Postup Montrealu budí rozpaky. Všichni vědí, že jejich model se třemi brankáři může fungovat maximálně na přechodnou dobu a připustil to i generální manažer Kent Hughes.
„V ideálním případě nebudeme mít dlouhodobě tři brankáře,“ sdělil nejprve stroze novinářům.
Na jedné straně má očekávanou jedničku Samuela Montembeaulta, kterého ale trápí výkonnostní výkyvy. Canadiens od něj po předešlých čtyřech sezonách v klubu těžko upouští a bylo to znát i v době, kdy dál dostával šance, ač ho hned zkraje ročníku přechytával Dobeš.
Ten se nachází v jiné pozici. Je mu čtyřiadvacet, o pět let méně než Montembeaultovi. Do ročníku vletěl, oslnil šesti výhrami v řadě, ale těžko mohl vysoký standard držet. Dál už viditelně postrádal konzistenci.
Příležitost tak dostal jedenadvacetiletý Fowler, kterého s Dobešem spojuje stejná situace, oba jsou mladí a potřebují vysoké vytížení.
„Brankář, co hraje nejlépe, bude hrát nejvíc,“ poznamenal Hughes. „Tak to bylo, když sem přišel Sam a místo si vychytal. Teď má za sebou skvělé zápasy po špatném období. Nikdy jsme o něm nepochybovali a jsme přesvědčení, že se vrací do formy... U Fowlera platil v létě plán, že zůstane na farmě v AHL. Co se ale týče jeho mentální stránky a přístupu, jako mladíček vážně nepůsobí.“
V konkurenci dvou příběhů pak stojí Dobeš. Stranou hlavního zájmu.
„Snažím se pouze dokázat, že sem patřím,“ líčil ostravský rodák po úterní výhře nad Vancouverem (6:3), při teprve druhém startu v kalendářním roce 2026. „Ano, cítil jsem se pod tlakem, ale ten je vždy dobrý. S ním si vedu lépe a funguju tak každý den už rok, kdy se neustále obávám, jestli tady budu, nebo ne. Teď je to jiné, protože už jsem tu sezonu začal. Ale pořád nic nemám jisté a bojuju o přežití. Takový už je můj příběh.“
Před novináři se rozpovídal o nesnadném životě brankáře. A při šachování Canadiens to platí tuplem. Jeden den hraje, další kouká ze střídačky, nebo dokonce z tribuny: „Není to tak, jak si můžete myslet. Sedíte a možná si říkáte, že necítíme tlak? Ale on je reálně obrovský.“
Zmiňovaný počet jeho dvou odchytaných lednových zápasů se táhne do ještě delšího období. Pro Dobeše představují jediná soutěžní klání za tři a půl týdne. S tím se může těžko posouvat.
Zkraje měsíce ještě inkasoval pětkrát od Caroliny, i tehdy ale vychytal vítězství (7:5), kterých má z bojující trojice suverénně nejvíc, hned čtrnáct z dvaadvaceti utkání.
Přesto od novináře z prestižního tradičního deníku Montreal Gazzette dostal otázku, zda nepřemýšlí nad hrozícím přesunem na farmu do Lavalu, který opustil vysoce nadaný talent Fowler.
„Myslím, že mám opravdu dobrou sezonu, v téhle lize se počítá každá výhra. Když je sbírám a teď bych putoval dolů, nerozuměl bych tomu. Ale tohle rozhodnutí není na mně, já se jen snažím dokazovat, že sem patřím. Pokud budu dál vyhrávat, bude to v pohodě. Rád bych vám řekl něco víc, ale nemám žádnou odpověď, protože netuším, co se děje,“ reagoval.
K vcelku logickým dohadům se posléze vyjádřil i rozlícený trenér Martin St. Louis: „Někdo jste se ho ptal, jestli půjde do Lavalu? To po zápase není zrovna moc vhodná otázka. Ať jste to byl kdokoliv, to fakt nebyl dobrý dotaz!“
Nejasnosti ale viditelně panují jak mezi gólmany, tak v klubu, který si do spletité situace naběhl sám. Čistě statisticky si nejlépe vede Američan Fowler, jediný s úspěšností zákroků přes 90 procent a 2,5 inkasovanými góly na zápas. Avšak zároveň s bilancí čtyř výher a pěti porážek.
Pak následuje Čech Dobeš. Úspěšnost 88,8 %, v průměru se třemi inkasovanými góly. A nejhůře je na tom Kanaďan Montembeault (87,4 %; 3,35 branky na utkání) s devatenácti starty a osmi triumfy. Ovšem s důvěrou, kterou si přenáší z předešlých ročníků, navrch se čtyřmi skvělými výkony v řadě, kdy třikrát uspěl a zastavil 92 % střel.
Chaotická trojčlenka se tak s kanadským klubem táhne už přes měsíc, kdy 9. prosince povoval Fowlera. Jak zmatky vyřeší?





















