně přihrát i nebezpečně pálit z dálky.
Ale chvíli mu trvalo, než se vrátil do obvyklé pohody: minulou sezonu promarodil, za Herthu Berlín v lize jen třikrát nastoupil v základu.
Od léta už ho koleno nebrzdí, a tak se s plnou parádou vrátil i do národního dresu: ač nikdy nebyl střelec, za poslední čtyři zápasy dal dva góly. Nejzkušenější reprezentant, tahoun a muž na svém místě.