Na čtvrtečním tréninku si Natálie a Filip Taschlerovi zkoušeli volný tanec, cítili se skvěle, a tak se do prvků rozjeli s co největší vervou.
Jenže ouha, své nadšení přepálili a rozbili se o mantinel.
„Já udělal kotrmelec, Naty asi dvacet,“ líčil dramatický okamžik Taschler.
„Paní doktorka Velebová, která se tu o nás stará, říkala, že moje noha vypadá, jako by ji přejel kamion,“ dodala Taschlerová v narážce na svou mocně zatejpovanou nohu. „Naštěstí není nic zlomené, přetržené ani natržené. Tak mi to zpestří fotky, ale jinak dobré“ odlehčila situaci.
Obavy o to, jestli potlučená a odřená noha náročný program vydrží, se v pátek odpoledne naštěstí nepotvrdily. Jízda sice nebyla perfektní, ale zařadila je na 14. místo, což pro patnáctý pár z olympiády rozhodně nebyl důvod k trápení.
„Jsme spokojení, ve volných tancích do toho dáme ještě víc,“ ujišťovala Taschlerová.
Už po úterním tréninku s bratrem dumali, jak se dostat ještě víc do závodní bubliny, aby je ovace a zájem nadšených fanoušků příliš nerozptylovaly. I to se jim do pátku podařilo vymyslet.
„Od rána jsem měla vypnutá upozornění na telefonu, ani jsem nehledala v publiku mamku nebo jiné známé obličeje, a že jich je tady spoustu. Ale i když se snažíte zůstat v bublině, lidé jsou tu tak hlasití, že máte pocit, že to duní ve vás,“ popisovala Taschlerová. „Fanoušci byli super,“ doplnil ji bratr. „S celou arenou jsme si to užili megasticky!“
Sourozenci Taschlerovi se zdraví s pražským publikem
Ještě o dvě příčky lépe si v pátek vedli sourozenci Mrázkovi, kteří pro změnu rozburáceli O2 arenu svým rockovým pojetím tance.
„Thunderstruck!“ zakřičel po jízdě rozjásaný Daniel Mrázek do mikrofonu název písně od AC/DC, se kterou právě zajeli svůj poslední rytmický tanec sezony. Odpovědí mu byl další bouřlivý potlesk.
V prvních sekundách po dokončení tance byla na sourozencích znát obrovská radost. A také úleva, jak skvěle obtížnou pozici zvládli. Vzít si z domácí atmosféry jen tu pozitivní energii a nenechat se zbytečně svázat očekáváním vyprodané haly.
Kateřina Mrázková a Daniel Mrázek během rytmického tance na šampionátu v Praze.
„Já mám rád, když diváci tleskají, ale musím se hlídat, abych se nenechal příliš strhnout,“ přiznal Mrázek. „Když jsem pak byl v té závěrečné póze a fanoušci křičeli, říkal jsem si: To je fakt dobrý pocit.“
Po konci jízdy se šťastně objali, mezitím se jim na led snesly desítky plyšáků. Mrázková si dojela pro jednoho konkrétního – husu, se kterou pak dorazila i před novináře.
„Ta je od našeho mladšího bráchy. Hodil nám ji už v Turnově na republice před pár lety, tak mu ji teď musím ještě vrátit, aby nám ji mohl hodit i zítra,“ ukazovala krasobruslařka pyšně plyšáka.
Se ziskem 76,74 bodu se na 55 setin přiblížili k osobnímu rekordu, nicméně Mrázková tvrdila: „Body neřešíme.“ Bratr dodával: „Já s nimi stejně nikdy nebudu spokojený. Pokud je máme řešit, tak až s odstupem, několik dní po závodě.“
Dobře, a co takhle umístění?
Jaké by si přáli?
„Já bych chtěl být první, nebo na medaili,“ zasmál se Mrázek, ovšem to je výhled až do vzdálenější budoucnosti. „Tady na medaili být nemůžeme, tak je mi to jedno,“ dodal ledabyle.
Neznamená to však, že by jim vyznění pražské soutěže bylo lhostejné. To ani v nejmenším.
Spokojené objetí sourozenců Mrázkových po rytmickém tanci na MS v Praze.
Jak líčila Mrázková: „Od olympiády jsme hodně pracovali a tvrdě trénovali. Před Prahou nám potom pan trenér (Matteo Zanni) řekl: Musíte věřit v ten trénink a výsledek se dostaví.“
Pokud v sobotním volném tanci uhájí 12. místo, zopakují tak své loňské umístění ze šampionátu v Bostonu.
Ovšem kdo by se nechtěl zlepšovat?
Obzvlášť, když je od první desítky dělí jen 2,6 bodu.
