Informovala o tom právě Sparta, v jejímž dresu strávil většinu aktivní kariéry. Do Prahy přišel v roce 1959 z Ústí nad Labem, tehdy klub pod jménem Spartak Praha Sokolovo nebojoval o příčky nejvyšší, ale o ligovou příslušnost.
Vojta byl jeho důležitou postavou, trenéři oceňovali jeho velkou univerzálnost i důraz – nikoli však zákeřnost – na trávníku. Dával góly (77) i jim zabraňoval.
Po záchranářských starostech se Spartou slavil i úspěchy, a ne ledajaké: dva tituly z let 1965 a 1967 doplnily Středoevropský a Československý pohár z roku 1964.
V témže roce byl Vojta členem stříbrného výběru na olympijských hrách v Toku, na medaili se podílel třemi góly. Za reprezentaci odehrál sedm zápasů.
Ve Spartě odkopal 351 utkání, později působil ještě například v Chomutově či v pražském Meteoru. Rád nastupoval za sparťanskou starou gardu, pravidelně se objevoval také na exhibičním silvestrovském derby se Slavií.
Je členem sparťanské dvorany slávy, v roce 1998 obdržel také Cenu Václava Jíry za významný podíl na rozvoji fotbalu.
