Zopakovala tak umístění z Říma 2024, kde coby osmnáctiletá startovala na své první velké dospělé akci. Tehdy ukázala, jak velký potenciál se v ní skrývá. Od té doby si zaběhla semifinále olympijských her, propracovala se mezi stálice Diamantové ligy, vylepšila si osobní rekord na 49,37 a stala se halovou mistryní světa.
I proto byla očekávání z venkovního kontinentálního šampionátu veliká. Navíc českým reprezentantům se v Birminghamu nedaří, a tak byla Manuel jednou z velkých nadějí na zlepšení.
„Abych pravdu řekla, nevím, jestli jsem to tak vnímala. Já jsem se snažila soustředit na sebe, samozřejmě o medaili jsem chtěla zabojovat. Ale občas to vyjde, občas ne. Nemyslím si, že jsem udělala nějakou zásadní chybu, prostě to dneska na medaili nebylo.“
Start měla mladá Češka výborný. Možná až moc, protože ihned po výstřelu se hnala dopředu a po prvních dvě stě metrech jasně dominovala. Ještě do poslední zatáčky vbíhala na čele, jenže pak nastoupila největší favoritka a pozdější vítězka Henriette Jaegerová.
„Myslím, že ta první dvoustovka byla až moc rychlá, pak se to ukázalo na posledních sto metrech,“ uznala Manuel.
V cílové rovince ji totiž předběhla ještě polská obhájkyně Natalia Bukowiecká a Nizozemka Lieke Klaverová, tréninková kolegyně Češky.
Zklamaná čtvrtkařka Lurdes Gloria Manuel poté, co na ME v Birminghamu nezískala medaili.
Na Manuel tak zbylo nepopulární čtvrté místo. Hned bylo vidět, jak moc ji to mrzí. Zatímco první tři ženy slavily, ona smutně posedávala na dráze.
A i při rozhovoru s novináři skoro plakala.
„Jsem zase čtvrtá... Samozřejmě to není místo, pro které jsem si přijela. Chtěla jsem co nejlépe zabojovat o medaile, ale to nevyšlo. Občas se to stane. Ti nejlepší atleti ne vždycky dostanou medaili,“ hnaly se jí slzy do očí.
Později řekla, že neplánovala finále rozběhnout tak rychle. Kvůli výsledkům ze semifinále dostala osmou dráhu, na žádnou z nejbližších konkurentek proto neviděla.
„Myslím, že pro mě bylo víc zásadní, že se změnila závodnice přede mnou. Změnilo se celkově tempo první stovky a dvoustovky, kterou běžela ona a pak já,“ líčila Manuel. „V cílové rovince jsem cítila, že už nemám síly, takže jsem dělala, co jsem mohla.“
Nakonec z toho byl čas 50,86, což je její nejhorší výkon venkovní sezony. Norka Jaegerová se blýskla vítězstvím za 49,04, čímž stanovila letošní nejrychlejší evropský čas a také nový norský rekord.
„Ty časy se strašně posunuly,“ vnímá Manuel. „Nedávno jsem rozebírala, že s časem 50,50 jsem byla čtvrtá v Římě, a tady to nestačilo ani na postup do finále. Ten level je obrovský. I tak jsem ráda, že jsem měla šanci zabojovat s těmi nejlepšími Evropankami.“
Po Birminghamu si plánuje odpočinout, vzhledem k jejím letošním výkonům by se měla dostat také na Ultimate Championships, tedy akci pro ty nejlepší atlety, která se koná v září v Budapešti.
A také si bude připomínat svá slova po finále.
„Vím, že bych měla být pyšná na to, co jsem za tento rok udělala, za ten progres. Poprvé jsem odtrénovala celý rok pod mým novým trenérem, protože minulý rok jsem byla zraněná,“ připomněla spolupráci se švýcarským expertem Laurentem Meuwlym. „Povedlo se mi prolomit blok v hale, vyhrála jsem zlatou medaili. Jak říkám, občas to vyjde, občas ne.“
