Nechtěný kapitán. Červenka neboduje a čeští fanoušci se mu tak opět vysmívají

Nečas starší: Neskutečné, kolik Čechů do Kodaně vyrazilo. Mají tam hrozně čisto a také draho

Známý hokejový útočník a letos dokonce kapitán českého výběru na mistrovství světa v Dánsku na většinu působí se stejně dráždivým účinkem jako červený hadr na býka.

„Přitom jeho lajna hraje velice dobře, jen bohužel zatím nedal gól. Má prostě smůlu, vždyť měl snad nejvíc šancí ze všech hráčů,“ zastává se ho reprezentační asistent Jaroslav Špaček.

Není jediný, podobný názor má i hlavní kouč Josef Jandač. Jenže pravdou je, že pouhé dvě asistence v sedmi zápasech, to je na hráče jeho formátu opravdu málo.

Potíž je v tom, že lidé nemají Červenku rádi dlouhodobě. Kritika se na jeho adresu často valí i ve chvílích, kdy se mu daří. 

Filip Hronek oslavuje se spoluhráči, vlevo kapitán týmu Roman Červenka.

„Třeba na olympiádě patřil k našim nejlepším útočníkům. A ani v Kodani nehraje špatně, jen mu to tam nepadá. Ale to se může změnit. A třeba už ve čtvrtfinále,“ říká Jandač.

Samotný Červenka o svém dlouhodobě špatném postavení mezi fanoušky moc dobře ví. Už během šampionátu 2016 v Moskvě přiznal, že mu kritika nepřidává na sebevědomí, byť ji mnohdy bral jako nespravedlivou.

Není vyloučené, že se z něj právě kvůli tlaku veřejnosti někdy stává v reprezentaci poloviční hráč, než jakým je na klubové úrovni.

Červenka zpočátku kariéry čelil výtkám, že je oblíbencem Vladimíra Růžičky, jenž ho jako první v roce 2009 nominoval na mistrovství světa.

Od té doby na velkých turnajích nechybí. Dostal se i na olympiády ve Vancouveru a v Soči, kde hráli borci z NHL. 

Do svých výběrů si ho kromě Růžičky vybírali Alois Hadamczik, Vladimír Vůjtek i Josef Jandač, tedy všichni trenéři, kteří během jeho kariéry veleli národnímu týmu.

„Vím, že se mi v koncovce letos nedaří, ale snažím se to brát pozitivně. Nepřijel jsem vyhrát korunu krále střelců, ale pro týmový úspěch. To je jediné, na co se soustředím,“ reaguje Červenka.

Přesto je vidět, že ho situace trápí. Rád by týmu pomohl víc. Jenže čím víc se snaží, tím je to horší. „Hledám cesty, chci být na ledě platný. Ale nechci to řešit a rozebírat do detailu, protože je ve finále jedno, kdo gól dá.“

Častý střelec, žolík na buly

Roman Červenka na světovém šampionátu zaujal nejednou mazáckou přihrávkou, hodně se ovšem tlačí také do zakončení. S 19 pokusy je v české reprezentaci třetím nejaktivnějším střelcem. 

Dvacetkrát vypálili Libor Šulák a Michal Řepík. Červenka může posloužit jako trumf pro vhazování, na buly má fantastickou úspěšnost 73,9 procenta.

Červenkovi se nikdy nedala v reprezentaci upřít snaha. Na tu se však příliš nekouká, pokud nepřijdou výsledky. A tak není s podivem, že ve známkování čtenářů iDNES.cz byl v posledních čtyřech duelech na šampionátu pokaždé nejhorší.

Jandač říká: „Já tohle ani diskuse vůbec nesleduju. Romanovi věřím, odehrál spoustu těžkých turnajů a pro mladý tým je svými zkušenostmi potřebný. Kritika ho jistě mrzí, ale do šancí se dostává a bojuje. To je důležité.“