Pravda, podobně nervózní jsou úvodní dny na většině podniků Grand Tour. Však také Tom Dumoulin, šampion Gira 2017, připomínal: „Ten problém je strukturální: všichni mají čerstvé nohy a jsou plní energie, v pelotonu nastává obrovský boj o pozice, z něj vzniká velký stres a ten vyústí v nebezpečné pády.“
V úvodní sprinterské etapě došlo v pátek ke hromadnému karambolu 600 metrů před cílem v Burgasu. Zranění vyhnalo ze závodu Itala Moschettiho, rameno si vyhodil sprinter Groenewegen, četné pohmožděniny má další sprinter Groves.
Pád v sobotní klasikářské etapě, při sjezdu na mokré vozovce, pak byl 22 kilometrů před cílem ještě hrůzostrašnější. Cyklisté letěli hlavami do svodidel, zvedali se celí zakrvácení. Vzdalo sedm jezdců, mezi nimi i všichni tři potenciální lídři týmu UAE pro celkové pořadí: Adam Yates, Jay Vine a Mark Soler.
Prehistorická svodidla
Hovořilo se poté o písku na málo přilnavé silnici, který v kombinaci s vlhkem sehrál negativní roli. „Ale takové jsou i silnice v jižní Itálii,“ podotkl Thymen Arensman z Ineosu, že nejde o specifikum Bulharska.
Mnohem větší kritiku vyvolala jiná „opomenutí“.
Především zastaralé kovové bariéry na úzké silnici v koncovce první etapy. „Byla to prehistorická svodidla, u kterých jejich nohy trčí do silnice, navíc už 500 metrů před cílem. Jejich použití je kriminální čin,“ psal například přední nizozemský novinář Thijs Zonneveld.
UCI sice jejich použití nedoporučuje, ale ani nezakazuje. „Měla by je zakázat,“ horuje Johan Bruyneel, bývalý šéf Lance Armstronga, v podcastu The Move. „Rychlost spurtu je čím dál vyšší, silnice se stává hrdlem, nervy jsou extrémně napjaté, všichni víceméně očekávají nějakou nehodu – a k tomu tam máte tyhle bariéry.“
Video z pádu v úvodní etapě:
V sobotu pro změnu byli terčem kritiky členové jury, když po hororovém pádu závod zneutralizovali, ale za další čtyři kilometry opět spustili, přestože před cyklisty byl ještě jeden nebezpečný sjezd.
Ostře jejich postup odsoudil Jasper Stuyven z Quickstepu, jenž společně s matadory Vingegaardem, Jonathanem Milanem a Filippem Gannou vyjednával o dalším postupu s novým ředitelem závodu Markem Velem.
„Po pádu jsme chtěli zneutralizovat časy pro celkové pořadí, aby odvážlivci mohli dál bojovat o vítězství v etapě, ale zároveň aby všichni ostatní nemuseli na dalším sjezdu zbytečně riskovat,“ líčil Stuyven.
Od Vela nejprve uslyšeli: „Zabýváme se tím.“
„Jenže pak vystrčil hlavu z ředitelského auta jako vyděšený pes, začal mávat vlajkou a křičet ‚závod‘,“ popsal Stuyven. „Načež zase rychle strčil hlavu zpět do auta.“
Neúcta k cyklistům?
Organizátoři se brání, že k restartu došlo ve chvíli, kdy se jedna ze sanitek po ošetření zraněných jezdců mohla vrátit za peloton – a že tudíž neutralizace časů celé etapy nebyla nutná.
Na což si stěžoval například Derek Gee z Lidl-Treku, který se i s naraženou kyčlí po předchozím pádu právě snažil dotáhnout do pelotonu: „Nechápu, proč sáhli k restartu ve chvíli, kdy se mnozí jezdci postižení pádem teprve dotahovali zpět.“
Šéf jeho týmu Bernie Eisel přitakal: „Vzhledem k tomu, že šlo o opravdu těžký karambol, došlo k restartu příliš brzy. Byla to od Gira ukázka neúcty k mnohým cyklistům.“
Jak ale ubrat nervozitě úvodních dnů?
Znovu se připomínal návrh, s nímž přišly už dříve osobnosti jako Fabio Cancellara nebo Michael Kwiatkowski: „Nezačínejte sprinterskými etapami, v nichž je stres největší.“
Za ideální zahajovací etapu považují časovku. „Nebo kopcovitější etapu, která protřídí pole,“ dodává Dumoulin. Ovšem takový itinerář si nepřejí sprinterské týmy – a vlastně ani organizátoři. Chtějí, aby v prvních dnech byl dres lídra k mání právě i pro sprintery a aby se nestalo, že se hned zkraje závodu usadí na čele pořadí největší favorité.
Hovořilo se též o rozšíření neutralizované zóny v závěru sprinterských etap až na osm kilometrů, ze současných tří, případně pěti.
„Pomohla by také přísnější homologace dojezdů,“ vyzývá organizace profesionálních jezdců CPA, aby komisaři UCI detailněji studovali stav, šíři i bezpečnostní zajištění silnic a především dojezdů. Koneckonců ani ty kostky na posledních metrech nedělní třetí etapy do Sofie nebyly nejlepším nápadem, i když tentokrát se nikomu nic nestalo.
Nicméně je otázkou, zda tato diskuse opět neutichne, až zděšení z hrozivých scén z úvodu Gira opadne.
Nebylo by to poprvé.




















