„Dlouho jsem věřila, že tohle se přece nemůže dít znova. Dělala jsem maximum, aby se to už nikdy neopakovalo,“ líčila v sobotu.
Vyhřezlou ploténku jí poprvé diagnostikovali v prosinci 2024 při Světovém poháru v Hochfilzenu. Přerušila sezonu a po konzultaci s lékaři se pokusila o konzervativní léčbu. Vrátila se na jediný závod v březnu v Novém Městě (52. ve sprintu), načež sezonu ukončila. Na konci měsíce podstoupila operační zákrok.
Návrat na scénu v prosinci 2025 vzbudil naděje. I když s malorážkou nebyla nejjistější, na trati se opět vracela mezi elitní desítku běžkyň. S optimismem hleděla směrem k olympiádě. Stačilo jen vylepšit střelbu...
Jenže nastal osudný 15. leden v Ruhpoldingu. „Nebyla jsem skoro schopná zvednout se z postele a obléct si ponožky,“ popsala. „Rozhodli jsme se jet domů a udělat kontrolní rezonanci. Ta ukázala, co asi nikdo nečekal. Výhřez ploténky ve stejném místě a ještě větší než loni.“
Byl to pro ni šok.
Vše, co následovalo, se stalo závodem s časem. Po usilovné péči lékařů a fyzioterapeutů posléze dostala od odborníků svolení odcestovat na hry. Věřila, že se v Anterselvě postupně opět rozjezdí. O přesné příčině svých potíží však na veřejnosti mluvit nechtěla, ta informace zůstala jen mezi ní, trenéry a lékaři. A ti pochopitelně zachovávali lékařské tajemství.
Až po dvou protrápených startech odhalila, co ji skutečně trápí. Po prvním neurčitém vyjádření dokonce rozvířila úvahy o konci kariéry. Až její večerní zpráva na instagramu upřesnila: „Tohle byl velmi pravděpodobně můj poslední závod sezony.“
Sportovní ředitel Ondřej Rybář po nedělní stíhačce sdělil: „Markétina sezona je uzavřená, na tom jsme se s ní domluvili. Olympiádou pro ni končí a následně proběhne kolotoč vyšetření.“
Týmový lékař Libor Vítek se ke zranění přímo v Anterselvě nevyjádřil, není specialistou v dotyčném oboru.
„Jen lékaři, kteří se o Markétu starají, jsou k tomu kompetentní,“ zdůraznil Rybář. „A více řeknou, až proběhnou další vyšetření.“
Úvahy o možném konci kariéry označil Rybář za předčasné: „Potřebujeme nejprve znát výsledky všech vyšetření, abychom s co nejlepším vědomím a svědomím uvážili, co pro ni bude nejlepší. A pak se rozhodne zase jen Markéta, co dál. Zatím nevyloučila, že by už dál nezávodila. Řekla mi: Teď v těch emocích nemohu řešit, co bude za půl roku, teď jen vím, že musím dát své zdraví dohromady.“
V Anterselvě ještě Davidová chce zůstat – jako rezerva pro středeční štafetu, kdyby byla některá ze čtveřice Tereza Voborníková, Lucie Charvátová, Jessica Jislová a Tereza Vinklárková indisponovaná.
Ale po hrách už v sezoně závodit nebude.
Hlavní pro ni bude, aby se s touto složitou sportovní, ale i životní situací srovnala také psychicky.
„Byla nabitá energií, když hned na prvním svěťáku sezony dovezla v Östersundu štafetu na bednu. Věřila, že to půjde,“ připomněla Gabriela Soukalová. „Pro její psychiku pak muselo být strašně těžké odjíždět na olympiádu s vědomím, že se zranění vrátilo. Teď je nejdůležitější, aby byla zdravá.“
Bývalý reprezentant Ivan Masařík v podcastu ČT sport uvedl: „Na sítích se nyní vyjadřují lidé, kteří o sportu ví hodně málo, a žluč se objevuje. Markéta i celý biatlonový a doktorský tým se ale opravdu snažily ze všech sil napravit, co se na zádech pokazilo. Bohužel se to nepovedlo.“
Zranění ploténky není jednoduchá záležitost a léčba rozhodně není vždy přímočará. Jan Štulík, přednosta Kliniky spondylochirurgie Fakultní nemocnice v Motole, v nedávném rozhovoru pro iDNES.cz podotkl: „Operační řešení je až tím posledním. Ideální je, když jde problém vyřešit takříkajíc po dobrém, konzervativně. Začíná se obvykle vyloučením nezdravých aktivit, klidem, fyzioterapií, následují medikamenty, obstřiky, a to minimálně po dobu tří měsíců. Až když nic nepomáhá a bolesti přetrvávají půl roku, můžeme navrhnout operaci.“
Davidová už jednu takovou kůru včetně následné operace podstoupila. Lékaři brzy rozhodnou, zda bude nutná další.


















